Frankfurt nad Mohanem

Frankfurt nad Mohanem (německy Frankfurt am Main, česky zastarale též Frankobrod[2]) je město na řece Mohanu, nacházející se v jižní části německé spolkové země Hesensko, jehož je největším městem a zároveň pátým největším městem Německa. Žije zde přibližně 764 tisíc[1] obyvatel.

Frankfurt nad Mohanem
Frankfurt am Main

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice50°6′49″ s. š., 8°40′47″ v. d.
Nadmořská výška112 m n. m.
StátNěmecko Německo
spolková zeměHesensko
vládní obvodDarmstadt
Frankfurt nad Mohanem
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha248,31 km²
Počet obyvatel764 104 (2021)[1]
Hustota zalidnění3 077,2 obyv./km²
Správa
StarostaPeter Feldmann (SPD)
Oficiální webwww.frankfurt.de
Telefonní předvolba6109, 6101 a 69
PSČ60308–60599 a 65929–65936
Označení vozidelF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Frankfurt je také přezdíván „Bankfurt“, protože je finančním srdcem Evropy, v jehož centru sídlí bankovní instituce světového významu. Tato oblast Frankfurtu se nachází na jednom břehu řeky Mohanu a je podle něj označována „Mainhattan“.[3] Frankfurt nad Mohanem je důležitým veletržním městem a pro Evropu významným dopravním a internetovým uzlem.

Geografie

Frankfurt nad Mohanem, ležící na obou březích Mohanu, se rozkládá se na ploše 24 830,6 hektarů, ze severu na jih čítá délku 23,3 km, z východu na západ 23,4 km. Obvodová hranice města je dlouhá 113 km. Nejvyšším bodem Frankfurtu je Berger Warte (212 m n. m.), nejnižším je břeh Mohanu v oblasti Frankfurt/Sidlingen/Okriftel (88 m n. m.) Centrem města je náměstí An der Hauptwache, které je zároveň dopravním uzlem a nákupním centrem. Délka břehu řeky Mohan v rozmezí hranic Frankfurtu je 16 km.

Historie

Frankfurt nad Mohanem byl poprvé zmíněn 22. února 794 v listině Karla Velikého pro Řezenský klášter Sv. Emmerama. V této listině bylo latinsky uvedeno: "... Actum super fluvium Moine in loco nuncupante Franconofurd" – "vystavené na řece Mohan na místě, zvané Frankfurt." Nepřetržité osídlení této pahorkatiny je však dokázáno od mladší doby kamenné. Na tomto místě vznikl po římském vojenském táboře v Merovejovských časech franský královský dvůr.

Frankfurt v roce 1612

V roce 843 bylo ve Frankfurtu dočasně nejdůležitější královské Falcko východofranské říše a sídlo říšského sněmu. V roce 1220 se stal Frankfurt svobodným říšským městem. Zlatá bula stanovila Frankfurt od roku 1356 stálým volebním městem římského krále poté, co se zde uskutečnilo od roku 1147 nejvíce voleb králů. Od 1562 byli ve Frankfurtu korunováni i císaři. Posledním byl v roce 1792 František II. Po pádu Svaté římské říše vstoupil Frankfurt pod vládu knížecího arcibiskupa von Dalbergia, který jej spolu se svými knížectvími Řeznem a Aschaffenburgem sjednotil jako samostatný stát do Rýnského svazu. V roce 1810 odstoupil Dalbergia Regensburg Bavorsku a byl odškodněn územím Hanau a Fulda. Spolu s městem Frankfurt a Aschaffenburským územím vytvořil tento celek krátce trvající (1810-1813) velkovévodství Frankfurt.

