Princ Edward, vévoda z Kentu
Jeho královská Výsost vévoda z Kentu, (Edward George Nicholas Paul Patrick; 9. října 1935, Londýn) je člen britské královské rodiny, vnuk krále Jiřího V. a od roku 1942 vévoda z Kentu.
Princ Edward vévoda z Kentu | |
---|---|
Princ Edward, vévoda z Kentu | |
Rodné jméno | Edward George Nicholas Paul Patrick |
Narození | 9. října 1935 (86 let) Belgrave Square, Londýn, Spojené království |
Znám jako | prezident All England Clubu (1969–2021) |
Ocenění | velkokříž Řádu svatého Olafa (1988) Řád Karla XIII. Řád tří božských sil Nejvyšší řád renesance Řád jordánské hvězdy … více na Wikidatech |
Následovník | Jiří, hrabě ze St Andrews |
Nábož. vyznání | anglikán |
Choť | Katharine, vévodkyně z Kentu |
Rodiče | Jiří, vévoda z Kentu Marina, princezna řecká a dánská |
Rod | Windsorská dynastie |
Příbuzní | Alžběta II., sestřenice |
Funkce | Duke of Kent (od 1942) president of the Royal Television Society (1977–1979) člen Sněmovny lordů |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vévoda z Kentu vykonává některé královské povinnosti jménem britské panovnice, své sestřenice královny Alžběty II. V letech 1969–2021 byl prezidentem All England Lawn Tennis and Croquet Clubu. Zúčastnil se přes 350 ceremoniálů předání pohárů vítězům Wimbledonu, v květnu 1977 otevřel wimbledonské muzeum a inauguroval šest dvorců a zařízení.[1] Do roku 2001 působil ve funkci zvláštního zástupce Spojeného království pro mezinárodní obchod a investice. Zastává také několik prezidentských funkcí v organizacích Scout Association, Royal United Services Institute, Royal Institution of Great Britain a je také velmistrem svobodných zednářů Anglie a Walesu.
V době narození během vlády krále Jiřího V. byl sedmým v linii následnictví na britský trůn, a to po třech strýcích, sestřenicích princeznách Alžbětě a Margaretě a po svém otci. Po narození princezny Savannah Phillips v roce 2010 byl na 28. místě pořadí.
Osobní život
Narodil se 9. října 1935 na londýnském Belgrave Square v čp. 3. Otcem byl princ Jiří, vévoda z Kentu, čtvrtý syn krále Jiřího V. a Marie z Tecku. Matkou pak Marina, vévodkyně z Kentu, rodným jménem Marina, princezna řecká a dánská, dcera Mikuláše, prince řeckého a dánského a Heleny Vladimirovny,velkovévodkyně ruské. Jako vnuk britského panovníka v mužské linii je titulován princ britský s prefixem Jeho královská Výsost, výslovně pak JKV princ Edward z Kentu.
Pokřtěn byl 20. listopadu 1935 v soukromé kapli Buckinghamského paláce arcibiskupem z Canterbury Cosmo Langem.[2]
Školní docházku zahájil na základním stupni v Ludgrove School v Berkshire. Poté následovaly Eton College a švýcarská Le Rosey. Po skončení studia nastoupil do Královské vojenské akademie v Sandhurstu.
Plynně hovoří francouzsky.
Vévoda z Kentu
25. srpna 1942 zemřel jeho otec princ Jiří při leteckém neštěstí, když letadlo za špatné viditelnosti havarovalo v Caithness. Téměř sedmiletý se tak stal vévodou z Kentu, hrabětem ze St Andrews a baronem Downpatrickem. V roce 1959 přijal místo ve Sněmovně lordů.
Jako vévoda panovnického rodu byl předurčen ke královským povinnostem. V šestnácti letech, roku 1952, stál během státního pohřbu u rakve strýce, krále Jiřího VI.. Následující rok byl přítomen korunovaci sestřenice Alžběty II. za britskou panovnici. Po aktu jí u trůnu složil slib poslušnosti.
Vojenská služba
29. července 1955 absolvoval Královskou vojenskou akademii v Sandhurstu v hodnosti podporučíka u jezdeckého pluku Royal Scots Greys[3] a započal více než dvacetiletou vojenskou kariéru.
29. července 1961 byl jmenován do hodnosti kapitána.[4] V letech 1962–1963 sloužil v Hongkongu a později ve štábu Východního velitelství. 31. prosince 1967 získal hodnost majora.[5] Na konci roku 1970 velel družstvu působící na britské suverénní základně na Kypru, která byla součástí sil OSN vynucujících mír mezi řeckou a tureckou částí ostrova. 30. června 1973 byl uveden do hodnosti podplukovníka.[6] Do výslužby odešel 15. dubna 1976.[7] 11. června 1983 byl povýšen do hodnosti generálmajora[8] a o deset let později 11. dubna 1993 do hodnosti polního maršála[9].
