Železniční trať Praha–Plzeň

Nádraží Praha-Smíchov

Nově vybudovaná zastávka Kařez, která nahradila stanici Zbiroh

Tunel Ejpovice v listopadu 2018. Stará trať vedoucí do Chrástu u Plzně je vidět v pozadí.

Na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) – Plzeň byl slavnostně zahájen provoz 14. července 1862. Úsek ze Smíchova na nádraží císaře Františka Josefa vybudovala v roce 1872 Dráha císaře Františka Josefa. V době dokončení patřila trať společnosti Česká západní dráha a dále pokračovala do Furth im Wald (dnešní trať 180). V roce 1894 byla společnost zestátněna.

Ve 30. letech 20. století byla trať zdvojkolejněna a 22. ledna 1973 [1]byla dokončena elektrifikace úseku Praha – Beroun napájecí soustavou 3 kV DC. Mezi Berounem a Plzní byl elektrický provoz zahájen 5. června 1987. Na širé trati mezi stanicemi Beroun a Zdice tak vznikl styk železničních napájecích soustav 3 kV DC (na berounské straně) a 25 kV / 50 Hz (na plzeňské straně). V roce 1986 byla zprovozněna přeložka pod předmostím Barrandovského mostu v Praze[2].

V úseku Praha–Beroun byl provoz osobních vlaků od elektrifikace zajišťován převážně jednotkami řady 451 a 452. V době, kdy jednotky již dožívaly a byl jich nedostatek, byly nasazovány ve variantě se čtyřmi vloženými vozy, tedy šestivozové, což bylo umožněno rovinatým charakterem trati. Během roku 2010 postupně veškerou dopravu převzaly jednotky řady 471 (City Elefant), jezdící v dopravních špičkách ve dvojicích i – jako na jediné trati – v trojicích. Na trati bylo dříve možné se setkat i s prototypem řady 470 nebo v brzkých ranních hodinách s motorovými vozy 810. V současné době jezdí na trati též vratná souprava s lokomotivou 163, vozy Bdmteeo a řídicím vozem.

Ve stanici Zdice a v zastávce Mýto byly nově vybudovány napájecí stanice pro napájení troleje, dále v daném úseku bylo sneseno staré elektromechanické zabezpečovací zařízení a nově zprovozněno nové zabezpečovací zařízení typu AŽD 71 s číslicovou volbou, které je od roku 2010 na úseku Zdice–Rokycany nahrazováno novým zabezpečovacím zařízením ESA 11 a ve stanicích byly nainstalovány nové osvětlovací věže pro osvětlení kolejiště.

V úseku Králův Dvůr Popovice – Rokycany byla v roce 2012 dokončena modernizace v rámci budování III. koridoru. Dne 27. dubna 2012 byl ukončen provoz ve stanici Zbiroh, kde byla ponechána skupina nákladních kolejí připojená odbočkou z přeložené širé trati[3].

Probíhající rozsáhlá rekonstrukce III. železničního koridoru zachovala většinu původního tělesa nebo narovnala úseky do polohy umožňující větší rychlost. Výjimkou byla stavba přeložky trati v úseku Ejpovice – Plzeň-Doubravka, na níž se nachází mimo jiné Ejpovický tunel, jehož stavba byla zahájena roku 2013. Díky přeložce byla zkrácena délka trati a zlepšeny rychlostní poměry v úseku Plzeň–Rokycany. Jižní tubus tunelu byl otevřen 16. listopadu 2018. Tunel byl kompletně zprovozněn s příchodem nového jízdního řádu 9. prosince 2018. Původní trať vedla z Ejpovic přes zastávku Dýšina (dnes Dýšina-Horomyslice) do Chrástu u Plzně, kde se bezprostředně za přejezdem odkláněla vlevo od lokálky do Radnic. Dále pokračovala lesem, kolem Bukovce, až se několika oblouky stočila k současné trati a mezi výjezdovými tunelovými portály a zastávkou Plzeň-Doubravka se na ni napojila. Po převedení provozu na novou trať, vedoucí tunelem, byla stará trať kompletně snesena mezi Chrástem a Plzní. V úseku mezi Ejpovicemi a Chrástem byla demontována jedna z kolejí a elektrifikace druhé odstraněna. Tato kolej byla ponechána a nyní tvoří součást trati 176 do Radnic[4].

Po dokončení optimalizace traťového úseku Beroun (včetně) – Králův Dvůr (včetně), která probíhala v letech 2016–2021[5] je celá trať z Berouna až do Chebu po rekonstrukci. Úsek Praha–Beroun nebylo původně v plánu nijak významně rekonstruovat, a to kvůli plánům na výstavbu 24,7 km dlouhého vysokorychlostního tunelu, který by vedl dopravu po novém tělese. Jeho zprovoznění bylo původně plánováno na rok 2021, nyní se odhaduje na rok 2035. Vzhledem k tomu, že stávající trať je na hraně životnosti, bylo rozhodnuto o její optimalizaci v původní stopě. V úseku Praha-Smíchov (mimo) – Praha-Radotín (včetně) jsou již práce v plném proudu. Ostatní úseky jsou aktuálně v přípravě. Celá trať by měla být optimalizována nejdříve v roce 2026.

