Galerie moderního umění v Hradci Králové

Galerie moderního umění v Hradci Králové je příspěvková organizace Královéhradeckého kraje. Sídlí v secesní budově postavené jako záložna Osvaldem Polívkou v roce 1912. Budova se vstupem hlídaným sochami Obchodu a Úrody od Ladislava Jana Šalouna a v interiérech zdobená dobovými vitrážemi je umístěna na Velkém náměstí 139/140 naproti baroknímu kostelu Nanebevzetí Panny Marie a Gočárovu schodišti Na Kropáčce.

Galerie moderního umění v Hradci Králové
Údaje o muzeu
StátČesko Česko
MěstoHradec Králové
AdresaVelké náměstí 139-140, Hradec Králové, 500 02, Česko (Budova Galerie moderního umění v Hradci Králové)
Založeno1953
Kód památky37396/6-4522 (PkMISSezObrWD)
Zeměpisné souřadnice50°12′35,55″ s. š., 15°50′3,37″ v. d.
Webové stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie galerie umění v Hradci Králové

Odkaz biskupa Doubravy, 1919

Základem sbírky galerie se stal odkaz biskupa Josefa Doubravy. Biskup věnoval městu svou poslední vůlí v roce 1919 osobní kolekci uměleckých děl s obrazy Františka Ženíška, Vojtěcha Bartoňka, Antona Waldhausera, Františka Urbana, Stanislava Lolka, Jana Nowopackého, Františka Sequense, Antonína Slavíčka, Františka Kavána, Beneše Knüpfera, lepty Maxe Švabinského aj.[1] Odkaz byl realizován roku 1921.

Sbírkotvorná činnost před založením galerie

Sbírku dále rozšiřovali různí donátoři. Královéhradecká spořitelna galerii zapůjčila kromě Portrétu sl. Schückové od Rudolfa Kremličky zakoupila rozměrné Křížové procesí v dubovém lese I. F. Repina, dnes zapůjčené do sbírky ruského malířství Galerie výtvarného umění v Náchodě.

Projekt nové Městské galerie Josefa Gočára

Souběžně s intenzivní meziválečnou sbírkovou činností byla plánována nová stavba galerie na nábřeží souběžně s Kotěrovým muzeem. Elegantní funkcionalistická budova od Josefa Gočára měla být součástí zamýšlené „muzeální“ čtvrti, kterou doplnila stavba filharmonie, moderních lázní a sportovních prostor. Vzhledem ke krizi projekt galerie nebyl realizován a sbírky byly prezentovány prostřednictvím výstav v sálech Radnice na Velkém náměstí.

Založení a činnost galerie

Těsně před koncem roku 1953 byla založena Krajská galerie jako instituce a sbírky do té doby uložené v muzeu jí byly převedeny. Hradec Králové nedisponoval budovou vhodnou pro výstavní účely a tak byla galerie v počátečním období umístěna na zámku v Rychnově nad Kněžnou. Pro veřejnost byla otevřena dne 31. října 1954. První ředitelkou byla jmenována malířka Božena Hliněnská-Kuhnová (1953–1955). Od roku 1956 do 1963 vedl galerii historik umění Jan Baleka. Od 1. října 1959 byla galerie sloučena s muzeem a památkovým střediskem do instituce nazvané Krajský vlastivědný ústav, ale hned 1. ledna 1960 se všechny tři typy paměťových institucí znovu osamostatnily. Galerie od 1. ledna 1960 fungovala pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou, zřizovalo ji město Hradec Králové.

Galerie v biskupské rezidenci

V listopadu roku 1962 byly městem pronajaty sály biskupského paláce na Velkém náměstí 35 a sbírky sem byly postupně přestěhovány. Od 1. dubna 1963 galerii zřizoval Východočeský krajský národní výbor a změnil se její název na Krajská galerie v Hradci Králové. Stálá expozice byla v biskupské rezidenci zpřístupněna 30. června 1963.

Od roku 1963 vedl galerii na pozici ředitele až do roku 1997 PhDr. Josef Sůva.[2] V této době byly sbírky fakticky vybudovány jako příběh moderního umění od počátku 20. století až do současnosti. V rozšiřování kvalitních sbírek galerie pokračovala i za normalizace. Po roce 1989 galerie opustila prostory biskupské rezidence a získala do užívání budovu bývalé záložny, které byla upravena pro Muzeum revolučních tradic, zrušené po pádu komunistického režimu. V letech 1997-2018 vedl galerii PhDr. Tomáš Rybička[3], za jehož působení se uskutečnila rozsáhlá rekonstrukce podle projektu ateliéru 3Q Project Ing. arch. Pavla Tušla, která v interiérech částečně navrátila původní stav z roku 1912 a zároveň přizpůsobila stavbu její nové funkční náplni – sbírkové a výstavní činnosti. Rekonstrukce probíhala v letech 2014-2016.

1. dubna 2019 se funkce ředitele Galerie moderního umění ujal MgA. František Zachoval.

