Koburkové
Koburkové, nebo Sasko-Kobursko-Goth(aj)ští, respektive sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie, nebo také dynastie Sachsen-Coburg und Gotha (německy Haus Sachsen-Coburg-Gotha, anglicky House of Saxe-Coburg-Gotha), je původně německá panovnická dynastie.
Sasko-kobursko-goth(aj)ská dynastie | |
---|---|
Znak Sasko-kobursko-gothajského vévodství | |
Země | Sasko-Kobursko-Gothajsko, Belgie, Bulharsko, Portugalsko, Spojené království a Commonwealth realm |
Mateřská dynastie | Wettinové |
Tituly | král Spojeného království král Belgičanů král Portugalska Bulharský car Vévoda Sasko-Cobursko-Gothajský |
Zakladatel | Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský |
Konec vlády | pořád u vlády |
Poslední vládce | Filip Belgický Alžběta II. |
Současná hlava | Filip Belgický |
Větve rodu | Windsorové Dynastie Branganza-Wettin Koháryové |
Historie
Dynastie nese jméno podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha. Dynastie Sasko-Coburg-Gotha je větev silné panovnické dynastie Wettinů, která pochází ze Saska. Sasko-kobursko-gothajská dynastie vládla postupně v těchto zemích: Sasko-kobursko-gothajské vévodství, Belgii, Bulharsku, Portugalsku, Spojeném království a zemích Commonwealthu. V současnosti je koburská dynastie reálně panujícím rodem v Belgii, Spojeném království a zemích Commonwealthu.
Na Slovensku držel rod panství Jelšava, též panství Felsőbalog (Vyšný Blh, nyní Veľký Blh), které sestávalo z hospodářských správ: Balok, Sv. Anton a lesních správ: Polomka, Šumiac, Мuraň, Velká Revúca, Balok, Sv. Antol, Csabrag (Čabradský Vrbovok), Hrabušice, Erdelény s celkovou výměrou 79 714 ha. Na obě panství dosadilo ministerstvo zemědělství v Praze v roce 1919 vnucenou správu a zařadilo do pozemkové reformy.[1][2]
Současnou vládnoucí hlavou dynastie je Andreas Sasko-Cobursko-Gothajský, ovšem reálně vládnoucím mužským členem rodu je belgický král Filip, a současně panující ženou je britská královna Alžběta II.
Původ rodu
Rod Sachsen-Coburg und Gotha pochází z velké a mocné saské dynastie Wettinů a jméno nese podle malého zaniklého německého (durynského) vévodství Sasko-Coburg-Gotha, které vzniklo v roce 1826. Prvním vévodou se stal zakladatel dynastie Ernest I. Sasko-Cobursko-Saalfeldský, později (Ernest I. Sasko-Cobursko-Gothajský).
A právě z vévodství Sachsen-Coburg-Gotha pochází nejvýznamnější větev rodu Wettinů, dynastie Sasko-Koburská a Gothajská (původně Sasko-Kobursko-Saalfeldská). Až do počátku 19. století byla tato větev rodu Wettinů prakticky nejméně významnou větví rodu a vládla jen velmi malému státečku Sasko-Coburg-Gotha. Avšak účelnou sňatkovou politikou se stala nejmocnějším panovnickým rodem Evropy a zároveň i celého světa.
Obsazování trůnů a vzestup rodu
Zde jsou podle letopočtů seřazeni členové dynastie Sachsen-Coburg-Gotha, tak jak získávali evropské trůny.
- 1831 – Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský se stal belgickým králém jako Leopold I. Belgický
- 1837 – Ferdinand August Sasko-Kobursko-Gothajský se stal portugalským králem Ferdinandem II. a spoluvládcem své ženy královny Marie II.
- 1840 – princ Albert Sasko-Kobursko-Gothajský se oženil s britskou královnou Viktorií
- 1887 – Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský se stal bulharským knížetem Ferdinandem I. a v roce 1908 carem (králem).
- 1901 – syn prince Alberta Sasko-Koburského a královny Viktorie se stal britským králem jako Eduard VII.
