Blatno (okres Chomutov)
Blatno (německy Platten) je obec s 578[1] obyvateli v Ústeckém kraji v okrese Chomutov. Vesnice stojí v Krušných horách v nadmořské výšce okolo 660 metrů. Vznikla nejspíše ve čtrnáctém století na panství řádu německých rytířů. Od patnáctého století patřila k chomutovskému a později k červenohrádeckému panství. Po zrušení poddanství se Blatno stalo samostatnou obcí, ke které byly jako části obce postupně připojeny vesnice Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí. V samotném Blatně bylo v roce 2017 evidováno sto adres[3] a žije v něm okolo dvou set lidí.
Blatno | |
---|---|
Zámeček – obecní úřad v Blatně | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0422 562998 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Chomutov |
Okres (LAU 1) | Chomutov (CZ0422) |
Kraj (NUTS 3) | Ústecký (CZ042) |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°30′42″ s. š., 13°21′29″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 578 (2022)[1] |
Rozloha | 45,34 km² |
Katastrální území | Blatno u Chomutova |
Nadmořská výška | 660 m n. m. |
PSČ | 430 01 |
Počet domů | 193 (2021)[2] |
Počet částí obce | 8 |
Počet k. ú. | 8 |
Počet ZSJ | 8 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Blatno 1 430 01 Chomutov 1 [email protected] |
Starostka | Iveta Rabasová Houfová |
Oficiální web: www | |
Blatno | |
Další údaje | |
Kód obce | 562998 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Název vesnice je odvozen ze staročeského přídavného jména blatný ve významu blátivý, ve kterém se po převodu do němčiny změnilo první písmeno na P (Platten). V historických listinách se jméno vyskytuje například ve tvarech: Blatno (1424), na vsi Blatnu (1561), Blattno (1564), ves Platna (1606) nebo Platten (1846).[4]
Historie
Na konci třináctého století Blatno patřilo k panství řádu německých rytířů z chomutovské komendy.[5] První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1352, ale ve starší literatuře se uvádí chybný letopočet 1344. Blatenská komenda se v písemných pramenech objevuje poprvé až v roce 1402.[6] Osadou procházela obchodní stezka z Chomutova do Saska. V roce 1384 zde stál farní kostel se hřbitovem.[7]
Zdejší komtur Albrech z Dubé na začátku 15. století podnikal loupežné výpravy do širokého okolí, dokud nebyl roku 1404 zbaven úřadu. Němečtí rytíři v té době vedli spory s králem Václavem IV., který jim Blatno zabavil jako úhradu dluhů. V roce 1410 zabavil veškerý majetek řádu v Čechách.[8]
Na začátku husitských válek blatenské posádce velel nejvyšší zemský písař a katolík Mikuláš Chudý z Lobkovic, který měl od ledna 1424 Chomutov i Blatno v zástavě od císaře Zikmunda. Později blatenský hrad dobyl husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic a od roku 1437 ho získal do zástavy i s chomutovským panstvím. Blatno potom sdílelo majitele s Chomutovem. Jedním z významných držitelů byl od roku 1455 Jan Calta z Kamenné Hory.[6] Teprve po smrti Jana z Veitmile prodaly jeho sestry Blatno Václavu Hasištejnskému z Lobkovic. Ten sem pozval německé evangelíky, aby dosídlili morem zdecimovanou vesnici.[7]
