František Urban (malíř)

František Urban (15. července 1868 Karlín[1] – 9. března 1919 Královské Vinohrady[2])[3] byl malíř náboženských, alegorických a symbolistních obrazů. V roce 1912 se stal dopisujícím členem ČAVU.

František Urban
František Urban
Narození15. července 1868
Karlín
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí9. března 1919 (ve věku 50 let)
Královské Vinohrady
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánímalíř
Manžel(ka)Marie Urbanová-Zahradnická
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Studia

Po vyučení v libeňské továrně jako malíř porcelánu studoval v ateliéru Františka Ženíška na UMPRUM – dnes VŠUP Praha. Po absolutoriu zde byl do roku 1893 asistentem J. Dědiny.

František Urban měl za manželku Marii Zahradnickou-Urbanovou [4], která byla rovněž malířkou a v jejím díle převažovala malba květin. Oženil[5] se s ní v roce 1898.

Malířka Marie Urbanová-Zahradnická

Pohřben je na Vyšehradském hřbitově[6] (hrob 11B-54).

Dílo
  • zvítězil v soutěži na výzdobu oken chrámu sv. Ludmily v Praze s Adolfem Liebscherem
  • 1897 provedl výzdobu votivních oken chrámu sv. Bartoloměje v Kutné Hoře
  • 1898 výzdoba arciděkanského chrámu v Plzni
  • chrám sv. Barbory a výmalba kaple ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře
  • podílel se na výzdobě chrámů: kostel P. Marie v Bezdědicích, okres Beroun; děkanský kostel sv. Štěpána v Kouřimi; kaple sv. Václava a Vladislava v Kutné Hoře; bazilika sv. Petra a Pavla na Vyšehradě (s manželkou Marií Urbanovou-Zahradnickou /1868–1945/) nástěnné a nástropní malby v letech 1900–1903, lunety v r. 1911
  • v roce 1904 zvítězil v soutěži na oponu nově budovaného Smetanova domu v Litomyšli, o čtyři roky později maloval oponu do divadla v Pardubicích (shořela v r. 1931, kopii namaloval v r. 2002 V. Špale)
  • v roce 1909 provedl za čtyři měsíce rozsáhlou výzdobu kostela Nanebevzetí Panny Marie v Gruntě (Kutná Hora) spolu se svou ženou Marii Zahradnickou-Urbanovou
  • ilustroval pohádky
  • navrhl rakouskou stokorunu, akcie, diplomy a plakáty
  • jeho díla jsou zastoupena ve sbírce Galerie moderního umění v Hradci Králové, do které se dostaly prostřednictvím biskupa Josefa Doubravy r. 1921.[7]

Galerie
  • František Urban – Madona v růžích, 1910. Sbírka biskupa ThDr. Josefa Doubravy, dnes Galerie moderního umění v Hradci Králové
  • František Urban – Anděl (1902)
  • František Urban – Legenda tříkrálová (1906)
  • František Urban – Mateřské štěstí
  • František Urban – Ražba mincí, Vlašský dvůr Kutná (1897)

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Cyrila a Metoděje v pražském Karlíně
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  3. HOROVÁ, Anděla. Nová encyklopedie českého výtvarného umění. 1. vyd. Praha: Academia, 1995–2006, 3 sv. (1103, 985 s.). ISBN 80-200-0521-8-.
  4. Výtvarné umělkyně – Urbanová-Zahradnická Marie
  5. Matriční záznam o sňatku Františka Urbana s Marií Zahradnickou farnosti při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském
  6. hrob malíře Františka Urbana na Vyšehradském hřbitově v Praze
  7. VÍTKOVÁ, Martina. Dary a odkazy. Sbírky galerie v letech 1921–1939. Královéhradecko: historický sborník pro poučenou veřejnost. Hradec Králové: Státní okresní archiv: Studijní a vědecká knihovna : Muzeum východních Čech: Galerie moderního umění : Knihovna města Hradce Králové ; Zámrsk: Státní oblastní archiv, 2011, č. 8, s. 237–250. ISSN 1214-5211.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.