Belgičtí králové
Poté, co 4. října 1830 Belgie vyhlásila nezávislost na Spojeném království Nizozemském, ustanovilo nové belgické národní shromáždění monarchii (království) a z několika kandidátů pak vybralo prince Leopolda Jiřího Kristiána Fridricha z rodu Wettinů resp. Sachsen-Coburg-Gotha. Leopold který roku 1825 odmítl nabídku stát se řeckým králem, v roce 1831 přijal nabídku belgického zákonodárného shromáždění, jímž byl zvolen 152 hlasy ze 196, aby se stal belgickým králem. Stal se prvním belgickým králem a jeho potomstvo vládne Belgii dodnes.
- Leopold I. – (1831–1865)
- Leopold II. – (1865–1909)
- Albert I. – (1909–1934)
- Leopold III. – (1934–1951), abdikoval, zemřel v roce 1983
- Baudouin I. – (1951–1993)
- Albert II. – (1993–2013), abdikoval
- Filip – (od 2013)
Portugalští králové
Roku 1836 se princ Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský oženil s portugalskou královnou Marií II. a stal se tak portugalským králem Ferdinandem II. Tím vznikly dynastie (spíše větev rodu Wettinů) nesoucí název Braganza-Wettin (nebo Braganza-Sasko-Coburg-Gotha). Po nich vládli Portugalsku jejich synové Petr V. a Ludvík I., vnuk Karel I. a pravnuk Manuel II. Wettinové vládli v Portugalsku až do roku 1910, kdy Portugalsko vyhlásilo revoluční republiku.
- Ferdinand II. – (1836–1853)
- Petr V. – (1853–1861), jeho syn
- Ludvík I. – (1861–1889), jeho bratr
- Karel I. – (1889–1908), jeho syn
- Emanuel II. – (1908–1910), jeho syn, vyhnán revolucí
Titulární králové Portugalska:
- Manuel II. – (1910–1932)
Britští králové
Belgický král Leopold I. nezahálel a roku 1840 vystrojil svatbu své neteři královně Viktorii a zároveň svému synovci princi Albertovi Sasko-Kobursko-Gothajskému. Jejich syn Eduard VII., vnuk Jiří V., pravnuci Eduard VIII. a Jiří VI. a prapravnučka Alžběta II. se po nich stali panovníky Velké Británie. Jejich vnuk král Jiří V. se za první světové války vzdal za celou britskou linii rodu všech německých titulů a přejmenoval ji na Windsorskou dynastii.
- Eduard VII. – (1901–1910)
- Jiří V. – (1910–1936), v roce 1917 přejmenoval dynastii na Windsorskou
- Eduard VIII. – (1936), abdikoval
- Jiří VI. (1936–1952)
- Alžběta II. – (od 1952)
Bulharští carové
V roce 1887 princ Ferdinand Sasko-Cobursko-Gothajský přijímá Bulhary nabídnutou knížecí korunu a stává se bulharským knížetem Ferdinandem I. V roce 1908 je prohlášen bulharským carem (či carem Bulharů). Ferdinand vždy tvrdil, že Bulharsko je pro něj malou zemí na to, aby v ní mohl uskutečnit své plány a stále věřil, že bude vládnout větší zemi, jako bylo tou dobou například Rusko, Německo, Anglie nebo Osmanská říše. Car Ferdinand svou vládu skončil v roce 1918 po podpisu abdikace se slovy: „Přišel jsem sem, abych tu zůstal (až do smrti).“ To se mu však nepodařilo, což ho znepokojovalo až do jeho smrti v roce 1948. Po něm vládli v Bulharsku jeho syn Boris III. a po něm jeho vnuk Simeon II., který byl ale malý, a tak za něj vládli regenti. Car Ferdinand I. zažil konec bulharské monarchie v roce 1946. Jeho vnuk car Simeon II. se ale v letech 2001–2005 stal bulharským premiérem.
- Ferdinand I. – (1887–1918), abdikoval, zemřel v roce 1948
- Boris III. – (1918–1943)
- Simeon II. – (1943–1946), vládli za něj regenti
Titulární carové Bulharska:
- Simeon II. – (od 1946)
Rozsah vlády
Ovládaná území na počátku 20. století
- králové v:
- vévodové v:
Na počátku 20. století tak byla dynastie Wettinů, díky její linii, z vévodství Sachsen-Coburg und Gotha nejmocnější dynastií na světě.