Se zhroucením napoleonského systému se Frankfurt dostal 14. prosince 1813 pod dočasnou správu vítězných spojenců pod prefektem Carlem von Günderrodom. Na Vídeňském kongresu plánovalo Bavorské království anexi Frankfurtu, ale výsledkem kongresu bylo obnovení statutu Frankfurtu jako svobodného města v rámci Německého spolku. Tímto byl spolu s Hamburkem, Brémami a Lübeckem jedním ze čtyř svobodných měst, které si udržely svoji tradiční městskou svobodu až do moderních dob. Byl tu zřízen Spolkový sněm Německého svazu. Roku 1848 došlo v německých státech k revoluci. Svolané Národní shromáždění zasedalo ve frankfurtském kostele svatého Pavla.

V Rakousko-pruské válce zůstal Frankfurt věrný Německému svazu. Veřejné mínění však bylo více na straně Rakouska a jeho císaře, ačkoli se také z Frankfurtu ozývaly hlasy, které z ekonomických a zahraničněpolitických důvodů hájily dobrovolné připojení k Prusku. 18. července bylo město obsazeno pruskou armádou a bylo zatíženo velkou kontribucí. Město bylo 2. října anektováno Pruskem, následně čeho definitivně ztratilo svůj statut městského státu; bylo přiřazeno k vládnímu obvodu Wiesbaden provincie Hessen-Nassau. Jako symbol usmíření byla frankfurtským mírem v roce 1871 ve Frankfurtu oficiálně ukončena prusko-francouzská válka.

Katedrála na konci druhé světové války

Pro hospodářský vývoj města na průmyslové město s rychlým růstem obyvatelstva byla anexe výhodná. Frankfurt přičlenil v příštích desetiletích množství okolních obcí a měst a takto zdvojnásobil svou plochu oproti roku 1866. Frankfurt se stal dokonce na krátký čas na začátku 20. století plochou nejrozsáhlejším městem Německa. V dobách nacionálního socialismu bylo z Frankfurtu deportováno 9 000 židů. V následné druhé světové válce zničily cílené letecké útoky téměř úplně Altstadt a Innenstadt. Do roku 1944 téměř čistě středověký charakter města - v této podobě již tehdy jedinečný pro německé velkoměsto - se také v rámci moderní obnovy vytratil. Kde se kdysi rozkládala spleť uliček mezi vedle sebe těsně postavených hrázděných domů, jsou dnes velké části někdejšího historického jádra formovány betonovými stavbami z 50. let. Po skončení války si americká okupační armáda zřídila ve městě sídlo. Při volbě o hlavní město Německa Frankfurt velmi těsně prohrál proti Adenauerovu favoritovi Bonnu. V té době již postavená budova parlamentu ve Frankfurtu tak dala přístřeší Hesenskému rozhlasu. V poválečných časech se město stalo opět hospodářskou metropolí a v roce 1999 sídlem Evropské centrální banky.

Znak města

Znak zobrazuje na červeném pozadí stříbrnou orlici se zlatou korunou. Orlice symbolizuje někdejší status města jako svobodné říšské město. Ve dvacátých letech 20. století měl být znak nahrazen radikálně zjednodušenou formou. Primátor Ludwig Landmann chtěl podle duchu času zaměnit orlici expresionistickou verzí. Obyvatelstvu se ale tento návrh nelíbil a rychle byl znak vrácen zpět na původní verzi.

Obyvatelstvo

Frankfurt nad Mohanem je páté největší město Německa (po Berlínu (3,5 mil.), Hamburku (1,8 mil.), Mnichově (1,5 mil.) a Kolíně ( 1,08 mil. obyvatel)). Frankfurt je multikulturním městem, ve kterém se nachází obyvatelé ze 180 národů, podíl cizinců je 45,3 % veškerého obyvatelstva.[4] Frankfurt je také znám jako město s největším podílem singles – více než polovina domácností má jen jednoho člena.

Pohled z budovy Maintower

Ekonomika a průmysl
Sídlo Deutsche bank, 155 metrů vysoké mrakodrapy

Frankfurt nad Mohanem je centrem nejatraktivnějšího a hospodářsky nejsilnějšího evropského regionu. Jeho poloha v centru Evropy láká především bankovní instituty.

