Helena Britská
Princezna Helena (celým jménem Helena Augusta Viktorie, sňatkem princezna Kristiána Šlesvicko-Holštýnského; 25. května 1846 – 9. června 1923) byla členka britské královské rodiny, třetí dcera a páté dítě královny Viktorie a prince Alberta.
Princezna Helena | |
---|---|
Princezna Helena | |
Manžel | princ Kristián Šlesvicko-Holštýnský |
Úplné jméno | Helena Augusta Viktorie |
Narození | 25. května 1846 Buckinghamský palác, Londýn |
Úmrtí | 9. června 1923 Schomberg House, Londýn |
Pohřbena | Frogmore, Windsor |
Potomci | Kristián Viktor Albert Helena Viktorie Marie Louisa Harold |
Dynastie | Sasko-Kobursko-Gothajská Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská |
Otec | Albert Sasko-Kobursko-Gothajský |
Matka | královna Viktorie |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Helenu vyučovali soukromí univerzitní lektoři, které vybral její otec a jeho blízký přítel a rádce, baron Stockmar. Své dětství trávila s rodiči cestováním po rozmanitých královských sídlech v Británii. Intimní atmosféra královského dvora skončila 14. prosince 1861, když Helenin otec zemřel a její matka upadla do hlubokého zármutku. Počátkem roku 1860 začala Helena flirtovat s německým knihovníkem svého otce, Carlem Rulandem. Ačkoli podstata vztahu je z velké části neznámá, Heleniny romantické dopisy psané Rulandovi se zachovaly.[1] Poté, co je v roce 1863 královna odhalila, propustila Rulanda a ten se vrátil do rodného Německa. O tři roky později, 5. července 1866, se Helena provdala za zchudlého německého prince Kristiána Šlesvicko-Holštýnského. Pár zůstal v Británii, ve službách královny, která měla ráda své dcery kolem sebe. Helena a její nejmladší sestra princezna Beatrix se společně staly královninými neoficiálními sekretářkami. Nicméně po smrti královny Viktorie dne 22. ledna 1901 se Helena poněkud odpoutala od svých žijících sourozenců.
Helena byla z královské rodiny nejaktivnější, plnila rozsáhlý program královských povinností v době, kdy se neočekávalo, že se členové královské rodiny budou objevovat na veřejnosti. Byla také aktivní charitativní patronkou a jedním za zakládajících členů Červeného kříže. Helena byla zakládající ředitelkou Královské školy šití (Royal School of Needlework) a ředitelkou Královské britské asociace zdravotních sester, kde byla navzdory radám Florence Nightingalové silnou zastánkyní registrace zdravotních sester.[2] V roce 1916 se stala první členkou své rodiny, která slavila 50. výročí svatby, avšak již o rok později její manžel zemřel. Helena jej přežila o šest let a zemřela v 77 letech v Schomberg House dne 9. června 1923.
Potomci
- Princ Kristián Viktor (14. dubna 1867 - 29. října 1900) zemřel během vojenské služby, pohřben v Jižní Africe. Svobodný.
- Princ Albert (28. února 1869 - 27. dubna 1931), který se stal v roce 1921 titulním vévodou Šlesvicko-Holštýnským a hlavou domu Oldenburgů. Zemřel svobodný.
- Princezna Helena Viktorie (3. května 1870 - 13. března 1948). Nikdy nebyla provdána.
- Princezna Marie Luisa (12. srpna 1872 - 8. prosince 1956) se stala manželkou prince Ariberta z Anhaltu. Pár neměl potomky.
- Princ Harald (12. května 1876 - 20. května 1876) zemřel v dětství.
- Bezejmenný princ 7. května 1877.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Helena of the United Kingdom na anglické Wikipedii.
- CHOMET, Seweryn. Helena: A Princess Reclaimed. New York: Begell House, 1999. 166 s. ISBN 1-56700-145-9. S. 6. (anglicky) Dále jen: Helena: A Princess Reclaimed.
- Helena: A Princess Reclaimed. S. 121
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Britská na Wikimedia Commons
- (anglicky) Princess Helena College Archivováno 10. 5. 2011 na Wayback Machine