Margarita Gasparjanová

Margarita Gasparjanová (rusky Маргари́та Ме́ликовна Гаспаря́н, Margarita Melikovna Gasparjan, * 1. září 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře. Domovským oddílem je CSKA Moskva.

Margarita Gasparjanová
Маргарита Гаспарян
Margarita Gasparjanová na French Open 2016
StátRusko Rusko
Datum narození1. září 1994 (27 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko
BydlištěMoskva, Rusko
Profesionál od2011
Držení raketypravou rukou; bekhend jednoruč
Výdělek1 866 951 USD
Dvouhra
Poměr zápasů219–144
Tituly2 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (21. března 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2016)
French Open1. kolo (2015, 2016, 2019, 2020)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2019, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů116–65
Tituly4 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění25. místo (6. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
French Opensemifinále (2016)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Open2. kolo (2015, 2018)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210322a22. března 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2016 na 41. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 25. místě. Ve světové kombinované klasifikaci ITF juniorek byla nejvýše postavena v lednu 2011 na 35. příčce. Trénuje ji Jelena Makarovová.[1]

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 finálovým utkáním Světové skupiny proti Itálii, v němž za rozhodnutého stavu ve prospěch soupeřek nastoupila do čtyřhry. Spolu s Chromačovovou podlehly páru Knappová a Pennettaová. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.

Tenisová kariéra

Na juniorském Orange Bowlu v roce 2010 se s Ukrajinkou Annou Poznichyrenkovou probojovaly do finále čtyřhry, v němž nestačily na dvojici Lauren Herringová a Madison Keysová. V rámci Letní univerziády 2013 konané v Kazani byla členkou ruského družstva, které vybojovalo stříbrné medaile.

V hlavní soutěži grandslamu debutovala na květnovém French Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V prvním kole však skončila na raketě chorvatské teenagerky Any Konjuhové. V úvodní fázi Wimbledonu 2015 narazila na světovou jedničku a pozdější vítězku Serenu Williamsovou. Přestože favoritce na začátku prolomila podání, zápas hladce prohrála, když Američanka získala jedenáct ze třinácti zbylých gamů.

Premiérové tituly z okruhu WTA Tour vybojovala na červencovém Baku Cupu 2015. V semifinále dvouhry vyřadila druhou nasazenou Italku Karin Knappovou. V boji o titul pak zdolala rumunskou kvalifikantku Patricii Marii Țigovou po třísetovém průběhu. V následném vydání žebříčku WTA z 3. srpna 2015 poprvé pronikla do elitní světové stovky, když figurovala na 71. místě. V Baku získala i deblový titul. Po boku krajanky Alexandry Panovové ve finále přehrály rusko-ukrajinské dvojky Vitaliju Ďjačenkovou s Olgu Savčukovou.

Třetí deblovou trofej získala s Andreou Hlaváčkovou na antukovém J&T Banka Prague Open 2016, kde jako druhé nasazené ve finále zdolaly dvojici María Irigoyenová a Paula Kaniová po dvousetovém průběhu.[2]

Na zářijovém Tashkent Open 2018 přidala druhý singlový titul. V nejkratším taškentském finále za 61 minut zdolala 17letou ruskou kvalifikantku Anastasiji Potapovovou po hladkém dvousetovém průběhu. Na okruh se přitom vrátila v květnu 2018 po dvouleté přestávce zaviněné zraněními a startovala pod žebříčkovou ochranou. Jako 299. hráčka žebříčku se stala druhou nejníže postavenou vítězkou dvouhry v historii WTA Tour. Zařadila se tak za Indonésanku Angelique Widžajaovou, která zvítězila na Bali 2001 jako 579. žena klasifikace. Jednalo se o její druhou semifinálovou i finálovou účast v kariéře. Bodový zisk znamenal návrat do první dvoustovky.[3][4] Členku první světové desítky poprvé porazila z pozice 137. hráčky žebříčku na Upper Austria Ladies Linz 2018, kde ve druhém kole vyřadila světovou desítku Kiki Bertensovou.