Roku 1571 koupil panství Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po něm majetek zdědil mladší syn Bohuslav Jáchym Hasištejný z Lobkovic, který kromě jiného i blatenské panství přenechal vzdálenému příbuznému Jiřímu Popelu z Lobkovic.[9] Jiné zdroje uvádí, že Blatno koupil až Bohuslav Jáchym od syna Václava Hasištejnského z Lobkovic.[7] Jiří Popel na panství zahájil proces rekatolizace, během kterého z panství vyhnal evangelické faráře. Po konfiskaci jeho majetku za vystoupení proti císaři Rudolfu II. koupil Blatno s dalšími dvaceti vesnicemi roku 1605 Adam Hrzán z Harasova, a připojil ho k červenohrádeckému panství.[7]
Během třicetileté války bylo okolí často pustošeno vpády švédských vojáků a mnoho zdejších obyvatel při nich bylo zabito. Zkázu dokončil generál Carl Gustav Wrangel se svým vojskem, které vesnici s okolím vydrancovalo tak, že lidé, kteří vpád přežili, později umírali hladem. V roce 1645 bylo Blatno Švédy vypáleno a místní zámek pobořen.[5] Podle Berní ruly z roku 1654 ve vsi po válce zůstávalo 26 pustých chalup. V ostatních žilo pět sedláků, osmnáct chalupníků a tři nádeníci. Sedlákům dohromady patřilo třináct potahů, patnáct krav, šestnáct jalovic, prase a sedm koz. Chudší chalupníci měli celkem šestnáct potahů, 38 krav, 37 jalovic, a sedmnáct koz. Jeden z nich měl navíc hospodu a jiný si vydělával také jako vozka.[10]
V roce 1707 koupil panství kníže Jáchym Ondřej Lichtenštejn,[10] který nechal strhnou ruiny zámku a na základech hradu postavit nový barokní zámek. Po smrti knížete zdědily majetek nejprve jeho manželka a později dcera. Od roku 1771 se novým majitelem stal Alexander Rottenhan, který na zámku zřídil lesnickou školu pod vedením lesmistra Ignáce Ehrenwertha. Navštívil ji i císař Josef II., ale když Ehrenwerth odešel do Prahy, byla škola po dvanácti letech uzavřena.[11]
Roku 1782 byla zahájena stavba nového kostela svatého Michaela, který nahradil starou kapli.[12] Poloha vesnice na významné cestě přes hory se vesnici nevyplatila během napoleonských válek. V roce 1809 ji obsadil oddíl vestfálských vojáků, o rok později museli blatenští odevzdat všechny zlaté a stříbrné předměty z kostela na úhradu válečných nákladů a v roce 1813 opakovaně procházela různá vojska, která způsobila mnoho škod a zavlekla do Blatna nakažlivé nemoci.[13] V roce 1848 vypukl požár, ve kterém shořelo třináct domů a teprve deset let stará budova fary.[14]
Obyvatelé se na konci devatenáctého století živili zemědělstvím, chovem dobytka a výrobou smrkového třísla. V budově hostince se vyráběl sýr.[5] Len se již nepěstoval. Ve vesnici byla pila a mlýn, výrobna šroubů, pět hospod, tři kováři, dva krejčí, čtyři ševci a řada dalších řemeslníků. Kromě nich tu byla pošta, spořitelna a dva obecní domy pro chudé.[15] Vodovod nechala obec postavit v roce 1905 a roku 1929 byla do vesnice zavedena elektřina z kadaňské elektrárny.[16]
K vesnici patří První Dolský Mlýn v Bezručově údolí, kde bývala před rokem 1945 také pila. Ve stejné době ve vsi provozovalo řemeslo pět krejčích, tři ševci, tři kováři, malíř, klempíř, bednář a dva pekaři. Kromě nich tu bylo šest hostinců, dva obchody řeznictví a holič.[16] Po druhé světové válce museli odejít němečtí občané na Lounsko, kde do srpna 1946 pracovali v zemědělství, a teprve potom byli vystěhováni do Německa.[16]
Přírodní poměry
Blatno stojí asi sedm kilometrů severozápadně od Chomutova přibližně uprostřed katastrálního území Blatno u Chomutova o rozloze 5,03 km².[17] Celková výměra obce, ke které patří dalších sedm katastrálních území, dosahuje 45,34 km².[18] Sousedními obcemi jsou Kalek na severu, Boleboř na východě, Jirkov na jihovýchodě, Chomutov na jihu, Křimov na jihozápadě a Hora Svatého Šebestiána na západě.[19]
