Anna Macková
Anna Macková (13. dubna 1887 Studeňany[1] — 4. května 1969 Nová Paka) byla česká výtvarnice, druhá životní družka Josefa Váchala.
| Anna Macková | |
|---|---|
| Narození | 13. dubna 1887 Studeňany  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. května 1969 (ve věku 82 let) Nová Paka  Československo |
| Povolání | malířka, grafička |
| Partner(ka) | Josef Váchal (1920–1969) |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Život
Narodila se ve Studeňanech u Jičína, kde její rodiče měli statek. V letech 1909–1911 studovala portrét, zátiší a krajinu na pražské škole Karla Reisnera. Poté se věnovala studiu grafiky u Františka Horkého. V roce 1918 se poprvé setkala se svým budoucím partnerem Josefem Váchalem, jejich vztah však započal až v roce 1920 a zejména po smrti Váchalovy manželky Marie. V roce 1923 odjela s Josefem Váchalem na tříměsíční pobyt do Jugoslávie, kde ji okouzlilo jadranské pobřeží.[2] Anna Macková se starala Josefu Váchalovi o domácnost a financovala některé jeho výtvarné činnosti. Byla členem Kruhu výtvarných umělkyň, jehož výstav se zúčastňovala.
Po smrti matky v roce 1937 se spolu s Váchalem přestěhovala na statek rodiny Macků do Studeňan. Oba výtvarníci ve Studeňanech spolu žili až do smrti v roce 1969. Josef Váchal zemřel pouhých šest dní po smrti Anny Mackové. Oba jsou pochováni na hřbitově v Radimi.
Dílo
Navazovala na secesi a umělce kolem Moderní revue. Po počátcích věnovaných olejomalbě se věnovala grafice, zejména dřevořezu a dřevorytu, kde byla ovlivněna Karlem Vikem.[3] Nebyla spřízněna se symbolisty, ale zejména v rostlinných zátiších a krajinách ze Šumavy a Slovenska, ze společných cest s J. Váchalem, je patrná secesní dekorativnost. V její pozdější grafice se projevuje vliv Josefa Váchala, zejména v technice barevného dřevorytu.[4] Tvořila autorské knihy („Kozlíček" (1922), „Koleda" (1921), „ Prázdninové putování" (1927)) a grafické cykly („Domažlice" (1917), „Z Českého ráje" (1918), „Náchodsko" (1919), „Z českých krajů" (1920), „Korčula" (1923), „České motivy" a „Zvířátka" (oba z roku 1926), „Hřbitovní nápisy v Albrechticích" a „Prášilská papírna" (1931)). Nejvýznamnější částí její tvorby se stala ex libris, kterých vytvořila celkem 226.[5][1]
Zastoupení ve sbírkách
- Galerie moderního umění v Hradci Králové
- Památník národního písemnictví
Výstavy
- 1917, Praha, výstava výtvarného odboru Ústředního spolku českých žen
- 1924, 1931, Praha, výstavy Kruhu výtvarných umělkyň[6]
- 1927, Paříž (spoluúčast na výstavě českých malířek)[7]
- 1936, Praha (spolu s dalšími umělkyněmi)[8]
- 1959, Kašperské Hory (spolu s Josefem Váchalem)[9]
- 1987 Anna Macková: Grafika, Rodný dům Václava Šolce (Šolcův statek)
- 1987 Anna Macková: Grafické dílo, Zámek Staré Hrady
- 1987, Kubištova výstavní síň Hradec Králové[10]
- 1995, Nová Paka, Suchardův dům: Anna Macková: Život a dílo 1887 - 1969
- 2006, Galerie moderního umění Hradec Králové: Anna Macková ve sbírkách Galerie moderního umění v Hradci Králové
- 2014, Jičín: Anna Macková – mistryně dřevorytu[1]
Ohlas v umění
- Anna Macková byla předobrazem společnice Anny Kocourkové ve Váchalově Krvavém románu. Ve stejnojmenné filmové verzi režiséra Jaroslava Brabce z roku 1993 ji hrála Kateřina Frýbová.
- Její tvář se objevuje v okně v obrazu Josefa Váchala Dřevorytcova domácnost[11]
Reference
- Jičínský deník: Anna Macková, mistryně dřevorytu pochází ze Studeňan
- Zlatá Praha, 1925-1926/24, s.466, Anna Macková: Střechy v Korčule
- Dačevová R, a kol., 2012, s. 111
- Dačevová R, a kol., 2012, s. 56
- Kouzlo ex libris: Macková Anna. magic-exlibris.webgarden.cz [online]. [cit. 2017-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-05.
- Julie Veissová: Anna Macková (1887 – 1969
- Výstava českých malířek v Paříži. Národní listy. 29. 5. 1927, s. 9. Dostupné online.
- Umění. Národní politika. 12. 9. 1936, s. 10. Dostupné online.
- Pravda, 1. 10. 1959, s. 1 (dostupné online v NK ČR)
- Pochodeň, 3.12.1987, s.4 (dostupné online v NK ČR)
- Českobudějovický deník; Václav Koblenc: Ukazují díla za miliony...
Literatura
- Rumjana Dačevová a kol., Karáskova galerie, Památník národního písemnictví Praha 2012, ISBN 978-80-87376-01-0