Bankovní centrum

Frankfurt je nejdůležitější evropskou bankovní a burzovní metropolí. Banky stojí také za zrodem nového symbolu Frankfurtu – tzv. Skyline,[5] které tvoří nejmodernějšími mrakodrapy jako důkaz hospodářské síly, moci a bohatství bank. Ve Frankfurtu sídlí až 315 kreditních institutů a 175 zahraničních bank.[6] Sídlo zde našla Bundesbank (Německá národní banka), Deutsche Bank, od roku 1998 zde sídlí také Evropská centrální banka.[7] Největší úřední budovou v Evropě je mrakodrap Komerční banky – Commerzbank (300 m včetně antény).

Frankfurtská burza

Frankfurtská burza se nachází v centru města a místními je označována za chrám kapitalistů. Před budovou stojí bronzové sochy medvěda a býka. Býk je se svou vztyčenou hlavou vzhůru znakem vzrůstající ceny, naopak medvěd je symbolem těžkopádných, klesajících kurzů.

Historie Frankfurtské burzy sahá až do 9. století, avšak první důležitý krok se stal v roce 1585, kdy se nejdůležitější a největší velkokupci dohodli na tzv. Burs, jehož účelem bylo stanovit a sjednotit hodnotu mincí z různých regionů. Dnes je Frankfurtská burza třetí největší na světě (1. místo patří New York Stock Exchange, 2. místo obsadil Nasdaq) a rozprostírá se na vícero místech ve Frankfurtu. Nejstarší budova je dnes určena především pro televizní přenosy a pro návštěvníky.[8]

Doprava

Vlakové a autobusové nádraží

Frankfurtské hlavní nádraží Frankfurt (Main) Hauptbahnhof je jedním z nejdůležitějších a největších dopravních uzlů Evropy.

Frankfurtské hlavní nádraží – Frankfurt (Main) Hauptbahnhof

Budova nádraží je architektonickým skvostem své doby,[zdroj?!] která v roce 2006 prošla kompletní rekonstrukcí – čelo budovy zdobí Atlas. Za jeden den projede nádražím přes 360 000 cestujících (dle zdrojů Deutsche Bahn[9] ročně 90 miliónů pasažérů) a kolem 1800 vlaků. Frankfurtské nádraží je také označováno za jedno z nejbezpečnějších v Německu.

Přímé spojení Frankfurtu s Českem nabízí vlak kategorie EuroNight Praha – Curych,[kdy?] který však z dopravních důvodů neobsluhuje hlavní nádraží, ale zastavuje na zastávce Süd vzdálené asi 2 km, během dne je nejrychlejší spojení IC Busem s přestupem v Norimberku.

Součástí vlakového nádraží je autobusové nádraží. Autobusové linky mezi Českem a Německem zajišťují společnosti Eurolines, FlixBus a Student Agency.

Letiště

Zcela mimořádný význam má letiště ve Frankfurtu. Podle údajů za rok 2010 je letiště na třetím místě v Evropě a devátém na světě v počtu přepravených osob,[10] na druhém místě v Evropě a na jedenáctém na světě v počtu vzletů a přistání[11] a konečně v objemu přepravovaného nákladu je na druhém místě v Evropě a na sedmém celosvětově.[12]

Místní doprava
Síť veřejné dopravy

Frankfurt je důležitým dopravním centrem Evropy mezinárodního charakteru. Městská doprava je zastoupena spolkem RMV Rhein-Main-Verkehrsverbund,[13] který je největší v Evropě. Propojuje 15 krajů, 4 velkoměsta, spravuje oblast velkou 14 000 km2 a čítá přes 10 000 zastávek. RMV přepravuje ročně přes 600 miliónů cestujících. RMV ve Frankfurtu zajišťuje dopravu autobusovou (Büsse), metro (U-Bahn a S-Bahn) a tramvaje. Frankfurtské metro, tzv. U-Bahn spravuje dceřiná společnost VGF Verkehrsgesellschaft Frankfurt. Pod RMV dále spadá RE (Regionalexpress) a RB (Regionalbahn). Křižovatkou pro všechny spoje jsou zastávky Hauptwache a Konstablerwache.[14]

Automobilová doprava

Důležitým bodem pro automobily je křižovatka Frankfurter Kreuz, která propojuje dálnice ze všech světových stran a propojuje tak spojnice od Hamburku do Basileje či z Düsseldorfu do Mnichova. Denně zde projede přes 300 000 vozidel.