• 
  Praha hl.n.
• 
  Praha-Smíchov
• 
  Praha-Velká Chuchle
• 
  Praha-Radotín
• 
  Černošice
• 
  Černošice-Mokropsy
• 
  Všenory
• 
  Dobřichovice
• 
  Řevnice
• 
  Zadní Třebaň
• 
  Karlštejn
• 
  Srbsko
• 
  Beroun
• 
  Králův Dvůr (před rekonstrukcí)
• 
  Králův Dvůr-Popovice
• 
  Zdice
• 
  Praskolesy (před rekonstrukcí)
• 
  Hořovice
• 
  Cerhovice
• 
  Zbiroh (do roku 2012)
• 
  Kařez
• 
  Kařízek
• 
  Mýto
• 
  Holoubkov
• 
  Rokycany
• 
  Ejpovice (před rekonstrukcí)
• 
  Plzeň hl.n.

Praha hlavní nádraží

Beroun nádraží (foto před rekonstrukcí)

Plzeň hlavní nádraží

Údaje za názvy stanic v závorkách, psané kurzívou značí nadmořskou výšku příslušné stanice.

Trať začíná na pražském hlavním nádraží (210 m). Po projetí vinohradských železničních tunelů pokračuje Nuslemi, pod Vyšehradem a po železničním mostě překračuje Vltavu na Smíchov (200 m). Podél Strakonické ulice vede do Velké Chuchle, v Radotíně se přibližuje k řece Berounce a opouští území hlavního města. Prochází hustě zastavěným údolím Berounky – zástavbou měst Černošice, Dobřichovice a Řevnice (210 m). Až do zastávky Černošice-Mokropsy trať vede po jejím levém břehu, mezi zastávkami Černošice-Mokropsy a Všenory překonává trať řeku Berounku a odtud je vedena až do Berouna po jejím pravém břehu. Trať tak fakticky kopíruje směr jejího říčního koryta.

Souvislou zástavbu trať opouští až za obcí Srbsko a údolím Berounky pod tetínskou skálou vchází zanedlouho do Berouna (225 m). Tam se odklání od toku řeky Berounky a pokračuje průmyslovou zástavbou okolo cementáren a železáren Králův Dvůr do Zdic (260 m), přičemž v úseku Beroun – Zdice sleduje přibližně tok říčky Litavky. Za Zdicemi trať projíždí malebnou podbrdskou krajinou, od Valchy(název části obce Praskolesy) vede nad údolím Červeného potoka, nad kterým je zrekonstruovaný železniční most v Praskolesích. prochází městem Hořovice (360 m). Mezi Hořovicemi a Cerhovicemi trať projíždí tunelem Osek. Přes obec Osek do města Komárov také z Hořovic odbočuje železniční vlečka. Mezi zastávkami Cerhovice a Kařez (445 m) opouští železnice území okresu Beroun a vůbec celé střední Čechy, a vstupuje do západních Čech, okres Rokycany.

Mezi Zbirohem a Mýtem trať míjí četné rybníky, v této oblasti leží nejvýše položená stanice na úseku Praha – Plzeň – Kařízek (460 m). Za stanicí Holoubkov prochází železnice hlubokým lesem. Poté klesá do rokycanské kotliny s okresním městem Rokycany (370 m), podjíždí dálnici D5 a za obcí Ejpovice zabočuje do Ejpovického tunelu. Tunel končí na úpatí vrchu Chlum a překračuje hranice města Plzeň. Prochází sídlištěm Doubravka, mostem překračuje řeku Úslavu a vchází na východní zhlaví žst. Plzeň hlavní nádraží (325 m).

Cestující vystupující z jednotky 451 ve stanici Zadní Třebaň

Osobní železniční dopravu na trati zajišťují v současnosti vlaky kategorie IC, Ex, R a Os. Mezi Prahou a Plzní jezdí 2 páry vlaků Pendolino v kategorii IC, které pokračují do Chebu a jeden z nich až do Františkových Lázní, 14 párů expresů (Západní Expres), z toho 7 mezinárodních, jež pokračují z Plzně do Mnichova, vnitrostátní expresy pak pokračují do Chebu. Dále na trati jezdí 15 párů rychlíků, z nichž některé pokračují do Klatov a Železné Rudy. Přes den jezdí expresy i rychlíky v úseku Praha – Plzeň v hodinovém taktu, dohromady pak na odjezdu v půlhodinovém. V úseku Beroun – Zdice jezdí v dvouhodinovém taktu rychlíky Praha – Zdice – České Budějovice a osobní vlaky Beroun – Zdice – Protivín.

Interval příměstských vlaků na trati je 30 minut (cca od 4 hod. do 23 hod, poslední vlaky jedou okolo půlnoci), úseku Řevnice – Praha hlavní nádraží díky posilovým vlakům ještě nižší (cca 15 minut).

Mezi Berounem a Plzní jsou v provozu osobní vlaky sestavené z dvousystémových elektrických lokomotiv, osobních vozů a řídicích vozů. Interval vlaků jsou 2 hodiny, v pracovní dny pak jezdí ještě dva páry souprav vždy ráno a odpoledne. Mezi Rokycany a Plzní jezdí ráno a večer také další osobní vlaky včetně spojů Plzeň - Rokycany - Mirošov. Mezi Plzní a Chebem je provoz osobních vlaků kvůli relativně nízké hustotě zalidnění přilehlých oblastí nižší. Mezi nimi jsou osobní vlaky Plzeň - Pňovany - Bezdružice a spěšné vlaky Plzeň - Svojšín[6].

• Železniční trať Plzeň – Cheb
• Železniční doprava v pražské aglomeraci

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Praha–Beroun na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Železniční trať Beroun–Plzeň na Wikimedia Commons
• Trať 171 na ŽelPage
• Železniční trať Praha–Beroun v programu Google Earth