Přibližně tři čtvrtiny celkové rozlohy obce v roce 2016 pokrývaly lesy (1 399 hektarů), vodní plochy (36 hektarů) a ostatní plochy (192 hektarů). Dominantní složkou zemědělské půdy byly trvalé travní porosty s 1 045 hektary. Na ornou půdu připadlo pouze 77 hektarů a na zahrady a ovocné sady dohromady jen třináct hektarů.[20] Koeficient ekologické stability byl 15,28 (podle dat z roku 2015),[21] což území řadí mezi přírodě blízké oblasti s převahou ekologicky stabilních struktur a nízkým využitím krajiny člověkem.[22]
Katastrální území Blatno u Chomutova má přirozenou hranici pouze na severovýchodě, kde ji tvoří tok Malé vody, a na jihu, kde je jí řeka Chomutovka. V geologickém podloží převažují prekambrické horniny zastoupené dvojslídnými a biotitickými rulami, ale do severní části významně zasahují předvariské intruzivní horniny a horniny neznámého stáří, které jsou často deformované a metamorfované. Zastupují je různé druhy metagranitů až metagranodioritů a ortoruly.[19]
V geomorfologickém členění Česka oblast leží v geomorfologickém celku Krušné hory a podcelku Loučenská hornatina. Území severozápadně od silnice Blatno–Radenov se nachází v geomorfologickém okrsku Přísečnická hornatina, ale jižní a východní část spadá do Bolebořské vrchoviny. Nejvyšším bodem je bezejmenná kóta s nadmořskou výškou 794 metrů, odkud terén klesá směrem k jihu do Bezručova údolí, kde se ve výšce asi 440 metrů nachází nejnižší bod. Samotné Blatno stojí ve výškách 635–685 metrů.[19]
Z půdních typů se vyskytuje podzol kambický ve strmých svazích Bezručova údolí a v severní části katastrálního území. Střední části dominuje kambizem dystrická, která se severovýchodně od vesnice mění v údolí Malé vody na glej modální. Významnější vodní toky Chomutovka a Malá voda tečou podél hranic oblasti. Jedinými vodními plochami jsou rybníky přímo ve vesnici a rybník Tři kříže jižně od Květnova.[19] Oblast západně od vesnice a tzv. Staré blatenské cesty se nachází na území přírodního parku Bezručovo údolí a na svahy Bezručova údolí jižně od vesnice zasahuje přírodní památka Bezručovo údolí.[23]
Obyvatelstvo
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 510 obyvatel (z toho 247 mužů), z nichž byli tři Čechoslováci, 506 Němců a jeden cizinec. Kromě jednoho žida a pěti evangelíků patřili k římskokatolické církvi.[24] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 483 obyvatel: čtrnáct Čechoslováků a 469 Němců. Pět jich bylo členy evangelických církví a ostatní se hlásili k církvi římskokatolické.[25]
Obec Blatno | ||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
Obyvatelé | 508 | 540 | 559 | 564 | 586 | 638 | 800 | 593 | 642 | 578 | 592 | 555 | 553 | 486 |
Místní část Blatno | ||||||||||||||
Obyvatelé | 591 | 517 | 520 | 546 | 524 | 510 | 483 | 186 | 211 | 176 | 237 | 176 | 193 | 203 |
Domy | 87 | 95 | 95 | 94 | 95 | 94 | 98 | 54 | 117 | 48 | 48 | 48 | 51 | 70 |
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí. |
Obecní správa
Správní území a místní části
Blatno je od roku 1850 samostatnou obcí. Leží v Ústeckém kraji v okrese Chomutov a patří k ORP Chomutov.[21] Kromě samotného Blatna k obci patří Bečov, Hrádečná, Květnov, Mezihoří, Radenov, Šerchov a Zákoutí.