Internet a komunikace

Frankfurt je také, vedle Amsterdamu a Londýna, jeden z nejvýznamnějších internetových uzlů v Evropě. Sídlí zde DE-CIX - peeringové centrum s největším datovým tokem na světě, peeringové centrum KleyReX a také zde mají důležité komunikační uzly všichni největší a přední světoví poskytovatelé internetového připojení.

Kultura a umění

Divadla a koncertní sály
Stará Opera

Ve Frankfurtu nad Mohanem je až 33 divadel. Nejznámější budovou je Alte Oper (stará opera).[15] Budova opery byla válkou kompletně zničena. Správa města se však zasadila na počátku 80. let 20. století o jeho znovuvybudování. Frankfurt tak získal mezinárodně uznávané kulturní centrum, ve kterém se ročně pořádá až 400 různých představení. Dalšími významnými centry je například English Theater[16], které prezentuje divadelní kousky z celého světa, Fritz-Rémond-Theater (divadlo komedie v prostorách Zoologické zahrady),[17] Oper/Balett Frankfurt[18] či Tigerpalast (zážitková gastronomie a muzikály).[19]

Muzea

Frankfurt nad Mohanem nabízí kolem čtyřiceti muzeí a téměř sto galerií včetně prodejních. Ročně je navštíví přes dva milióny návštěvníků. Nejhustší zastoupení mají na "Muzejním nábřeží" (Museumsufer[20]), na levém břehu řeky Mohan mezi Železným mostem (Eisernen Steg) a Mostem přátelství (Friedensbrücke). Mezi ně patří Muzeum ikon (Ikonenmuseum), v parku situované Uměleckoprůmyslové muzeum (Museum für angewandte Kunst) s konstruktivistickou budovou od architekta Niedermayera.

Städelské muzeum

Muzeum a galerie starého umění s proslulou sbírkou gotické plastiky sídlí v domě někdejšího severočeského textilního továrníka Liebiega (Liebieghaus), který městu odkázal svou soukromou sbírku. Významné muzeum starého malířství a sochařství je Städel[21] a konečně Německé filmové muzeum.

V historickém centru města jsou rodný dům J. W. Goetheho,[22] Židovské muzeum (das Jüdische Museum), v bývalém karmelitánském klášteře sídlí Archeologické muzeum (Das Archäologisches Museum). Dále je Muzeum architektury (Deutsches Architekturmuseum), Přírodovědecké muzeum (das Naturmuseum Senckenberg), několik expozic mají spojená Muzea techniky (Technikmuseen) a Muzeum komunikací (das Kommunikationsmuseum).

K výrazným muzejním budovám patří Muzeum moderního umění (das Museum für moderne Kunst) z let 1989-1991 od vídeňského architekta Hanse Holleina, které trojbokým tvarem připomíná díl dortu. Budova stojí blízko frankfurtského dómu (Kaiserdom), v němž je vystaven Dómský poklad (Domschatz), nedaleko odtud na základech antické římské stavby stojí Historické muzeum města Frankfurtu (Das Historisches Museum). Moderní umění je vystaveno také v Kunsthalle.

Příměstskou rychlodráhou lze za 10 minut dojet do Německého muzea kůže a obuvi (Das Deutsches Ledermuseum) v Offenbachu.

