Blatno (zámek)
Blatno je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenné obci v Ústeckém kraji asi 6 km severozápadně od města Chomutov. Vznikl jako komenda řádu německých rytířů, ale později byl přestavěn na barokní zámek. Po mnoha dalších úpravách v budově sídlí blatenský obecní úřad. Objekt je kulturní památkou od 23.4.2021.
Zámek Blatno | |
---|---|
Nádvoří | |
Účel stavby | |
obecní úřad, obchod | |
Základní informace | |
Sloh | barokní, secesní |
Výstavba | 14. století |
Přestavba | před rokem 1488, 70. léta 19. století, 1903–1904 |
Stavebník | Řád německých rytířů |
Další majitelé | Buquoyové, Hohenlohové, Pražské arcibiskupství aj. |
Současný majitel | obec Blatno |
Poloha | |
Adresa | Blatno 1, Blatno, Česko |
Souřadnice | 50°30′39,48″ s. š., 13°21′35,32″ v. d. |
Blatno | |
Další informace | |
Rejstříkové číslo památky | 106643 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Komenda německých rytířů
V blízkém sousedství Chomutova vybudovali němečtí rytíři svůj nový hrad v Blatně. Tím byla zřízena samostatná komenda s vlastním komturem, který podléhal pouze zemskému komturovi.[1] První písemná zmínka o komendě pochází z roku 1402. V literatuře se tradičně uvádí rok 1344, kdy měl být komturem Oldřich Beisorfar, ale tato zpráva se k Blatnu nevztahuje.[2] Komenda v Blatně měla věž, dvě velká a tři malá děla. Jako hrad se připomíná ještě roku 1561.
O vnitřních osudech blatenské komendy víme jen velmi málo. Z roku 1403 se však zachovala zpráva, podle které předával komendu dosavadní komtur Albrecht z Doupova Albrechtovi z Dubé. Inventář obsahoval kromě děl také hrnce střelného prachu, patnáct kusů olova, osmnáct kop střel a dvě helmice.[3] Albrecht z Dubé býval i zemským komturem, ale roku 1404 musel odevzdat blatenskou komendu pro špatné hospodaření a byl povolán do Pruska. Ještě předtím vyjížděl z blatenské komendy k lupům jak na Chomutovsku, tak i v sousedním Sasku. Brzy se na něj sypaly žaloby ze všech stran, že na silnicích loupí, vraždí a pálí. Proto začal král Václav IV. naléhat, aby mu řád Blatno podstoupil, a skutečně již roku 1404 němečtí rytíři blatenskou komendu definitivně ztrácejí. Důvodem bylo neplacení daní. Hrad převzal královský purkrabí v Mostě.[4] V roce 1414 byl hrad zastaven Půtovi z Ilburka, posledním zástavním držitelem byl Mikuláš II. z Lobkovic (1454). Od roku 1455 byl v dědičném držení Jana Calty z Kamenné Hory, jehož potomci obnovený hrad přestavěli do renesanční podoby.[5]
Během husitských válek byl hrad roku 1421 pravděpodobně spolu s Chomutovem dobyt husitským vojskem a o tři roky později byl králem Zikmundem udělen za zásluhy Mikuláši Chudému z Lobkovic. V roce 1460 se zpustlý hrad uvádí jako součást chomutovského panství. V roce 1488 byl však již opraven a v následujícím období vystřídal řadu majitelů.[3]
Zámek
V roce 1773 otevřel lesmistr panství Červený Hrádek Jan Ignác Ehrenwert v blatenském zámku lesnickou školu, první na území Rakouska. V roce 1779 školu navštívil a ocenil císař Josef II., ale ve stejném roce škola zanikla, když byl Ehrenwert jmenován komorním lesmistrem v Praze. Od té doby v Blatně bydlel jen lesní adjunkt.
Roku 1809 získal zámek rod Buquoyů, za nichž došlo k hospodářskému rozvoji panství, ale samotný zámek se stal nevýznamným správním objektem. V sedmdesátých letech 19. století byl zámek opraven a přizpůsoben potřebám lesní správy.