Ovládaná území na počátku 21. století
Rodokmen
- vévoda František Sasko-Kobursko-Saalfeldský (1784–1844)
- vévoda Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844)
- vévoda Arnošt II. Sasko-Kobursko-Gothajský (1818–1893
- Albert Sasko-Kobursko-Gothajský (1819–1861)
- Viktorie Sasko-Koburská (1840–1901)
- Eduard VII. (1841–1910), král Velké Británie a Irska
- JV král Jiří V. (1865–1936)
- Eduard VIII. (1894–1972)
- JV král Jiří VI. (1895–1952)
- JV královna Alžběta II. (* 1926) ∞ Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021)
- Princ z Walesu (Princ Charles; * 1948) - zjevný dědic
- Princezna Margaret, hraběnka ze Snowdonu (1930–2002)
- JV královna Alžběta II. (* 1926) ∞ Princ Philip, vévoda z Edinburghu (1921–2021)
- Královská princezna Marie, hraběnka z Harewoodu (1897–1965)
- Princ Henry, vévoda z Gloucesteru (1900–1974)
- Princ William z Gloucesteru (1941–1972)
- Princ Richard, vévoda z Gloucesteru (* 1944)
- Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974)
- Xan Windsor, Lord Culloden (* 2007)
- Lady Cosima Windsor (* 2010)
- Lady Davina Lewis (* 1977)
- Lady Rose Gilman (* 1980)
- Alexander Windsor. hrabě z Ulsteru (* 1974)
- Princ Jiří, vévoda z Kentu (1902–1942)
- Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935)
- George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962)
- Edward Windsor, Lord Downpatrick (* 1988)
- Lady Marina Charlotte Windsor (* 1992)
- Lady Amelia Windsor (* 1995)
- Lord Nicholas Windsor (* 1970)
- Albert Windsor (* 2007)
- Leopold Windsor (* 2009)
- Louis Windsor (* 2014)
- Lady Helen Taylor (* 1964)
- George Windsor, hrabě ze St. Andrews (* 1962)
- Princ Michael z Kentu (* 1942)
- Lord Frederick Windsor (* 1979)
- Maud Windsor (* 2013)
- Isabella Windsor (* 2016)
- Lady Gabriella Windsor (* 1981)
- Lord Frederick Windsor (* 1979)
- Princezna Alexandra, ctihodná lady Ogilvy (* 1936)
- Princ Edvard, vévoda z Kentu (* 1935)
- Princ Jan (1905–1919)
- JV král Jiří V. (1865–1936)
- vévoda Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský (1844–1900), vévoda z Edinburgu
- Alfréd Sasko-Koburský (1874–1899)
- Marie Alexandra Viktorie (1875–1938), rumunská královna
- Viktorie Melita Sasko-Koburská (1876–1936)
- Alexandra Luisa Olga Viktorie (1878–1942)
- Beatrix Leopoldina Viktorie (1884–1966)
- Alice Sasko-Koburská (1843–1878)
- Helena Britská (1846–1923)
- Luisa Sasko-Koburská (1848–1939)
- Artur Sasko-Koburský (1850–1942), vévoda z Connaughtu a Strathearnu
- Margareta z Connaughtu (1882–1920)
- Artur z Connaughtu (1883–1938)
- Alastair Windsor (1914–1943)
- Patricie z Connaughtu (1886–1974)
- Jkv princ Leopold, vévoda z Albany (1853–1884)
- Alice, hraběnka z Athlone (1883–1981)
- vévoda Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (1884–1954)
- Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972)
- Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961)
- Sebastián Sasko-Kobursko-Gothajský (*1994)
- Ernst Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1965–2009)
- Karel Eduard Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
- Ferdinand-Christian Sasko-Kobursko-Gothajský (*1968)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1961)
- Petr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1939)
- Petr Karel Sasko-Kobursko-Gothajský (*1964)
- Malte Sasko-Kobursko-Gothajský (*1966)
- Albert Nicolas Sasko-Kobursko-Gothajský (*2011)
- Ernst Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1935–1996)
- Sibyla Sasko-Kobursko-Gothajská (1908–1972)
- Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (1909–1943)
- Karolína Sasko-Kobursko-Gothajská (1912–1983)