Komunikace – tisk, rádio, film, televize

Ve Frankfurtu se nachází přes 2000 společností, které pracují v komunikačním průmyslu - od klasických reklamních agentur po velké mediální koncerny. Na území Frankfurtu působí až 9 denních tiskovin (včetně center zahraničních novin), z toho nejznámější je Frankfurter Allgemeine Zeitung a Frankfurter Rundschau, téměř 200 vydavatelství a nakladatelství, cca 80 filmových produkcí. Největší televizí je Hessische Rundfunk,[23] který se navíc podílí na programové nabídce televizních stanic ARD - das Erste, ARTE, 3Sat a Phönix. Sídlo zde má i tisková a informační agentura Reuters. Dále pak se zde nachází kolem 10 programových regionálních stanic.[24]

Univerzita

V roce 1912 zde byla založena univerzita, která od roku 1932 nese jméno Johanna Wolfganga von Goetheho. V současnosti (2007) má celkem 16 fakult.

Budova univerzity v sídle koncernu IG Farben

Známé osobnosti

Rodáci
Otto Hahn, nositel Nobelovy ceny za chemii

Osobnosti spojené s městem
Helmut Kohl, nejdéle sloužící spolkový kancléř

Turismus
Týdenní trh v Bornheimě

Frankfurt ročně navštíví přes 2,3 miliónů turistů, z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy je 1,7 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. Ve Frankfurtu se nachází přes 180 hotelů a pensionů, z toho 11 luxusních hotelů, tzv. First-Class-Hotels. Ve Frankfurtu sídlí přes 80 zahraničních konzulátů a úřadů ze 60 zemí.

Veletrhy a výstavy

Frankfurt patří mezi největší veletržní a výstavní centra[25] v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Frankfurtské veletrhy přes 300 veletrhů a výstav doma i v zahraničí, v samotném Frankfurtu se koná cca 40 výstav. Největším a nejprestižnějším veletrhem je IAA – Mezinárodní automobilová výstava, které navštíví téměř milion návštěvníků,[26] Buchmesse knižní veletrh, Internationale Frankfurter Messe Ambiente či Internationale Frankfurter Messe Tendence a hudební veletrh Pro Light & Sound. Díky kongresovému centru Congress Center Frankfurtského veletrhu se tak Frankfurt stává nejatraktivnějším kongresovým centrem mezinárodního významu.

Nakupování

Nejdelší a nejfrekventovanější ulicí je Zeil,[27][28] nejstarší Hauptwache a Konstablerwache, kde se každý čtvrtek a sobotu konají místní zelinářské trhy. V pátek se koná velký trh zeleniny a sýrů na Schillerstrasse. V sobotu na Mainufer se konají od 8:00 do 14:00 bleší trhy. Směsici malých specializovaných obchůdků a butiků nabízí okolní uličky v blízkosti náměstí Schweizer Platz ve čtvrti Sachsenhausen[29] a Berger Strasse ve čtvrti Bornheim.[30] Nejluxusnější nákupní ulicí je Goethestrasse,[31] ve které jsou exklusivním sortimentem zastoupení všichni nejvýznamnější světoví designéři.

Pohostinství
Ulice Zeil (vpravo)

Symbolem Hesenska je jablko. Místní pijí oblíbený jabčák (nářečím zvaný Ebblwoi, který obsahuje kolem 5 % alkoholu), děti pijí jablečný střik Apfelschorle. V typických frankfurtských restauracích si můžete objednat Frankfurter Grüne Sauce (brambory s pikantní omáčkou z drcených bylinek a s vařeným vejcem), ochutnat Handkäs mit Musik (tvarůžky na octě s kmínem a chlebem) či známé frankfurtské klobásky Frankfurter Würstchen.

Multikulturní charakter Frankfurtu nabízí bohatou paletu kafeterií, barů či restaurací s mezinárodní kuchyní (až 2.500 gastronomických zařízení). Za nejznámější je považováno Café Hauptwache,[32] které vzniklo v původních prostorách Frankfurtská věznice či pojízdná tramvaj Ebbelwoiexpress.[33]