Finále na okruhu WTA Tour

WTA Tour

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 D; 1–0 Č)
International / WTA 250 (2–0 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 3 (2–1)

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 3. srpna 2015 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Patricia Maria Țigová 6–3, 5–7, 6–0
Vítězka 2. 29. září 2018 Taškent, Uzbekistán tvrdý Anastasija Potapovová 6–2, 6–1
Finalistka 1. 21. března 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Darja Kasatkinová 3–6, 1–2skreč

Čtyřhra: 6 (4–2)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 13. září 2014 Taškent, Uzbekistán tvrdý Alexandra Panovová Aleksandra Krunićová
Kateřina Siniaková
2–6, 1–6
Vítězka 1. 2. srpna 2015 Baku, Ázerbájdžán tvrdý Alexandra Panovová Vitalija Ďjačenková
Olga Savčuková
6–3, 7–5
Vítězka 2. 3. října 2015 Taškent, Uzbekistán tvrdý Alexandra Panovová Věra Duševinová
Kateřina Siniaková
6–1, 3–6, [10–3]
Vítězka 3. 29. dubna 2016 Praha, Česko antuka Andrea Hlaváčková María Irigoyenová
Paula Kaniová
6–4, 6–2
Vítězka 4. 3. února 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h) Jekatěrina Makarovová Anna Kalinská
Viktória Kužmová
7–5, 7–5
Finalistka 2. 24. srpna 2019 Bronx, Spojené státy tvrdý Monica Niculescuová Darija Juraková
María José Martínez Sánchezová
5–7, 6–2, [7–10]

Finále série WTA 125s

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 Č)

Čtyřhra: 0 (0–1)

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. listopadu 2015 Limoges, Francie tvrdý (h) Oxana Kalašnikovová Barbora Krejčíková
Mandy Minellaová
6–1, 5–7, [6–10]

Tituly na turnajích okruhu ITF

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments10 000 $ tournaments

Dvouhra (9)

Č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
1. 25. března 2012 Moskva, Rusko koberec (h) Ljudmila Kičenoková 6–0skreč
2. 5. května 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h) Çağla Büyükakçay 6–3, 4–6, 6–1
3. 20. května 2012 Moskva, Rusko antuka Darja Gavrilovová 4–6, 6–4, 7–6(2)
4. 22. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý (h) Nadija Kičenoková 7–5, 7–6(3)
5. 17. listopadu 2013 Minsk, Bělorusko tvrdý (h) Anastasija Vasyljevová 6–4, 6–4
6. 2. listopadu 2014 Šarm aj-Šajch, Egypt tvrdý Elitsa Kostovová 6–3, 6–0
7. 1. února 2015 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h) Elitsa Kostovová 6–4, 6–4
8. 22. února 2015 Moskva, Rusko tvrdý (h) Karine Sarkisovová 6–0, 6–4
9. 5. dubna 2015 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h) Mathilde Johanssonová 6–3, 6–4

Čtyřhra (8)

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 28. ledna 2012 Kaarst, Německo koberec (h) Anna Smolinová Alexandra Artamanovová
Marina Melnikovová
6–7(2), 6–2, [10–8]
2. 24. března 2012 Moskva, Rusko koberec (h) Arina Marenková Valentina Ivachněnková
Katerina Kozlovová
3–6 ,7–6(4), [10–6]
3. 21. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý (h) Veronika Kapšajová Iryna Burjačoková
Valerija Solovjovová
6–4, 2–6, [11–9]
4. 24. února 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h) Polina Monovová Valerija Solovjovová
Maryna Zanevská
6–4, 2–6, [10–5]
5. 9. června 2013 Karši, Uzbekistán tvrdý Polina Pechovová Veronika Kapšajová
Teodora Mirčićová
6–2, 6–1
6. 29. března 2014 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h) Ljudmila Kičenoková Kristina Barroisová
Eleni Daniilidou
6–2 6–4
7. 26. července 2014 Astana, Kazachstán tvrdý Vitalija Ďjačenková Michaela Boevová
Anna-Lena Friedsamová
6–4, 6–1
8. 9. května 2015 Trnava, Slovensko antuka Julia Bejgelzimerová Aleksandra Krunićová
Petra Martićová
6–3, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

Dvouhra

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 648. 231. 318. 217. 62. 115. 105. 87. 125.

Čtyřhra

Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 747. 280. 243. 99. 75. 41. 218. 95. 255.

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Margarita Gasparyan na anglické Wikipedii a Гаспарян, Маргарита Меликовна na ruské Wikipedii.

  1. Jakov Čudakov. Маргарита Гаспарян: Мне очень комфортно работать с Еленой Макаровой [online]. gotennis.ru, 21-02-2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. (rusky)
  2. Hlaváčková slaví titul v Praze, Šafářová si poradila i s Plíškovou a je ve finále [online]. Aktuálně.cz, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. Dostupné online.
  3. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gasparjanová v Taškentu smetla Potapovovou a získala druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online.
  4. Stephanie Livaudais. Gasparyan caps comeback with Tashkent title, routs Potapova [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.