Zastupitelstvo a starosta
Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Blatně žilo 320 voličů. Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.[28]
V místních volbách se volí devět členů obecního zastupitelstva. Ve volbách do obecního zastupitelstva na funkční období 2014–2018 byla volební účast v obci 63,88 %.[29] Pět zvolených zastupitelů bylo členy sdružení PRO venkov, jeden patřil k politické straně SNK Evropští demokraté a zbývající tři byli členy ČSSD.[30] Starostkou se stala Iveta Rabasová Houfová.[31]
Doprava
Blatnem vedou silnice třetí třídy č. 2521 z Chomutova do Radenova a č. 2524 z Chomutova přes Březenec a Šerchov. S Bečovem vesnici spojuje pouze účelová komunikace.[32] Na jižním okraji vsi stojí zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhované železniční stanice jsou Chomutov a Chomutov město na trati Ústí nad Labem – Chomutov. Přes vesnici vede zeleně značená turistická trasa z Bezručovo údolí do Hory Svaté Kateřiny a dvě cyklotrasy. Cyklotrasa č. 3079 začíná v Hoře Svatého Šebestiána a pokračuje Bezručovým údolím přes Bečov, Blatno a Boleboř do Rudolic v Horách. Cyklotrasa č. 3077 vede z Chomutova do Kalku.[23]
Služby
Nejstarší zpráva o blatenské protestantské škole, která zanikla během protireformace pochází z počátku třicetileté války.[33] V roce 1776 vznikla v Blatně první jednotřídní škola.[13] Její budova byla zbořena v roce 1864 a na stejném místě byla postavena nová. V roce 1874 měla tři třídy.[14] Škola byla uzavřena až v polovině osmdesátých let dvacátého století.[16]
Jihovýchodně od Blatna stojí Ranč u Matěje s jezdeckými stájemi, penzionem a dalším rekreačním zázemím.[16]
Pamětihodnosti
- Dominantou vesnice je barokní Kostel svatého Michaela archanděla z roku 1782. V těsném sousedství se nachází také památkově chráněná fara. Naproti kostelu stojí na terénní hraně nad rybníkem blatenský zámek, v jehož zdivu se dochovaly pozůstatky komendy řádu německých rytířů. V zámku sídlí obecní úřad. Naproti domu čp. 50 je kamenný kříž z roku 1739.[34]
- Severozápadně od obce se nachází přírodní rezervace Buky nad Kameničkou.
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. [cit. 2017-05-01]. Dostupné online.
- PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (A–H). Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1947. 728 s. S. 85.
- BINTEROVÁ, Zdena, a kol. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Blatno, s. 20.
- LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 16.
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Blatno, s. 82. Dále jen Binterová 2000.
- PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 3–4. ISSN 0231-5076.
- JANČÁK, Miroslav. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, čís. 1–2, s. 33–35.
- Binterová 2000, s. 84
- Binterová 2000, s. 85
- Binterová 2000, s. 86
- Binterová 2000, s. 86
- Binterová 2000, s. 87
- BINTEROVÁ, Zdena. Blatno. Památky, příroda, život. 1991, roč. 23, čís. 1, s. 27. ISSN 0231-5076.
- Binterová 2000, s. 88
- Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Blatno u Chomutova [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-12.
- Územně identifikační registr ČR. Obec Blatno [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2017-04-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-12.
- CENIA. Katastrální mapy, geomorfologická, půdní a geologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.
- Blatno (okres Chomutov) [online]. Český statistický úřad, rev. 2016-12-31 [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.
- Blatno [online]. Regionální informační servis [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.
- Koeficient ekologické stability [online]. Mendelova univerzita v Brně [cit. 2017-04-11]. Dostupné online.
- Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-04-01]. Dostupné online.
- Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Čechy. 2. vyd. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 210.
- Státní úřad statistický. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Země česká. Svazek I. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 100.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 376, 377.
- Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 289.
- RŮŽEK, Vlastislav. „Přijde den“ (Es Kommt der Tag…). Památky, příroda, život. 1994, roč. 26, čís. 1, s. 10, 15. ISSN 0231-5076.
- Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014 [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev obcí 10. 10. – 11. 10. 2014. Jmenné seznamy [online]. Český statistický úřad [cit. 2017-04-17]. Dostupné online.
- Zastupitelstvo [online]. Obec Blatno [cit. 2017-04-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-04-18.
- Ředitelství silnic a dálnic ČR. Silniční a dálniční síť ČR (veřejná aplikace) [online]. Geoportál ŘSD [cit. 2017-04-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-31.
- Binterová 2000, s. 83
- Umělecké památky Čech. A/J. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek I. Praha: Academia, 1977. 644 s. Heslo Blatno, s. 87.
Literatura
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Blatno, s. 81–90.
- BINTEROVÁ, Zdena, kolektiv. Obce chomutovského okresu. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 2002. 302 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Blatno, s. 20–22.
- JANČÁK, Miroslav. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, čís. 1–2, s. 33–35.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Blatno na Wikimedia Commons
- Blatno v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Encyklopedické heslo Blatno v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Oficiální web obce