Lesní revíry Blatna a okolních osad byly v roce 1929 spojeny v rámci velkostatku Blatno, který byl převeden pražskému arcibiskupství náhradou za Rožmitál pod Třemšínem. V roce 1939 získal blatenskou část velkostatku kníže Hohenlohe, ale už v roce 1945 se znovu vrátila do správy arcibiskupství. V roce 1950 se velkostatek stal součástí novodomského revíru Správy státních lesů v Červeném Hrádku a na zámku sídlila správa polesí až do roku 1978, kdy byl zámek převeden do správy obce, která ho využívala jako sídlo místního národního výboru. Dnes v něm sídlí obecní úřad a hasičská zbrojnice.
Stavební podoba
Původní objekt byl jednodílný na lichoběžníkovém půdorysu obehnán valem a příkopem. Obvod komedy byl vymezen hradební zdí, v jejíž jižní části byl vložen palác a součásti hradby byla historicky doložená věž.. Z období po roce1483 se dochoval sklep s valenou klendou se třemi prostorami a gotický hrotitý portál v příčce mezi střední a severní prostorou.[5]
Za Jáchyma Ondřeje Lichtensteina byl po roce 1707 zbořen vyhořelý renesanční zámek a zbytky komendy a na jejich místě postaven dvoukřídlý barokní zámek se sálem, kaplí a obytnými místnostmi v jižním křídle a provozními prostorami v kratším křídle. Pod východním křídlem zůstaly dodnes zachovány (byť částečně zasypané) středověké sklepy a na jižní, západní a východní straně zůstal příkop. Na severní straně byly rozšířeny hospodářské budovy.
Na plánu obce z roku 1817 je zámek zakreslen jako čtyřkřídlá budova se čtvercovým dvorem, ale vzhledem k rozporu s popisem lesnické školy a dalším nejasnostem lze usuzovat, že je plán nepřesný nebo zachycuje stav obce ještě před rokem 1782. Teprve plán z roku 1848 odpovídá současnému stavu a zbytkům starších staveb.
Současnou secesní podobu získal zámek během přestavby v letech 1903–1904, kdy bylo jedno křídlo zcela zbořeno a zbylé bylo sníženo o patro.
Odkazy
Reference
- BINTEROVÁ, Zdena. Od Kalku po Boleboř a Blatno. Chomutov: Okresní muzeum Chomutov, 2000. 128 s. ISBN 80-238-6410-6. Kapitola Blatno, s. 81. Dále jen Binterová 2000.
- LISSEK, Petr; NOVÝ, Miroslav; SÝKORA, Milan. Záchranný archeologický výzkum v Chomutově na Žižkově náměstí. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, 2009. 132 s. Dostupné online. S. 16.
- Binterová 2000, s. 82
- PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 3. ISSN 0231-5076.
- SUŠICKÝ, Viktor, et al. Zříceniny hradů, tvrzí a zámků - Severní Čechy = Ruins of castles, fortresses and strong-holds : North Bohemia. Vydání první. vyd. Praha: Agentura Pankrác,s. r. o., 2017. 384 Seiten s. ISBN 9788086781341, ISBN 8086781348. OCLC 1019729995 S. 18–20.
Literatura
- JANČÁK, Miroslav. Zámek v Blatně. Památky, příroda, život. 1974, roč. 5, čís. 1–2, s. 33–35.
- PACHNER, Jaroslav. Řádová komenda v Blatně. Památky, příroda, život. 2000, roč. 32, čís. 1, s. 3–10. ISSN 0231-5076.
- DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Blatno, s. 69.
- DERNER, Kryštof; CRKAL, Jiří. Komenda Řádu německých rytířů v Blatně, okr. Chomutov. In: KULJAVCEVA HLAVOVÁ, Jana; KOTYZA, Oldřich; SÝKORA, Milan. Hrady českého severozápadu. Most: Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech, 2012. ISBN 978-80-86531-10-6. S. 45–86.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Blatno hrad, s. 271–272.
- MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. ISBN 978-80-7195-121-6. S. 126.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Blatno na Wikimedia Commons
- Zámek Blatno na stránkách Hrady.cz
- Řád bratří a sester německého Domu Panny Marie v Jeruzalémě