Frankfurt (Main) Hauptbahnhof

Frankfurt (Main) Hauptbahnhof, zkráceně Frankfurt (Main) Hbf, je hlavní nádraží ve Frankfurtu nad Mohanem s průměrným počtem cestujících 350 000 denně. Provozuje jej dceřiná společnost největšího železničního dopravce v Německu Deutsche Bahn AG – DB Station&Service, která je zodpovědná za více než 5 000 stanic německé železniční sítě. Nádraží je významnou destinací dálkových, vysokorychlostních vlaků Intercity-Express zkráceně ICE. Navazuje na železniční síť ve Frankfurtu S-Bahn příměstské železnice a U-Bahn metra.

Frankfurt (Main) Hauptbahnhof
Frankfurt nad Mohanem hlavní nádraží
Pohled na železniční stanici
StátNěmecko Německo
Spolková zeměHesensko
MěstoFrankfurt nad Mohanem
Souřadnice50°6′25″ s. š., 8°39′45″ v. d.
Frankfurt (Main) Hauptbahnhof
Provozovatel dráhyDB Netz
Tratě650, 614.19/620/630/645.6, 640/641, 471/645.8/645.9, 645.1, 655, 645.2/645.5/645.6, 627/645.2, 645.5/637
V provozu od1888
Zabezpečovací zařízeníRZZ Siemens Sp Dr S60 / ES Siemens [1]
Dopravních kolejí25 + 4 (S-bahn) + 4 (U-Bahn)
Nástupišť (hran)13 (25) + 2 (4) (S-Bahn) + 2 (4) (U-Bahn)
Počet cestujících350 000 (denně)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaS-Bahn linky S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9, U-Bahn linky U4, U5, tramvaje
Webbahnhof.de
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Frankfurtské hlavní nádraží, jedna z příjezdových hal v roce 1960

Frankfurtské hlavní nádraží bylo otevřeno dne 18. srpna 1888, po pěti letech výstavby. Tehdy neslo název Centralbahnhof Frankfurt. Večer úvodního dne přinesl kolizi lokomotivy s jedním ze zarážedel.

Stávající hlavní nádraží je umístěno asi 1 km západně od prvních tří železničních stanic: Taunusbahnhof (1839), Main-Neckar-Bahnhof (1848), Main-Weser-Bahnhof (1850). Postaveno bylo podle vítězného návrhu architekta Hermanna Eggerta a Johanna Wilhelma Schwedlera z architektonicko-dopravní soutěže z roku 1881, kde byl vyhodnocen jako nejlepší mezi 55 projekty jiných architektů. Části železniční stanice pocházející z roku 1888 byly postaveny v novorenesančním stylu. Do dokončení výstavby a následném otevření hlavního nádraží v Lipsku Leipzig Hauptbahnhof v roce 1915 bylo největším nádražím v Evropě.

V roce 1924 byla staniční budova rozšířena o dvě vnější haly, přiléhající ke stranám hlavní haly. Postaveny byly v neoklasicistickém stylu. Tím došlo ke zvýšení počtu nástupišť, dopravních kolejí. Během druhé světové války byla staniční budova částečně poškozena. V roce 1956 pak plně elektrifikovaná.

Výstavba podzemních tunelů určených pro podzemní dráhu, započala v roce 1971. První podzemní stanice byly otevřeny v roce 1978.

Obecný přehled

Frankfurtské hlavní nádraží je hlavovou stanicí (laicky řečeno koncovou stanicí), ze které mohou vlaky odjíždět pouze do stejného směru, ze kterého přijely.

Železniční doprava
Schéma sítě S-Bahn přiměstské železnice
Schéma sítě U-Bahn metra

Dálkové spoje: Frankfurtské hlavní nádraží obsluhuje dálkové vnitrostátní i mezinárodní spoje Intercity-Express - ICE jedoucí např. do Mnichova, Kolína nad Rýnem, Berlína, Drážďan, Bruselu, Amsterodamu, ale také spoje EuroCity - EC, InterCity - IC, včetně nočních spojů CityNightLine - CNL. Také spoje Rakouských spolkových drah - ÖBB známé pod označením Railjet jedoucí do Vídně, Budapešti.

