Bolebořská vrchovina

Bolebořská vrchovina
	Krajina mezi Blatnem a Květnovem
Nejvyšší bod	695 m n. m. (Pavlovský Špičák)
Rozloha	92,96 km²
Nadřazená jednotka	Loučenská hornatina
Sousední; jednotky	Jáchymovská hornatina; Přísečnická hornatina; Rudolická hornatina; Chomutovsko-teplická pánev
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
	Bolebořská; vrchovina
Povodí	Ohře, Bílina
Souřadnice	50°29′0″ s. š., 13°22′37″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bolebořská vrchovina je geomorfologický okrsek na východní straně střední části Krušných hor v okrese Chomutov. Rozloha okrsku je 92,96 km².[1]

Poloha a sídla

Okrsek se nachází na východním okraji střední části Krušných hor. Jižní hranici tvoří údolí Malodolského potoka nad Perštejnem a na severu údolí Kundratického potoka nad Vysokou Pecí. Severozápadní hranici přibližně vymezují sídla Údolíčko, Petlery, Domašín, Louchov, Vysoká Jedle, Vysoká, Lideň, Domina, Bečov, Blatno a Boleboř. Z větších měst okrsek částečně zasahuje do Chomutova a Jirkova.[2]

Geologie

Z hornin převažují starohorní až prvohorní muskovit-biotitické svory, pararuly a ortoruly krušnohorského krystalinka. Místy se nachází vyzdvižené lokality cenomanských pískovců a miocenních křemenců (např. vrch Hradiště[3]) a vzácně také třetihorní vulkanické horniny.[1]

Geomorfologie

Bolebořská vrchovina je jedinou úpatní vrchovinou v podcelku Loučenské hornatiny. Tvoří ji úzký, méně vyzdvižený stupeň s menšími denudačními plošinami na meziúdolních hřbetech, který je rozdělen hlubokými údolími potoků. V geomorfologickém členění má označení IIIA-2B-7. Sousedí s geomorfologickými okrsky Jáchymovskou hornatinou, Přísečnickou hornatinou a Rudolickou hornatinou a na jihovýchodě s geomorfologickým podcelkem Chomutovsko-teplickou pánví.[4]

Významné vrcholy

Nejvyšším vrcholem Bolebořské vrchoviny je Pavlovský Špičák (695 m n. m.) mezi Volyní a zaniklou vesnicí Pavlovem.[1] Dalšími významnými vrcholy jsou:

Jánský vršek (632 m)
Hradiště (594 m)
Hůrka (581 m)
Holubí vrch (578 m)
Kamenice (520 m)

Hydrosféra

Většina Bolebořské vrchoviny spadá do povodí řeky Ohře, ale její severovýchodní část odvodňuje řeka Bílina. Kromě ní jsou většími toky Chomutovka a Prunéřovský potok.[2] Pro ostatní potoky je charakteristický krátký a prudký tok.[4] Na Bílině se nachází vodní nádrž Jirkov.[2]

Ochrana přírody

V oblasti Bolebořské vrchoviny se nachází několik maloplošných zvláště chráněných území a dva přírodní parky:[1]

přírodní památka Krásná Lípa
přírodní památka Hradiště u Černovic
přírodní památka Bezručovo údolí
přírodní památka Kokrháč
přírodní památka Podmilesy
národní přírodní památka Ciboušov
národní přírodní památka Doupňák
přírodní park Údolí Prunéřovského potoka
přírodní park Bezručovo údolí

Reference

Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75.
CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradiště u Černovic, s. 88.
BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Bolebořská vrchovina na Wikimedia Commons

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[demek-1] Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Bolebořská vrchovina, s. 75.

[geoportal-2] CENIA. Geomorfologická mapa ČR [online]. Praha: Národní geoportál INSPIRE [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.

[mackovcin-3] Chráněná území ČR. Ústecko. Příprava vydání Peter Mackovčin. Svazek I. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1999. 352 s. ISBN 80-86064-37-9. Kapitola Hradiště u Černovic, s. 88.

[bina-4] BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 344 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola IIIA-2B Loučenská hornatina, s. 116.