Josef Doubrava

Po teologických studiích v Římě a vysvěcení na kněze (1876) působil jako kaplan v Petrovicích u Sedlčan, v roce 1877 byl administrátorem v Dublovicích.

V roce 1880 se stal adjunktem pražské teologické fakulty, v roce 1883 vicerektorem a později rektorem arcibiskupského semináře. V témže roce získal doktorát teologie a byl činný jako profesor církevního práva.

Byl znamenitým znalcem svého oboru, z něhož uveřejnil řadu důležitých článků a studií v odborných časopisech. V 90. letech byl kanovníkem metropolitní kapituly u sv. Víta, předsedou manželského soudu, ale i předsedou Archeologického sboru Muzea království českého a jednatelem Křesťanské akademie.

Dne 9. února 1903 byl jmenován biskupem královéhradecké diecéze a potvrzení svého úřadu získal od papeže Lva XIII. 22. června téhož roku. Biskupské svěcení přijal 29. června a vzápětí se ujal správy diecéze.

Za zmínku stojí, že od prosince 1918 působil i jako apoštolský administrátor pražské arcidiecéze.

Zemřel ve svém sídle 20. února 1921 a byl pohřben na pouchovském hřbitově.

V dolní modré polovině znaku je zlatý kříž, na levém rameni kříže zlatá hvězda.