Galerie v datech

  • 1953 založení Krajské galerie
  • 1954 otevření Krajské galerie v budově zámku v Rychnově nad Kněžnou
    • ředitelka: malířka Božena Hliněnská-Kuhnová (1953-1955)
  • 1959 Krajská galerie sloučena s muzeem a vlastivědným ústavem pod názvem Krajský vlastivědný ústav
  • 1960 osamostatnění pod názvem Oblastní galerie v Hradci Králové se sídlem v Rychnově nad Kněžnou
  • 1962 pronajaty a upraveny sály biskupského paláce v Hradci Králové
  • 1963 sbírky přestěhovány z Rychnova nad Kněžnou a zpřístupnění stálé expozice galerie pod názvem Krajská galerie v Hradci Králové
  • 1991 změna názvu instituce na Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • 1990 stěhování galerie z biskupské rezidence do secesní budovy bývalé záložny
  • 2014-2016 celková rekonstrukce budovy
    • ředitel: František Zachoval (2019 - dosud)

Historická sídla galerie a současná budova

Sbírka Galerie moderního umění v Hradci Králové

Galerie je téměř jediná sbírka na našem území, jejíž depozitáře nezabírá balast socialistického realismu, povinných nákupů a ministerských převodů. Během působení Josefa Sůvy na ředitelském postu galerie vytvořila ucelenou sbírku českého kubismu, speciálně s ohledem na dílo Bohumila Kubišty, rodáka z nedalekých Vlčkovic. Ve sbírkách je bohatě zastoupeno také umění českého surrealismu od 20. do 70. let dvacátého století. Galerie se pod vedením Dr. Sůvy specializovala na díla oficiálními dějinami opomíjených outsiderů – Josefa Váchala, Karla Šlengera, Ladislava Zívra. Ale sbírka má kvalitně zastoupeno i dílo Emila Filly, Mikuláše Medka, Františka Muziky, Zdeňka Sklenáře, Kamila Lhotáka, Františka Hudečka.

Sbírky galerie jsou zveřejněny online v systému Citem tzv. Promus.[4]

Obrazy

Sochy

Stálé expozice

V prosinci 2020 představila galerie novou koncepci stálé expozice, která neřadí umělecká díla chronologicky, ale v části nazvané Minulé století vychází ze specifického charakteru tvorby vybrané dvacítky umělců a umělkyň. Součástí expozice jsou texty, citáty nebo zvukový záznam. Autorka koncepce a kurátorka galerie Petra Příkazská se zvolenou metodou přibližuje renesančnímu názoru, podle něhož originalita projevu autorů utváří podobu umění dané epochy.

V expozici nazvané Posledních padesát let se autor koncepce Tomáš Pospiszyl rovněž vzdal chronologického řazení a pojal ji tematicky, se snahou přiblížit spektrum různých přístupů a tendencí současné umělecké tvorby s důrazem na rozmanitost přístupů jednotlivých autorů a autorek.[5]

Výstavní činnost po roce 2000

V hlavních výstavních sálech galerie v přízemí se odehrávají monografické, tematické i skupinové výstavy, které musí obstát ve zdobeném secesním interiéru bývalé záložny. Někteří autoři svou instalací přímo na interiéry reagovali: Miloš Šejn, Irena Jůzová, Jana Matějková-Middleton.

Od roku 2019 jsou ve čtvrtém patře tři nové výstavní prostory: Prostor, Bílá kostka a Černá kostka. Pro specifické výstavní účely je od roku 2020 využíván Foyer GMU.

Galerie po roce 2000 dává každoročně prostor tematické výstavě, která přibližuje nejrůznější podoby domácí vizuální scény.

Galerie moderního umění má bohatou publikační činnost, ke každé výstavě vycházejí katalogy různých formátů, články o činnosti a výzkumu uveřejňují odborná periodika (Ateliér, Artalk, Art Antiques) či sborníky (Královéhradecko).

Odkazy

Reference

  1. VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921-1939. Královéhradecko : historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové : Státní okresní archiv : Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech : Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237-250. ISSN 1214-5211.
  2. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=zahajovatel&IDosoby=8257
  3. http://abart-full.artarchiv.cz/osoby.php?Fvazba=studium&i=&Fmistoumrti=&Fprijmeni=Rybi%C4%8Dka&Fjmeno=Tom%C3%A1%C5%A1&FnarozDen=&FnarozMes=&FnarozRok=&FumrtiDen=&FumrtiMes=&FumrtiRok=&Fmisto=&Fobor=
  4. Archivovaná kopie. www.citem.cz [online]. [cit. 2012-10-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-10-13.
  5. Ludmila Žlábková, Hradecká Galerie moderního umění změnila tradiční koncept expozic, Novinky.cz, 3.12.2020

Literatura

  • kolektiv autorů. Encyklopedie města Hradce Králové. 1. vyd. Hradec Králové: Garamon, 2011, 846 s. ISBN 978-80-86472-52-2.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.