Regionální spoje: Četné jsou především spoje Regional-Express - RE a Regionalbahn - RB jedoucí např. do Limburgu, Kasselu, Würzburgu, Mannheimu, Saarbrückenu, Aschaffenburgu.

Meziměstské spoje: Hlavní nádraží je také centrální křižovatkou dvou dopravních systémů ve městě a to S-Bahn a U-Bahn. S-Bahn obsluhuje linky S1, S2, S3, S4, S5, S6, S7, S8, S9. U-Bahn obsluhuje linky U4 - (Enkheim - Schäfflestraße - Seckbacher Landstraße - Bornheim - Konstablerwache - Willy-Brandt-Platz - Hauptbahnhof - Festhalle/Messe - Bockenheimer Warte), U5 - (Preungesheim - Eckenheim - Hauptfriedhof - Konstablerwache - Willy-Brandt-Platz - Hauptbahnhof).

Tramvaje: Hlavní nádraží obsluhují také tramvaje.

Galerie
  • Staniční budova
  • Staniční budova
  • Staniční budova z ptačí perspektivy v noci
  • Jedna z příjezdových hal
  • Vstup do podzemní stanice S-Bahn

Související články

Literatura
  • Bundesbahndirektion Frankfurt am Main: Abfahrt 1888, Ankunft 1988: 100 Jahre Hauptbahnhof Frankfurt am Main, HESTRA-Verlag, Darmstadt 1988, ISBN 3-7771-0215-6.
  • Volker Rödel, Der Hauptbahnhof zu Frankfurt am Main. Aufstieg, Fall und Wiedergeburt eines Großstadtbahnhofs, Arbeitshefte des Landesamtes für Denkmalpflege Hessen 8, Konrad Theiss Verlag, Stuttgart 2006, ISBN 3-8062-2043-3.
  • Wolf-Christian Setzepfandt: Architekturführer Frankfurt am Main/Architectural Guide. 3. Auflage. Dietrich Reimer Verlag, Berlin August 2002, ISBN 3-496-01236-6, S. 33 (deutsch, englisch).
  • Heinz Schomann: Der Frankfurter Hauptbahnhof. Ein Beitrag zur Architektur- und Eisenbahngeschichte der Gründerzeit, 1983, ISBN 3-421-02801-X.

Reference
  1. KÖTTING, Holger. www.stellwerke.de [online]. Rev. 2011-12-14 [cit. 2011-12-23]. Dostupné online. (německy)

Externí odkazy
Frankfurt (Main) Hauptbahnhof
Trať 650 Main-Neckar-Eisenbahn (km traťový: 0,000)
Heidelberg Hbf
vzdálenost: - km
Trať 614.19/620/630/645.6 Main-Weser-Bahn (km traťový: 199,8)
vzdálenost: - km
Kassel Hbf
Trať 640/641 Frankfurt–Hanau
Hanau Hbf
vzdálenost: - km
Trať 471/645.8/645.9 Mainz–Frankfurt (km traťový: 37,5)
vzdálenost: - km
Mainz Hbf
Trať 645.1 Wiesbaden–Frankfurt (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
Wiesbaden Hbf
Trať 655 Riedbahn (km traťový: 37,5)
vzdálenost: - km
Mannheim Hbf
Trať 645.2/645.5/645.6 City-Tunnel Frankfurt (km traťový: 50,0)
Frankfurt Taunusanlage
vzdálenost: - km
Trať 627/645.2 Main-Lahn-Bahn (km traťový: 0,000)
vzdálenost: - km
Limburg (Lahn)
Trať 645.5/637 Frankfurt–Friedrichsdorf (km traťový: 0,000)
Friedrichsdorf (Taunus)
vzdálenost: - km
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.