Sňatek
8. června 1961 se v York Minsteru oženil s Katharine Worsleyovou. Manželka je jedinou dcerou Sira Williama Arthringtona Worsleyho a Joyce Morgan Brunnerové. Po svatbě získala právo na oslovení Její královská Výsost vévodkyně z Kentu, ačkoliv v roce 2002 se oslovení královská Výsost vzdala a vyjádřila přání, aby byla nadále známá pouze jako Katharine Kent či Katharine, vévodkyně z Kentu.
Z manželství vzešli tři potomci:
- Jiří Windsor, hrabě ze St Andrews, nar. 26. června 1962; oženil se se Sylvanou Tomaselliovou,
- Lady Helen Taylorová, nar. 28. dubna 1964; provdána za Timothy Taylora,
- Lord Nicholas Windsor, nar. 25. července 1970; oženil se ve Vatikánu roku 2006 s Paolou Doimi de Lupis de Frankopanovou a stal se tak prvním členem britské královské rodiny, který na tomto místě vstoupil do svazku manželského.
5. října 1977 vévodkyně porodila mrtvě narozené dítě.
V roce 1994 vévodkyně konvertovala k římskokatolické církvi. Vévoda z Kentu přesto neztratil místo v následnické linii na trůn kvůli existenci zákona Act of Settlement 1701. Syn lord Nicholas následoval svoji matku a konvertoval také.
Vévoda z Kentu s chotí žijí ve Wren House v londýnském Kensingtonském paláci.
Svobodné zednářství
Vévoda je velmistrem Velké spojené lóže Anglie, řídící struktury svobodného zednářství na území Anglie a Walesu. V této funkci působí od roku 1967.
Tituly, oslovení, vyznamenání a řády
Tituly a oslovení
- 9. října 1935 – 25. srpna 1942: Jeho královská Výsost princ Edward z Kentu
- 25. srpna 1942 – : Jeho královská Výsost vévoda z Kentu
Úplné oslovení zní: Polní maršál Jeho královská výsost princ Edward George Nicholas Paul Patrick, vévoda z Kentu, hrabě ze Saint Andrews, baron Downpatrick, královský rytíř nejvznešenějšího Podvazkového řádu, rytíř Velkého kříže Řádu sv. Michaela a sv. Jiří, rytíř Velkého kříže Královského vítězného řádu, Personal Aide-de-Camp Jejího Veličenstva.
Britská vyznamenání
- Podvazkový řád (KG, 1985)
- rytíř velkého kříže Řádu svatého Michala a svatého Jiří (GCMG, 1967)
- rytíř velkého kříže Královského Viktoriina řádu (GCVO, 1960)
- Personal Aide-de-Camp Jejího Veličenstva (ADC(P))
- Korunovační medaile Jiřího VI. (12. května 1937)
- Korunovační medaile Alžběty II. (2. června 1953)
- Medaile stříbrného výročí královny Alžběty II. (6. února 1977)
- Medaile zlatého výročí královny Alžběty II. (6. února 2002)
- Medaile diamantového výročí královny Alžběty II. (6. února 2012)
Zahraniční vyznamenání
- velkostuha speciální třídy Nejvyššího řádu renesance (Jordánsko)
- velkostuha Řádu jordánské hvězdy (Jordánsko)
- Řád africké hvězdy (Libérie)
- velký záslužný řád s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (Německo)
- Řád tří božských sil I. třídy (Nepál)
- velkokříž Řádu svatého Olafa (Norsko)
- velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky (1997, Polsko)[10]
- Řád svatých Jiřího a Konstantina (KSGC, Řecko)
- rytíř Řádu Karla XIII. (6. listopadu 2000, Švédsko)[11]
- Canadian Forces Decoration (CD) (Kanada)
- Medaile OSN za působení v Mírové misi OSN na Kypru (UNFICYP), 1970
Rodokmen
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince Edward, Duke of Kent na anglické Wikipedii.
- ELTC pays tribute to the Duke of Kent as HRH steps down as President after five decades [online]. Wimbledon, 2021-07-09 [cit. 2021-07-12]. Dostupné online. (anglicky)
- Yvonne's Royalty Home Page – Royal Christenings. users.uniserve.com [online]. [cit. 2011-07-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-27.
- London Gazette: (Supplement) no. 41137. p. 4492. 26.7.1957.
- London Gazette: (Supplement) no. 42422. p. 5561. 25.7.1961
- London Gazette: (Supplement) no. 44493. p. 75. 29.12.1967.
- London Gazette: (Supplement) no. 46046. p. 9389. 7.8.1973.
- London Gazette: (Supplement) no. 46877. p. 5659. 15.4.1976.
- London Gazette: (Supplement) no. 49392. p. 8191. 20.6.1983.
- London Gazette: (Supplement) no. 53342. p. 10183. 14.6.1993.
- Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 2 kwietnia 1997 r. o nadaniu orderów i odznaczeń.. prawo.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2019-10-15]. Dostupné online.
- www.frimurarorden.se [online]. [cit. 2001-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2001-06-25.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Princ Edward, vévoda z Kentu na Wikimedia Commons