Ketuba

Ketuba (hebrejsky כתובה, plurál כתובות, ketubot) je psaná svatební smlouva, kterou uzavírají ženich a nevěsta při židovské svatbě. Stanovuje povinnosti manžela k manželce, tj. „živit, ctít a podporovat ji, jak se sluší na židovského manžela…,“[1] dále je v ní zaznamenána výše věna a upřesňuje podmínky rozvodu, včetně případného vyrovnání. Manželku ochraňuje rovněž v případě rozluky nebo úmrtí manžela. Dnes tvoří ketuba část svatebního obřadu mezi kidušin a nisu'in. O halachických náležitostech týkající se ketuby pojednává jak mišnický traktát Ketubot, tak i stejnojmenný traktát v Talmudu.[1]


Židé a judaismus
ŽidéJudaismusKdo je Žid
OrtodoxníKonzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální)Ultraortodoxní
SamaritániFalašovéKaraité
Etnické skupiny a jazyky
AškenázovéSefardovéMizrachim
HebrejštinaJidišLadinoGe'ezBuchori
Populace (vývoj)
EvropaAmerikaAsieAfrikaAustrálie
Náboženství
BůhPrincipy víryBoží jména
613 micvotHalachaNoachidské zákony
MesiášEschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská filosofie
CdakaMusarVyvolenost
ChasidismusKabalaHaskala
Náboženské texty
TóraTanachMišnaTalmudMidraš
ToseftaMišne ToraŠulchan aruch
SidurMachzorPijutZohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
ObřízkaPidjon ha-benSimchat batBar micva
ŠiduchSvatbaKetubaRozvod (Get)Pohřeb
KašrutŽidovský kalendářŽidovské svátky
TalitTfilinCicitKipa
MezuzaMenoraŠofarSefer Tora
Významné postavy židovství
AbrahámIzákJákobMojžíš
ŠalomounDavidElijášÁron
MaimonidesNachmanidesRaši
Ba'al Šem TovGa'on z VilnaMaharal
Náboženské budovy a instituce
ChrámSynagogaJešivaBejt midraš
RabínChazanDajanGa'on
Kohen (kněz)MašgiachGabajŠochet
MohelBejt dinRoš ješiva
Židovská liturgie
ŠemaAmidaKadiš
MinhagMinjanNosach
ŠacharitMinchaMa'arivMusaf
Dějiny Židů
starověkstředověknovověk
Blízká témata
AntisemitismusGójHolocaustIzrael
FilosemitismusSionismus
Abrahámovská náboženství
Ilustrovaná ketuba

Původ ketuby

Ketuba je pozůstatek velmi staré tradice sahající až do starověku. Ketuba nahrazuje starověkou a biblickou praxi vyplácení vdovského podílu (peněz nebo majetku, který může užívat vdova po smrti svého manžela) a stanovuje především hmotné poměry obou manželů. Nejstarší dochovaná ketuba je stará přibližně 2200 let.[2]

Nevěstino věno dělí na dvě části: nichsej con melog a nichsej con barzel - nichsej con melog jsou peníze, které nevěsta věnuje do manželství a ani v případě rozluky na ně nemá nárok, nichsej con barzel jsou naopak peníze, které její manžel sice může použít a utratit, avšak v případě rozluky či rozvodu jí tuto částku musí vrátit. Ketuba také zahrnuje slib manžela, že o svou ženu bude pečovat a starat se o ni.

Podoba ketuby

Ketuba je tradičně psaná aramejsky a její obsah je více méně formální. Progresivní proudy judaismu umožňují napsat ketubu hebrejsky. V konzervativním judaismu se přidává ještě jeden odstavec, tzv. Liebermanova klauzule, která umožňuje rozvod i za nepřítomnosti manžela (například pokud je dlouhodobě nezvěstný) nebo i v případě jeho nesouhlasu (takový případ, kdy je žena uvázána v manželství, které není možné rozloučit, se nazývá aguna), a to v souladu s civilním občanským právem. Ortodoxní Židé většinou tento dodatek odmítají, protože podle nich porušuje halachu.

Reformní a liberální Židé většinou volí moderní tón při psaní ketuby, finanční otázky zůstávají více méně formalitou a důraz je kladen především na vzájemné dodržování a prohlubování rodinných hodnot, jako je manželské štěstí, láska, péče o děti atd.

Ketuba bývá velmi často bohatě zdobená, psaná na drahém papíře nebo pergamenu a to ručně a tuší. Způsob zdobení a dekorace již záleží na vkusu, stylu a kulturní tradici dotyčného regionu.

Poté, co je ketuba při svatebním obřadu podepsána dvěma svědky, ji nevěsta ukáže shromážděným hostům a převezme ji od ženicha do svého opatrování.

Odkazy

Reference

  1. NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. S. 96.
  2. KLEPKOVÁ, Jana. Židovská svatba [online]. Naše rodina [cit. 2009-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-13.

Literatura

  • NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.
  • SPIEGEL, Paul. Kdo jsou Židé?. Brno: Barrister & Principal, 2007. 228 s. ISBN 978-80-87029-07-7.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.