French Open 2021 – ženská dvouhra

Tamara Zidanšeková se stala první reprezentantkou Slovinska, která se probojovala do čtvrtfinále i semifinále grandslamu. V těchto fázích navázala na krajanku Mimu Jaušovecovou z French Open 1977, která tehdy reprezentovala socialistickou Jugoslávii.[12] Maria Sakkariová postoupila jako první Řekyně mezi poslední osmičku i čtveřici žen na grandslamu.[2][13]

Osmifinálové prohry Sereny Williamsové, Markéty Vondroušové a Viktorie Azarenkové znamenaly jistotu, že z dolní poloviny pavouka vzejde nová grandslamová finalistka, rovněž jako nová semifinalistka grandslamu na jedenáctém „turnaji velké čtyřky“ za sebou, v sérii započaté ve Wimbledonu 2018.[14] Poprvé v otevřené éře tenisu datované od roku 1968 postoupilo do čtvrtfinále grandslamu šest hráček, které nikdy předtím tuto fázi nehrály – Gauffová, Krejčíková, Sakkariová, Rybakinová, Zidanšeková a Badosová. Dosavadním rekordem byla účast pěti čtvrtfinálových debutantek na Australian Open 1969 a French Open v letech 1976 a 2001. Všechny čtvrtfinálové zápasy navíc představovaly první vzájemná utkání mezi členkami dvojic.[15]

V 17 letech a 86 dnech se Američanka Cori Gauffová stala nejmladší čtvrtfinalistkou grandslamu od Češky Nicole Vaidišové na French Open 2006, které bylo v této fázi pařížského majoru 17 let a 44 dní.[16][17] Rovněž tak představovala nejmladší Američanku ve čtvrtfinále Roland Garros od Jennifer Capriatiové v roce 1993, respektive na grandslamu od Venus Williamsové na US Open 1997.[15] Mezi poslední osmičkou hráček ji vyřadila třiatřicátá žena pořadí Barbora Krejčíková. Gauffová v úvodní sadě neproměnila pět setbolů, naopak ve druhém dějství již prohrávala 0–5 na gamy, ale jeho průběh zdramatizovala odvrácením pěti mečbolů. Postupem Krejčíková navázala na Nicole Vaidišovou. Obě Češky se staly jedinými hráčkami, které přímo po triumfu na Internationaux de Strasbourg postoupily do svého prvního semifinále grandslamu, na Roland Garros.[18]

Poražené seminalistky French Open 2021

Maria Sakkariová

Tamara Zidanšeková

Obě tenistky si na grandslamu poprvé zahrály semifinále

Podruhé v open éře grandslamu se do semifinále probojovaly pouze tenistky, které nikdy předtím tuto fázi nehrály. Poprvé se tak stalo na Australian Open 1978.[19]

Z úvodního semifinále postoupila 29letá Ruska Anastasija Pavljučenkovová po výhře 7–5 a 6–3 nad Slovinkou Tamarou Zidanšekovou, do něhož vstupovala jako hráčka s nejvyšším počtem 155 vítězných míčů na turnaji. Stala se tak první tenistkou v historii, která před postupem do prvního finále grandslamu odehrála více než padesát „turnajů velké čtyřky“. Na majorech debutovala jako 15letá ve Wimbledonu 2007 a jejím maximem byly čtvrtfinále na všech čtyřech turnajích. Roland Garros 2021 se pro ni stalo 52. grandslamem v pořadí. Překonala tak rekord Roberty Vinciové, která si zahrála o titul při čtyřicáté čtvrté účasti na US Open 2015.[20]