- Jkv princ Fridrich Josiáš Sasko-Kobursko-Gothajský (1918–1998)
- Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu
- (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975)
- (2) Jkv princ Filip Sasko-Kobursko-Gothajský (*2015)
- (3) Jkv princ Alexandr Sasko-Kobursko-Gothajský (*1977)
- (1) Jkv princ Hubertus Sasko-Kobursko-Gothajský (*1975)
- Jkv princ Adrian (1955–2011)
- Simon Coburg (*1985)
- Daniel Coburg (*1988)
- Jkv princ Andreas Sasko-Kobursko-Gothajský (*1943), hlava rodu
- Jan Leopold Sasko-Kobursko-Gothajský (1906–1972)
- Beatrix Sasko-Koburská (1857–1944)
- Ferdinand Sasko-Kobursko-Gothajský (1785–1851) ∞ Maria Antonia Koháry de Csábrág
- Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
- Petr V. Portugalský (1837–1861), král Portugalska
- Ludvík I. Portugalský (1838–1889), král Portugalska
- Karel I. Portugalský (1863–1908), král Portugalska
- Ludvík Filip Portugalský (1887–1908)
- Manuel II. Portugalský (1889–1932), král Portugalska
- Alfonso Portugalský (1865–1920)
- Karel I. Portugalský (1863–1908), král Portugalska
- Marie Anna Portugalská (1843–1884)
- Antonie Portugalská (1845–1913)
- August (1818–1881)
- Ferdinand Filip (1844–1921)
- Ludvík August (1845–1907)
- Klotylda (1846–1927)
- Amálie (1848–1894)
- car Ferdinand I. Bulharský (1818–1881)
- car Boris III. (1894–1943)
- Marie Luisa Bulharská (*1933)
- car Simeon II. (*1937)
- Kardam Bulharský (1962–2015)
- Boris Bulharský (*1997)
- Beltrán Bulharský (*1999)
- Kyril Bulharský (*1964)
- Mafalda-Cecilia Preslavska (*1994)
- Olimpia Preslavska (*1995)
- Tassilo Preslavski (*2002)
- Kubrat Bulharský (*1965)
- Mirko (*1995)
- Lukás (*1997)
- Tirso (*2002)
- Konstantin-Assen Bulharský (*1967)
- Umberto (*1999)
- Sofia (*1999)
- Kalina Bulharská (*1972)
- Kardam Bulharský (1962–2015)
- Kyrill Bulharský (1895–1945)
- Eudoxia Augusta (1898–1985)
- Naděžda Klementina (1899–1958)
- car Boris III. (1894–1943)
- Viktorie (1822–1857)
- Leopold (1824–1884)
- Ferdinand II. Portugalský (1816–1885)
- Leopold I. Belgický (1790–1865)
- Leopold II. Belgický (1835–1909)
- Luisa (1858–1924) ∞ 1875 Filip Sasko-Kobursko-Gothajský
- Leopold (1859–1869)
- Stephanie (1864–1945) ∞ Rudolf Habsburský
- Clementine (1872–1955)
- Filip Belgický, hrabě flanderský (1837–1905)
- Baudouin (1869–1891)
- Henrietta (1870–1948)
- Josefína Marie (1870–1871)
- Josefína Karolína (1872–1958)
- Albert I. Belgický (1875–1934)
- Leopold III. Belgický (1901–1983)
- Josefína Šarlota Belgická (1927–2005)
- Baudouin I. Belgický (1930–1993)
- Albert II. Belgický (*1934)
- JV král Filip I. Belgický (*1960)
- JKV Elisabeth, vévodkyně brabantská (*2001)
- JKV princ Gabriel Belgický (*2003)
- JKV princ Emmanuel Belgický (*2005)
- JKV princezna Eléonore Belgická (*2008)
- JC&KV arcivévodkyně Astrid Belgická (*1962)
- JKV princ Laurent Belgický (*1963)
- JKV princezna Louisa Belgická (*2004)
- JKV princ Nicolas Belgický (*2005)
- JKV princ Aymeric Belgický (*2005)
- JV král Filip I. Belgický (*1960)
- Alexandre Belgický (1942–2009)
- Marie-Christina Belgická (*1951)
- Marie-Esméralda Belgická (*1956)
- Karel Belgický (1903–1983)
- Marie Josefa (1906–2001)
- Leopold III. Belgický (1901–1983)
- Charlotta Belgická (1840-1927)
- Leopold II. Belgický (1835–1909)
- vévoda Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský (1784–1844)
Reference
- Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
- Venkov: orgán České strany agrární. Praha: Tiskařské a vydavatelské družstvo rolnické, 22.03.1919, 14(70). s. 10.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu sasko-kobursko-gothajská dynastie na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky rodu (de)