Regionální slavnosti
  • Mainfest – Mohanská slavnost je každoročně pořádána v srpnu a jde o oslavu řeky Mohanu podél jejího pobřeží. Mainfest nabízí kulturní program, který se podobá českým poutím. Tyto slavnosti začínají pravidelně v pátek a jsou ukončeny v pondělí velkolepým ohňostrojem.
  • Museumsuferfest – Muzejní nábřežní slavnost pořádá úřad pro multikulturní záležitosti Amt für multikulturelle Angelegenheiten pravidelně o víkendu na přelomu srpna/září. Tyto slavnosti jsou někdy přezdívány Frankfurter Bühne (Frankfurtské pódium), jejich účelem je bohatá programová prezentace umělců 80 národů na břehu Mohanu. Tato společenská akce je vysoce ceněna nejen laickou, ale i odbornou veřejností. Součástí Museumsuferfest je také otevření dveří všech muzeí města Frankfurt návštěvníkům. Návštěvníci mají možnost za minimální poplatek navštívit všechna muzea.
Muzejní nábřežní slavnost 2005
  • Nacht der Museen – Noc muzeí je akcí, která se uskutečňuje pravidelně o letních prázdninách. Muzea a galerie Frankfurtu otevřou své brány od 18:00 do 02:00 hodin.
  • Frankfurter Weihnachtsmarkt, vánoční trhy jsou slavnostně otevřeny měsíc před Štědrým večerem, původním místem konání byl vždy Römerberg. Dnes se trhy rozprostírají na následující území Frankfurtu: Paulsplatz, Liebfrauenberg, Neue Kräme, Fahrtor, Mainkai, Zeil a Konstablerwache.
  • Dippemess[34] se pořádá vždy na jaře (tzv. Frühjahr Dippemess – duben/květen) a na podzim (tzv. Herbst Dippemess - září), místem konání je tzv. Festplatz am Ratsweg.
  • Sommerfest Opernplatz se pořádá vždy na přelomu června a července na náměstí před budovou Alte Oper. Součástí této slavnosti je zapojení dospělých k dětským hrám.
  • Bundesäppelwoifest je národní slavností jabčáku. Koná se vždy poslední srpnový víkend v roce okolí města Hanau, které je výchozím bodem pro tažení slavnosti po hesenských vinných ulicích.

Výletní destinace
  • Výlety za historií – radnice Römer a okolí jsou středem historického centra města Frankfurt. Fasádu Frankfurtské radnice zdobí sochy císařů Friedricha Barbarossy, Ludvíka IV. Bavora, Karla IV. a Maximiliána II.. V budově radnice se nachází Kaisersaalem – císařský sál s 52 portréty císařů životní velikosti – od Karla Velikého, přes Karla IV., Rudolfa II. až do Františka II.). Vedle Römerbergu se tyčí středověká katedrála, hlavní katolický kostel[35]. V kostele Paulskirche zasedal v letech 1848/1849 německý parlament v rámci národního shromáždění a rodiště J. W. Goetheho (Goethe-Haus).
  • Kaiserdom (Kostel svatého Bartoloměje[35]) se nachází vedle Römerbergu a je perlou historického centra města. Pro vývoj Evropy měl velký historický význam, protože tento kostel byl místem volby německých králů a římských císařů Svaté Říše Římské. Tato funkce byla kostelu připsána na základě Zlaté Buly Karla IV. z roku 1356.
  • Zoo – zoologická zahrada, se nachází v centru Frankfurtu a nabízí svým návštěvníkům až 5.000 zvířat 600 živočišných druhů. Frankfurtské ZOO je zvláštní svým architektonickým řešením, protože se dělí na podzemní a nadzemní prezentaci. Další zvláštností Frankfurtského ZOO je možnost pronájmu zasedacích místností či možnosti uspořádání slavností v prostorách za účasti vybrané zvěře. V areálu Frankfurtského ZOO se také nachází komediální divadlo Fritz-Rémond-Theater.[17]
  • Palmengarten (Palmové zahrada) je zelenou oázou v centru Frankfurtu. Palmengarten svým návštěvníkům nabízí celoročně stálou exotickou výstavu až 3000 druhů rostlin, která je navíc obměňována různými společenskými akcemi - výstavy, koncerty, divadlo, apod.
  • Main Tower je nejvýše položená restaurace ve Frankfurtu. Na špici tohoto mrakodrapu je vyhlídková terasa.[36]
  • Kleinmarkthalle (Frankfurtské tržiště) se nachází mezi velechrámem a historickým policejným revírem "Konstablerwache" a nabízí návštěvníkům gurmánskou všehochuť.
  • Goetheturm (Goethova věž) je největší a nejstarší vyhlídkovou věží ve Frankfurtu. Tuto věž najdeme v lese části obce Sachsenhausen.
  • Europaturm je druhá nejvyšší stavba v Německu.
360stupňový pohled na staré město (vlevo: Samstagsberg, uprostřed: Alte Nikolaikirche, vpravo: Römer)

