Alexandra Sasko-Koburská

Alexandra Sasko-Koburská (1. září 187816. dubna 1942) se narodila jako čtvrté dítě a třetí dcera Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského a velkokněžny Marie Alexandrovny. Byla vnučkou britské královny Viktorie a ruského cara Alexandra II.

Alexandra Sasko-Koburská
kněžna z Hohenlohe-Langenburgu
Sňatek20. dubna 1896
ManželArnošt II. Hohenlohe-Langenburský
Úplné jménoAlexandra Luisa Olga Viktorie
Narození1. září 1878
zámek Rosenau, Coburg
Úmrtí16. dubna 1942 (63 let)
Německo
PotomciGottfried z Hohenlohe-Langenburgu
Marie Melita Hohenlohe-Langenburská
Alexandra z Hohenlohe-Langenburgu
Irma z Hohenlohe-Langenburgu
Alfréd z Hohenlohe-Langenburgu
DynastieKoburkové
OtecAlfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
MatkaMarie Alexandrovna Romanovová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dětství

Princezna Alexandra se narodila 1. září 1878 na zámku Rosenau v Coburgu jako dcera Alfréda Sasko-Kobursko-Gothajského, druhého syna královny Viktorie a prince Alberta. Její matkou byla Marie Alexandrovna Romanovová, dcera Alexandra II. Ruského a Marie Alexandrovny.

Pokřtěna byla 2. října 1878 v paláci Edinburgh v Coburgu, pravděpodobně matčiným kaplanem. Mezi jejími kmotry byl strýc z matčiny strany, velkokníže Alexej Alexandrovič Romanov. Rodina jí říkala "Sandra".

Alexandra trávila dětství nejdříve v Anglii a poté v letech 1886 až 1889 na Maltě, kde její otec sloužil v královském námořnictvu. V roce 1889 se rodina přestěhovala do Coburgu. V roce 1893 zemřel její prastrýc Arnošt II., vévoda sasko-kobursko-gothajský a jeho dědic, otcův bratr princ z Walesu, se vzdal svých práv na vévodství a Sasko-kobursko-gothajské vévodství zdědil Alexandřin otec Alfréd. V roce 1885 byla družičkou na svatbě nejmladší dcery královny Viktorie, své tety Beatrix Sasko-Koburské s Jindřichem z Battenbergu.

6. července 1893 byla také družičkou na svatbě vévody a vévodkyně z Yorku. Po celý svůj život byla Alexandra obvykle zastíněna dvěma svými staršími sestrami, Marií a Viktorií Melitou. Alexandra, méně krásná a zamlklejší, než její sestry, byla obyčejná, klidná a ne tak oslnivá.

Manželství

Během Alexandřiných formujících let, její otec, zabraný svou kariérou u námořnictva a později vládou ve vévodství, se jen málo věnoval své rodině. To Alexandřina matka byla dominantním prvkem v životě svých dětí. Vévodkyně věřila, že se její dcery provdají ještě jako mladé, než o sobě začnou přemýšlet. Na konci roku 1895 sjednala Alexandřino zasnoubení s princem Arnoštem z Hohenlohe-Langenburgu. Její babička, královna Viktorie, si stěžovala, že je příliš mladá. Alexandřin otec nesouhlasil s postavením svého budoucího zetě. Arnošt byl vnukem Feodory Leiningenské, polorodé sestry královny Viktorie. Svatba se konala 20. dubna 1896 v německém Coburgu. Měli spolu pět dětí:

  • Gottfried z Hohenlohe-Langenburgu (24. května 1897 – 11. května 1960); oženil se s princeznou Markétou Řeckou a Dánskou, nejstarší sestrou prince Philipa, vévody z Edinburghu.
  • Marie Melita Hohenlohe-Langenburská (18. ledna 1899 – 8. listopadu 1967); provdala se za vévodu Viléma Fridricha Šlesvicko-Holštýnského.
  • Alexandra z Hohenlohe-Langenburgu (2. dubna 1901 – 26. října 1963)
  • Irma z Hohenlohe-Langenburgu (4. července 1902 – 8. března 1986)
  • Alfréd z Hohenlohe-Langenburgu (16. dubna 1911 – 18. dubna 1911)

Pozdější život

Alexandra žila po zbytek života v Německu. Po smrti jejího otce v roce 1900 byl manžel Arnošt jmenován regentem sasko-koburského vévodství po dobu nezletilosti nového vévody, který byl jejím bratrancem. Alexandřin jediný bratr Alfréd zemřel v roce 1899. Za První světové války pracovala jako sestřička u Mezinárodního červeného kříže. V únoru 1916 se její nejstarší dcera v Coburgu provdala za prince Fridricha z Gluckburgu a stala se babičkou, když se páru v květnu 1917 narodilo první dítě, syn Hans. Na třicáté páté výročí její svatby, v dubnu 1931, se její syn Gottfried oženil s princeznou Markétou Řeckou a Dánskou. V letech před Druhou světovou válkou byla Alexandra nejdříve příznivcem nacistické strany, ke které se 1. května 1937 společně s několika svými dětmi připojila. Zemřela ve Schwäbisch Hall, Bádensku-Wurttenbersku 16. dubna 1942.

Tituly a oslovení

  • 1. září 1878 – 23. srpna 1893: Její Královská Výsost princezna Alexandra z Edinburghu, princezna Sasko-Kobursko-Gothajská, vévodkyně saská
  • 23. srpna 1893 - 20. dubna 1896: Její Královská Výsost princezna Alexandra Sasko-Kobursko-Gothajská
  • 20. dubna 1896 – 9. března 1913: Její Královská Výsost dědičná kněžna z Hohenlohe-Langenburgu
  • 9. března 1913 – 16. dubna 1942: Její Královská Výsost kněžna z Hohenlohe-Langenburgu

Vývod z předků

 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Arnošt I. Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
 
Albert Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Augustus Sasko-Gothajsko-Altenburský
 
 
Luisa Sasko-Gothajsko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský
 
 
 
 
 
 
Jiří III.
 
 
Eduard August Hannoverský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Meklenbursko-Střelická
 
 
Královna Viktorie
 
 
 
 
 
 
František Sasko-Kobursko-Saalfeldský
 
 
Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská
 
 
 
 
 
 
Augusta Reuss Ebersdorf
 
Alexandra Sasko-Koburská
 
 
 
 
 
Pavel I. Ruský
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
 
 
 
 
Žofie Dorota Württemberská
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Fridrich Vilém III.
 
 
Šarlota Pruská
 
 
 
 
 
 
Luisa Meklenbursko-Střelická
 
 
Marie Alexandrovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Ludvík I. Hesenský
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
 
 
 
 
Luisa Hesensko-Darmstadtská
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Karel Ludvík Bádenský
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
 
 
 
 
Amálie Hesensko-Darmstadtská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Alexandra of Saxe-Coburg and Gotha na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.