Alice, hraběnka z Athlone

Narodila se 25. února 1883 na Windsorském hradě jako první potomek a jediná dcera prince Leopolda, vévody z Albany a princezny Heleny Waldecko-Pyrmontské. Měla mladšího bratra Karla Eduarda. Její otec byl nejmladším synem královny Viktorie a prince Alberta, proto jí byl po narození udělen titul Její královská Výsost princezna Alice z Albany, podobně jí náležely i tituly princezny ze Saska-Koburku a Gothy a vévodkyně v Sasku.

Princeznin křest se uskutečnil 26. března 1883 v soukromé kapli Windsorského hradu jako Alice Mary Victoria Augusta Pauline. Byla pojmenována po svojí zesnulé tetě princezně Alici, provdané velkovévodkyni Hesenské, jejíž manžel byl jedním z kmotrů princezny Alice. Jejími kmotry byl a královna Viktorie, dále německá císařovna Augusta, král Vilém III. Nizozemský, velkovévoda Ludvík IV. Hesenský, waldecko-pyrmontská princezna Helena, kníže z Walesu, německá korunní princezna Viktorie, princ Vilém Würtemberský, dědičná kněžna ze Bentheimu a Steinfurtu a vévodkyně z Cambridge.

Alicin otec Leopold, nejmladší syn královny Viktorie, trpěl závažnou dědičnou nemocí, poruchou krevní srážlivosti hemofilií, kterou na něj jeho matka přenesla; přenašečkou pak byla i sama Alice. Na následky této nemoci Leopold zemřel, když byl Alici jeden rok, její mladí bratr se narodil již jako pohrobek.

Provdala se 10. února 1904 za svého vzdáleného bratrance prince Alexandra z Tecku, bratra Marie, kněžny z Walesu a manželky následníka trůnu Jiřího, knížete z Walesu. Po svatbě získala titul JKV princezna Alexander z Tecku. Společně měli tři děti, dva syny a jednu dceru:

• princezna May z Tecku (1906-1994), později Lady May Smith
• princ Rupert z Tecku (1907-1928), později Rupert, Vikomt Trematon; trpěl hemofilií, zemřel však při autohavárii ve věku pouhých 21 let
• princ Maurice z Tecku (1910-1910), zemřel jako půlroční nemluvně

Princezna Alice byla přenašečkou genu hemofilie, který zdědila po svém otci Leopoldovi. Touto nemocí trpěl její starší syn Rupert.

V roce 1917 se její manžel , podobně jako jiní členové britské královské rodiny, vzdal svého německého titulu prince z Tecku a přijal příjmení Cambridge, později mu byl udělen titul Sir Alexander Cambridge a později titul hraběte z Athlone. O titul přišly i jejich dvě děti. Alice se vzdala svých německých titulů, ale zůstal jí její vlastní titul princezny Velké Británie a Severního Irska, proto byla titulována Její královská Výsost princezna Alice, hraběnka z Athlone.

Její bratr Karel Eduard, vévoda z Albany a vévoda Sasko-Kobursko-Gothajský, působící u německé armády se vzdal svých britských titulů a ponechal si své německé tituly.

V letech 1924-1931 působil její manžel jako generální guvernér v Jižní Africe, kam jej doprovázela i princezna Alice. V letech 1940-1946 vykonával hrabě z Athlone funkci generálního guvernéra Kanady, kde byla s manželem i Alice.

Po druhé světové válce byl její bratr, sloužící v německé armádě zatčen. Spolu s manželem se v Německu neúspěšně pokoušeli vyjednávat o jeho propuštění. Karel Eduard byl v roce 1946 souzen a pokutován.

Během svého života plnila mnoho královských povinností, kromě povinností manželky generálního guvernéra Jižní Afriky a Kanady se účastnila korunovací Eduarda VII., Jiřího V., Jiřího VI. a Alžběty II. Působila jako velící plukovník dvou britských armádních jednotek a jedné rhodéské. Během druhé světové války byla čestnou velitelkou ženského oddílu Královského kanadského letectva. V roce 1950 se stala kancléřkou Univerzity Západní Indie. Ve 30.-60. létech 20. století působila jako předsedkyně rady na Royal Holloway College na Londýnské univerzitě.

Později žila v Kensinghtonském paláci, kde v roce 1981 zemřela ve věku 97 let a 313 dní. Jejího pohřbu v kapli svatého Jiří na Windsorském hradě se zúčastnili všichni členové britské královské rodiny. Princezna Alice byla pohřbena na pohřebišti britské královské rodiny ve Frogmore nedaleko mauzolea jejích prarodičů královny Viktorie a prince Alberta. Žila během vlády šesti britských panovníků – Viktorie, Eduarda VII., Jiřího V., Eduarda VIII., Jiřího VI. a Alžběty II.