Beatrix Sasko-Koburská (1884)
Beatrix Sasko-Koburská (20. dubna 1884 – 13. července 1966) byla členkou britské královské rodiny, vnučka královny Viktorie. Provdala se do španělské královské rodiny, za infanta Alfonsa z Galliery, bratrance krále Alfonsa XIII. Rodina jí říkala "Baby Bee".
Beatrix Sasko-Koburská | |
---|---|
vévodkyně z Galliery | |
Beatrix Sasko-Koburská, asi 1904 | |
Sňatek | 15. července 1909 |
Manžel | Alfonso z Galliery |
Úplné jméno | Beatrix Leopoldina Viktorie |
Narození | 20. dubna 1884 Eastwell Park, Kent, Anglie |
Úmrtí | 13. července 1966 (82 let) El Botánico, Sanlúcar de Barrameda, Španělsko |
Potomci | Alvaro z Galliery Alonso z Galliery Ataúlfo z Galliery |
Dynastie | Koburkové |
Otec | Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský |
Matka | Marie Alexandrovna Romanovová |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětství
Princezna Beatrix se narodila 20. dubna 1884 v Eastwell Park v Kentu jako dcera prince Alfréda, druhého syna královny Viktorie a prince Alberta. Její matka, Marie Alexandrovna Romanovová, byla jedinou přeživší dcerou cara Alexandra II. a Marie Alexandrovny.
Pokřtěna byla v Eastwell Park 17. května 1884 Reverendem Williamem Lloydem, otcovým kaplanem; mezi jejími kmotrami byla teta z otcovy strany, princezna Beatrix.
Beatrix strávila většinu raného dětství na Maltě, kde její otec sloužil v Královském námořnictvu. Spolu se starší sestrou Alexandrou byla družičkou na svatbě svého bratrance vévody z Yorku s Marií z Tecku 6. července 1893.
Po smrti otcova strýce Arnošta II., vévody sasko-kobursko-gothajského, stal se jeho dědicem právě princ Alfréd, vévoda z Edinburghu. Princ z Walesu, jeho starší bratr, se totiž práva na následnictví vévodství zřekl. Vévoda Alfréd s manželkou a pěti dětmi odcestoval krátce poté do Coburgu.
Manželské vyhlídky
V roce 1902 měla Beatrix románek s ruským velkoknížetem Michailem, mladším bratrem cara Mikuláše II. a tou dobou domnělým dědicem carského trůnu. V září 1902 od něj začala dostávat dopisy, a ačkoli on byl ruským velkoknížetem a ona nyní německou princeznou, dopisovali si v angličtině a on jí přezdíval "Sima". Velkoknížete si však vzít nemohla, protože Ruská pravoslavná církev zakazuje manželství mezi prvními bratranci. Přestože takové sňatky byly v dynastii Romanovců dříve povoleny (velkokněžně Kateřině Pavlovně, jež odmítla sňatek s Napoleonem I., bylo dvakrát povoleno provdat se za své první bratrance), pobožný Mikuláš II., oficiální hlava ruské církve, odmítl uvolnit pravidla kvůli svému bratrovi.
V listopadu 1903 Michail napsal Beatrix vysvětlení o tom, proč se s ní nemůže oženit. Situaci zhoršil dopis, který Beatrix obdržela od své starší sestry Viktorie Melity ("Ducky"), v níž byl Michail obviňován z toho, že neopatrně zahájil odsuzovaný románek. Ponížená Beatrix byla poslána do Egypta, aby se z hlubokého žalu zotavila, ale chřadla a psala Michailovi až do roku 1905 vyčítavé dopisy.
O Beatrix se pak mluvilo jako o nevěstě krále Alfonse XIII., ale ukázalo se to jako mylná zpráva, král Alfons se oženil s její sestřenicí Viktorií z Battenbergu. Na jejich svatbě se Beatrix setkala s Alfonsovým bratrancem Alfonsem de Orleans y Borbón, španělským infantem a 5. vévodou z Galliery. Španělská vláda vznesla námitky proti navrhovanému sňatku infanta s britskou princeznou, která na rozdíl od královny Viktorie Evženie nesouhlasila s konverzí na římské katolictví: král byl povinen páru ujasnit, že pokud se uskuteční svatba, budou manželé muset žít v exilu.
Přesto se Beatrix a Alfonso v Coburgu 15. července 1909 vzali. Konal se římskokatolický i luteránský obřad. Pár se usadil v Coburgu, dokud mu v roce 1912 nebylo dovoleno vrátit se do Španělska a jeho titul Infant byl obnoven.
V srpnu 1913 byla Beatrix přijata do římskokatolické církve.
Skandál a exil
Během manželství měl král Alfons XIII. četné aféry a kratičké poměry, z nichž vzešlo několik nemanželských dětí. Údajně usiloval i o princeznu Beatrix, která ho však rázně odmítla. Král ji i jejího manžela vykázal ze Španělska, pod záminkou vyslání infanta na misi do Švýcarska. Tou dobou králův okruh přátel, který opovrhoval jak Beatrix, tak královnou Enou, začal šířit zlomyslné fámy, mluvící o tom, že byla Beatrix vykázána ze Španělska kvůli svému špatnému chování, což nebyla pravda.
Potomci
Beatrix měla s Alfonsem tři syny:
- Alvaro z Galliery (20. dubna 1910 Coburg, Německo – 22. srpna 1997 Monte Carlo)
- Alonso María Cristino Justo (28. května 1912 Madrid, Španělsko – 18. listopadu 1936 Španělsko); zabit při akci během Španělské občanské války
- Ataúlfo Alejandro Isabelo Carlos (20. října jna 1913 Madrid, Španělsko – 4. října 1974 Málaga, Španělsko)
Občanská válka
Rodina se přestěhovala do Anglie, kde se jejich tři synové vzdělávali na Winchester College. Španělská královská rodina nakonec ustoupila a Beatrix s rodinou se mohla vrátit do Španělska.
Ve 30. letech 20. století nastaly pro rodinu nešťastné časy, kdy se zhroutila španělské monarchie a následně vypukla občanská válka, která vedla ke ztrátě rodinného majetku. Po zřízení Druhé Španělské republiky v roce 1931 odešel král Alfons s rodinou do exilu v Itálii. V následujících letech se situace ve Španělsku zhoršovala, jak spolu různé skupiny soupeřily o moc. Ke konci 30. let se konflikt rozrostl v totální občanskou válku. Beatrix a Alfonso ztratili za války pozemky a prostředního syna, který byl zabit v boji proti republikánům.
Pozdější život
Beatrix zemřela v El Botánico v Sanlúcar de Barrameda 13. července 1966. Manžel ji přežil o devět let. Jejich syn Ataulfo zemřel svobodný v roce 1974. Děti měl pouze nejstarší syn Alvaro.
Beatrix byla posledním žijícím potomkem prince Alfréda a velkokněžny Marie Alexandrovny.
Vývod z předků
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Beatrice of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Beatrix Sasko-Koburská na Wikimedia Commons