Ve třísetové bitvě vyhrála nenasazená Češka Barbora Krejčíková nad řeckou světovou osmnáctkou Marií Sakkariovou. Aktivní bilanci vzájemných zápasů navýšila na 3–0 a šňůru neporazitelnosti prodloužila na 11 zápasů. Na jediném turnaji poprvé vyřadila dvě členky Top 20.[21] Čas zápasu 3 hodiny a 18 minut znamenal nejdelší semifinále v otevřené éře Roland Garros a osmý nejdelší zápas probíhající sezóny.[22] V závěrečné sadě Krejčíková odvrátila mečbol za stavu her 3–5 a v následujícím gamu si vzala ztracené podání zpět. Naopak při vedení 7–6 česká hráčka nevyužila tři mečbolové příležitosti. Čtvrtou z nich si vypracovala na příjmu za stavu 8–7. Sakkariová v následující výměně zahrála míč za základní čáru a čárový rozhodčí zahlásil aut. Hlavní rozhodčí Pierre Bacchi však výrok změnil, míč označil za dobrý a odmítl tak ukončení zápasu. Neoficiální jestřábí oko následně ukázalo stopu míče mimo dvorec. Krejčíková vzápětí proměnila pátý mečbol vítězným bekhendem[23] a postoupila do prvního kariérního finále singlového grandslamu. Rovněž pokračovala ve strmém vzestupu žebříčkem, když měla jistotu 21. místa a v klasifikaci pro závěrečný Turnaj mistryň figurovala již na třetí pozici.[21] Osm měsíců nazpět jí na French Open 2020 patřila až 114. příčka. Na incident neuznaného mečbolu reagovali další tenisté, Andy Murray to označil za „brutální chybu“.[24]

Dvacetipětiletá Češka Barbora Krejčíková zdolala ve finále za 1.58 hodiny o čtyři roky starší Rusku Anastasiji Pavljučenkovovou po setech 6–1, 2–6, 6–4 a využití čtvrtého mečbolu. Při své teprve páté účasti v hlavní soutěži grandslamu vybojovala první singlovou trofej v nejvyšší kategorii tenisu a v této statistice zaostala za rekordem Selešové s Andreescuovou o jediný start. V sezónách 2014–2019 přitom nezvládla patnáctkrát projít kvalifikačními soutěžemi.[26][25]

Na Roland Garros se Krejčíková stala druhou českou šampionkou po triumfu Hany Mandlíkovové, reprezentující v roce 1981 Československo. Krajanka Martina Navrátilová, která ji během ceremoniálu předala pohár Suzanne Lenglenové, triumfovala v letech 1982 a 1984 již jako občanka Spojených států amerických. Krejčíková rovněž představovala třetí nenasazenou vítězku za předchozích pět ročníků a v tomto ohledu navázala na triumf Ostapenkové z roku 2017 a Świątekové z roku 2020. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní světové dvacítky, na 15. příčku žebříčku, a připsala si odměnu 1 400 000 eur (cca 35,6 milionu korun). V předchozí kariéře již na pařížské antuce ovládla s Kateřinou Siniakovou čtyřhru juniorek i deblovou soutěž žen.[26][25]

Krejčíková ovládla i pařížskou čtyřhru a stala se sedmou hráčkou otevřené éry French Open, která vyhrála singlovou i deblovou soutěž v jediném ročníku. Navázala tak na Virginii Ruziciovou (1978), Margaret Courtovou (1973), Chris Evertovou (1974–1975), Billie Jean Kingovou (1972), Martinu Navrátilovou (1982, 1984) a Mary Pierceovou (2000). Na grandslamu se tento „double“ naposledy předtím podařil Sereně Williamsové ve Wimbledonu 2016. Na Roland Garros si finále obou soutěží naposledy zahrála Lucie Šafářová v roce 2015.[27][28] Odvrácený mečbol v semifinále z Krejčíkové učinil třetí šampionku pařížského grandslamu v otevřené éře, která se při cestě za titulem vypořádala s mečbolovou hrozbou. Navázala tak na historicky první ruskou vítězku singlového grandslamu Anastasiji Myskinovou z roku 2004 a Belgičanku Justine Heninovou z roku 2005.[26][25]

V týdnu před startem French Open Krejčíková vyhrála první singlovou trofej ve Štrasburku. Naposledy předtím se „titulový double“ podařil Viktorii Azarenkové v Sydney a na Australian Open během ledna 2012, respektive na Roland Garros Američance Chris Evertové v roce 1983, když do Paříže přijela s čerstvým vavřínem z berlínského German Open.[26][25]

Rovněž dvaatřicátá žena klasifikace Anastasija Pavljučenkovová odehrála první grandslamové finále v kariéře. V juniorské kategorii vyhrála na French Open 2006 čtyřhru a odešla poražena z finále dvouhry. Bodový zisk ji po skončení posunul na 19. příčku žebříčku, šest míst za kariérním maximem.[26][25]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2021 French Open – Women's Singles na anglické Wikipedii.

• Ženská dvouhra French Open 2021 [PDF]. Roland-Garros. Dostupné online.
• French Open 2021 – ženská dvouhra [PDF]. WTA Tour, Inc. [cit. 2021-09-25]. Dostupné online. (anglicky)