Železniční trať Praha-Smíchov – Hostivice

Severozápadní viadukt

Trať byla vybudována v letech 1868 až 1872 (z toho v posledních dvou letech se budovaly viadukty) společností Buštěhradská dráha jako součást trati, která spojila tehdejší Smíchovské společné nádraží a Hostivici. Provoz na Pražském Semmeringu byl pro nákladní dopravu (hlavně uhlí a dřevo) zahájen 3. července 1872.[3] Osobní vlaky se zde rozjely od 16. září 1872. Buštěhradská dráhy byla zestátněna k 1. lednu 1924.

V sedmdesátých letech 20. století se započalo s modernizací a zdvoukolejňováním této trati (Patrné např. v zast. Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky a předmostích mostu přes Bucharovu ul. a měla být výhledově i elektrifikována. Nicméně koncem devadesátých let téhož století se objevily úvahy o jejím zrušení a došlo k redukci spojů.[4]

Při povodních v roce 2002 sloužila trať jedné z forem náhradní dopravy za nefunkční trasu B pražského metra,[5] zároveň byla využívána i pro odkloněné nákladní vlaky.

V roce 2010 byla vybudována zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, v hlavové části nákladového nádraží Praha-Smíchov.[6] Její provoz skončil 10. prosince 2016 a vlaky od té doby opět zastavují na Smíchově severním nástupišti.[7]

Jihovýchodní viadukt

Pražský Semmering je dlouhý celkem 8 km a překonává výškový rozdíl 93 m. Vlastní malé nádraží této trati je v zadní části smíchovského nádraží a pro cestující má název Praha-Smíchov severní nástupiště (služebně název Praha-Smíchov společné nádraží). Zatímco tratě 171 a 173 jsou zaústěny z jihu jak do nádraží Praha-Smíchov tak do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště, trať 122 pouze do nádraží Praha-Smíchov severní nástupiště.

Trať od Smíchova stoupá k dvěma Hlubočepským viaduktům kolem vrchů Děvín (310 m) a Žvahov, kde je umístěna zastávka Praha-Žvahov. Dále se stáčí k severu opět nad Smíchov přes Dívčí Hrady, kde byla do roku 1989 zastávka Praha-Konvářka). Dále stoupá kolem Radlic do stanice Praha-Jinonice. Z Jinonic pokračuje trať nad Košířemi do zastávky Praha-Cibulka, dále kolem přírodního parku Košíře-Motol do zastávky Praha-Stodůlky. Zářezem lesem dále stoupá, překonává po mostě Bucharovu ulici, projíždí místní část Stodůlky-Háje, překonává po mostě Jeremiášovu ulici u křižovatky zvané Bílý Beránek a vstupuje do stanice Praha-Zličín. Do stanice ústí vlečky ze strojního závodu ve Zličíně a bývalých ČKD Dopravních systémů (Siemens Kolejová vozidla). (Dříve existovalo i spojení s depem metra ve Zličíně, kde však byly koleje přerušeny - viz situaci na mapy.cz.) Ve stanici je i přípojka s pražskou tramvajovou sítí na úrovni plošinových vozů. Ze stanice Praha-Zličín trať pokračuje kolem rybníka, překonává Pražský okruh po mostě, přes pole po mostě přes ul. Čsl. Armády v Hostivici do stanice Hostivice. Zde se spojuje s hlavní větví Buštěhradské dráhy trati 120 z Prahy. Pokračuje společně po jednokolejném úseku až do odbočky Jeneček st. 3. Směr doprava spojuje od r. 1939 Hostivice s Pražsko-duchcovskou dráhou, nyní trať 121. Rovně pokračuje trať 120 ve směru Jeneč, Kladno a Rakovník. Trať 122 pokračuje vlevo do odbočky Jeneček St 1. a po úseku Pražsko-duchcovské dráhy přejíždí Karlovarskou silnici, prochází do stanice Hostivice-Litovice přes silnici na Hájek, dále kolem nové zástavby v Chýni, později překonává po mostě dálnici D5. Následoval železniční triangl, ale směr vpravo je neprůjezdný. Směr vlevo vede do stanice Rudná u Prahy, kde je trať 122 formálně ukončena. Stanice leží na trati 173 Praha-Smíchov – Beroun, zvané „Hrbatá“.

V některých úsecích tedy kolem zastávky Praha-Žvahov, Praha-Stodůlky je položena i druhá traťová kolej, její využití však dlouho nebylo možné kvůli zkorodovaným výměnám a nefunkčnímu traťovému zabezpečovacímu zařízení. Jeho rekonstrukce v úseku Praha-Smíchov - Hostivice začala roku 2017 spolu s obnovou stávajících neprovozovaných železničních stanic.[9]

Před zastávkou Praha-Žvahov směrem ze Smíchova překonává trať v dolní části dvakrát Hlubočepské údolí s Dalejským potokem a tratí 173 Praha-Smíchov – Beroun přes Rudnou (nedaleko Prokopského údolí) po dvou viaduktech. Jihovýchodní, dolní viadukt je vysoký 20 m, severozápadní, horní nebo též Hlubočepský viadukt, je vysoký 22 m. Mezi Hlubočepskými viadukty byla v roce 1928 zřízena zastávka Praha-Hlubočepy,[10] v roce 1989 byla v souvislosti s otevřením zastávky Praha-Žvahov zrušena.[11]

Na období let 2017 až 2018 byla naplánována rekonstrukce zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na trati. Přitom se ve stanicích Praha-Jinonice a Praha-Zličín vybudovaly nové nástupiště. Současně s tím opětovně zahájily svůj provoz do té doby nevyužívané výhybny v železničních stanicích Praha-Žvahov, Praha-Jinonice a Praha-Stodůlky. Celou stavbu označovanou číslem 016, jejíž finanční náklady se v prosinci 2016 odhadovaly na 487 milionů korun, financovala Evropská unie prostřednictvím svého operačního programu Doprava (OPD II) v rámci projektu nazvaného „Rameno Praha – letiště Praha (– Kladno)“.[12]

Trať byla v 90. letech 20. stol a prvních letech 21. stol. nejvíce používaná pro osobní dopravu v úseku Praha-Zličín – Hostivice, od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v úseku Praha-Smíchov Na Knížecí – Hostivice. O víkendu byly provozovány vlaky z Prahy hlavního nádraží do Hostivice, přičemž dva páry zajížděly až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-Zličín – Hostivice. Od roku 2014 byly vlaky prodlouženy do Rudné u Prahy i v pracovních dnech. Zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí byla v prosinci 2016 zrušena, od té doby jsou vlaky vedeny z hlavního nádraží přes Smíchov severní nástupiště.[13] Během letního období provozuje společnost KŽC doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží – Praha-Zličín.

• 
  Praha-Smíchov Na Knížecí
• 
  zastávka Praha-Smíchov severní nástupiště
• 
  Praha-Smíchov
• 
  Praha-Žvahov
• 
  Praha-Waltrovka (neslouží pro cestující)
• 
  Praha-Jinonice
• 
  Praha-Cibulka
• 
  Praha-Stodůlky
• 
  Praha-Zličín
• 
  Hostivice-Sadová
• 
  Hostivice