Sport

Ve městě sídlí fotbalový klub Eintracht Frankfurt.

Správa města

Magistrát města zastupuje primátor. Hlavní členové městské rady jsou voleni na 6 let, dobrovolní členové na 5 let. Zastupitelstvo města tvoří 93 členů, z čehož většina patří CDU.

Každá část Frankfurtu je zastoupena místním radou (16 členů), jejichž účelem je zastupovat jednotlivé obce na magistrátě. Tito členové jsou voleni na 5 let. Na magistrátě působí komunální zastoupení cizinců, tzv. KAV (Kommunale Ausländer- und Ausländerinenvertretung) složené z 37 členů, jejichž úkolem je zastupovat zájmy zahraničních občanů města Frankfurt.

Městské čtvrti
Frankfurt jako centrum regionu Rhine-Main
16 Ortsbezirke (místních okresů) Frankfurtu
46 Stadtteile (městských čtvrtí) Frankfurtu
Počet obyvatel ve 46 okresech k 31. prosinci 2009
Č.
Městský obvod
Rozloha (km²)[37]
Obyvatel[38]
Cizinci[38]
Cizinci (%)[38]
01Altstadt0,51 km²3.4751.12232,3 %
02Innenstadt1,52 km²6.5772.52938,5 %
03Bahnhofsviertel0,53 km²2.12581038,1 %
04Westend-Süd2,47 km²17.2883.44519,9 %
05Westend-Nord1,67 km²8.8542.18424,7 %
06Nordend-West3,07 km²28.8085.16217,9 %
07Nordend-Ost1,69 km²26.6195.58021,0 %
08Ostend5,40 km²26.9557.21326,8 %
09Bornheim2,66 km²27.1846.24023,0 %
10Gutleutviertel2,20 km²5.8431.95333,4 %
11Gallus4,22 km²26.71611.01241,2 %
12Bockenheim8,04 km²34.7409.03426,0 %
13Sachsenhausen-Nord4,24 km²30.3746.50721,4 %
14Sachsenhausen-Süd34,91 km²26.1144.84718,6 %
15Flughafen20,00 km²211146,6 %
16Oberrad2,74 km²12.8283.11324,3 %
17Niederrad2,93 km²22.9546.56928,6 %
18Schwanheim17,73 km²20.1623.53217,5 %
19Griesheim4,90 km²22.6488.02935,5 %
20Rödelheim5,15 km²17.8414.86327,3 %
21Hausen1,26 km²7.1782.13529,7 %
22/23Praunheim4,55 km²15.7613.19720,3 %
24Heddernheim2,49 km²16.4433.19419,4 %
25Niederursel7,22 km²16.3943.67122,4 %
26Ginnheim2,73 km²16.4444.02424,5 %
27Dornbusch2,38 km²18.5113.48218,8 %
28Eschersheim3,34 km²14.8082.65717,9 %
29Eckenheim2,23 km²14.2773.67425,7 %
30Preungesheim3,74 km²13.5683.44225,4 %
31Bonames1,24 km²6.3621.28820,2 %
32Berkersheim3,18 km²3.40059217,4 %
33Riederwald1,04 km²4.9111.14223,3 %
34Seckbach8,04 km²10.1941.96919,3 %
35Fechenheim7,18 km²16.0615.63535,1 %
36Höchst4,73 km²13.8885.27938,0 %
37Nied3,82 km²17.8295.22429,3 %
38Sindlingen3,98 km²9.0322.07623,0 %
39Zeilsheim5,47 km²11.9842.55521,3 %
40Unterliederbach5,85 km²14.3503.51124,5 %
41Sossenheim5,97 km²15.8534.23526,7 %
42Nieder-Erlenbach8,34 km²4.62949610,7 %
43Kalbach-Riedberg6,90 km²8.4821.27915,1 %
44Harheim5,02 km²4.29444610,4 %
45Nieder-Eschbach6,35 km²11.4991.97817,2 %
46Bergen-Enkheim12,54 km²17.9542.76415,4 %
47Frankfurter Berg2,16 km²7.1491.71524,0 %
Město Frankfurt nad Mohanem248,33 km²679.571165.41824,3 %

