Charlotta Belgická

Charlotta Belgická (plným jménem Marie Charlotta Amélie Augustine Victoire Clémentine Léopoldine, 7. června 1840, Laeken – 19. ledna 1927, Brusel) byla belgická princezna a mexická císařovna, manželka císaře Maxmiliána I. Mexického.

Charlotta Belgická
císařovna mexická
císařovna Carlota
Doba vlády1864 – 1867
Sňatek22. června 1857
ManželMaxmilián I. Mexický
Narození7. června 1840
Laeken
Belgie Belgie
Úmrtí19. ledna 1927 (ve věku 86 let)
Brusel
Belgie Belgie
Pohřbenakostel Panny Marie v Laekenu
Potomci–
RodWettinové
DynastieSasko-Kobursko-Gothajská
OtecLeopold I. Belgický
MatkaLuisa Marie Orleánská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mládí

Charlotta byla čtvrtým dítětem a jedinou dcerou belgického krále Leopolda I. a jeho druhé manželky, francouzské princezny Luisy Marie Orleánské. Narodila se v paláci v Lakenu poblíž Bruselu, dětství ale strávila s bratry Leopoldem a Filipem na zámečku Claremont v anglickém hrabství Surrey.

Manželství

22. června 1857 se provdala za rakouského arcivévodu Maxmiliána, mladšího bratra císaře Františka Josefa I., budoucího mexického císaře. Odjela s ním na vídeňský císařský dvůr, kde měla velmi dobré vztahy se svou tchyní Žofií (která ji pokládala za ideální manželku pro císaře), naopak záviděla své švagrové císařovně Alžbětě, známé jako Sisi, její všeobecnou oblibu a také na ni žárlila pro její velmi dobré vztahy s Maxmiliánem. Strávila několik relativně šťastných let v severní Itálii, kde byl její manžel guvernérem provincií Lombardie, Furlánsko a Benátsko. Po roce 1859, kdy přišel Maxmilián o Lombardii, přestěhovali se do Terstu, který si Maxmilián jako vrchní velitel rakouského válečného loďstva zvolil za svůj přístav, a manželé žili na zámku Miramare u Terstu.[1]

Mexická císařovna

V roce 1864 byl ctižádostivý Maxmilián, podporován svou neméně ctižádostivou ženou a císařem Napoleonem III., dosazen do funkce mexického císaře. Jejich společná korunovace, při níž Charlotta přijala španělské jméno Carlota, proběhla v roce 1864 v katedrále v Ciudad de México. Za residenci si vybrali novogotický zámek Chapultepec situovaný v zalesněných kopcích (v nadmořské výšce 2.325 m) západně od hlavního města. Charlotta své panovnické povinnosti brala velmi vážně, často po Mexiku cestovala. Přesto se císařskému páru nepodařilo zemi udržet v klidu. Napoleon roku 1865 stáhl ze země svá vojska[2] a Maxmilián poté zvažoval abdikaci a návrat do Evropy.[1]Charlotta jej však přesvědčila, aby zůstal a vytrval, a vydala se do Evropy, kde zkoušela najít podporu u svých příbuzných, Napoleona i u papeže. Ve Vatikánu prodělala první duševní zhroucení, projevila se u ní paranoia, stále vzpomínala na svého manžela.

Vdova

Když byl její manžel svržen a roku 1867 popraven (jeho poslední slova byla: "Ubohá Carlota"). Už se nikdy do Mexika nevrátila. Byla prohlášena za duševně nemocnou a zbytek života strávila v izolaci, zprvu na zámku Miramare u Terstu, později na belgickém zámku Bouchout, kde také 19. ledna 1927 zemřela.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Charlotte of Belgium na anglické Wikipedii.

  1. HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 159.
  2. Hamannová, str. 345.

Externí odkazy
Mexická císařovna
Předchůdce:
Ana María de Huarte y Muñiz		 1864–1867
Charlotta Belgická		 Nástupce:
–
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.