Partnerská města

Česká zastoupení
  • Honorární konzulát České republiky
Jurgen-Ponto-Platz 2, 60329 Frankfurt am Main
  • Honorární konzulát České republiky, Honorární konzul Dr. Robin Leon Fritz
Eschersheimer Landstr. 27, 60322 Frankfurt am Main
  • Deutsch-Tschechische und Deutsch-Slowakische Wirtschaftsvereinigung (DTSW) e. V.
Flinschstrasse 55, 60388 Frankfurt am Main

Galerie

Odkazy

Reference
  1. Dostupné online. [cit. 2022-01-14]
  2. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=7473
  3. http://www.fotocommunity.com/pc/pc/display/2006202
  4. Integrace uprchlíků v Německu: nečekaně drahý maratón. Novinky.cz [online]. 26. dubna 2018. Dostupné online.
  5. http://www.skyline-frankfurt.com/
  6. Brožura Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  7. http://www.ecb.int/home/html/index.en.html
  8. http://deutsche-boerse.com/dbag/dispatch/de/kir/gdb_navigation/home
  9. www.bahn.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 01-03-2007.
  10. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-55_666_2__
  11. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-57_666_2__
  12. http://www.aci.aero/cda/aci_common/display/main/aci_content07_c.jsp?zn=aci&cp=1-5-54-4819_666_2__
  13. http://www.rmv.de/
  14. http://www.rmv.de/coremedia/generator/Bilder/0Abbildungen/PlaeneNetzplaene/PLA__Schnellbahnplan2006_3Dgr,property=image.gif%5B%5D
  15. http://www.alteoper.de/
  16. http://www.english-theatre.org/
  17. http://www.fritzremond.de/
  18. Archivovaná kopie. www.oper-frankfurt.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-07.
  19. http://www.tigerpalast.de/
  20. Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-14.
  21. http://www.staedelmuseum.de/
  22. http://www.goethehaus-frankfurt.de/
  23. Archivovaná kopie. www.hr-online.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-05.
  24. Brožura: Daten, Fakten, Zahlen; vydavatel: Presse- und Informationsamt der Stadt Frankfurt am Main
  25. www.messefrankfurt.com [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 08-12-2006.
  26. Wissmann: At 931,700 visitors, this IAA has more than fulfilled our expectations [online]. VDA, 2015-09-27 [cit. 2017-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-10. (anglicky)
  27. Archivovaná kopie. www.zeil-online.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-21.
  28. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-11-2006.
  29. http://www.frankfurt-sachsenhausen.de/
  30. Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-01-14.
  31. http://www.goethestrasse-frankfurt.de/
  32. http://www.cafe-hauptwache.de/
  33. www.frank-draut.de [online]. [cit. 02-12-2006]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-09-2007.
  34. Archivovaná kopie. www.dippemess.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-05.
  35. Archivovaná kopie. frankfurt-interaktiv.de [online]. [cit. 2006-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-02-12.
  36. http://www.maintower.helaba.de/
  37. Statistisches Jahrbuch Frankfurt am Main 2009. www.frankfurt.de [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.
  38. Statistisches Jahrbuch Frankfurt am Main 2010. www.frankfurt.de [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-14.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.