Ejpovický tunel

Historie záměru výstavby tunelu je spjata s historií modernizace III. tranzitního železničního koridoru na území Česka a jeho integrace do evropské železniční sítě. Tento záměr byl historicky upraven a podchycen v nejrůznějších dokumentech, například v Zásadách modernizace z roku 1992 pro Československo a v upravené podobě z roku 1993 pro Českou republiku, ve Směrnici generálního ředitele SŽDC č. 16/2005 - Zásady modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky, v usnesení vlády číslo 145 z roku 2001 a v usnesení vlády číslo 885 z roku 2005 či v Harmonogramu výstavby dopravní infrastruktury v letech 2008-2013 s aktualizací pro roky 2010-2012 (2015).

2001

Od listopadu 2001 do června 2002 byla zpracována Studie proveditelnosti 3. tranzitního koridoru Mosty u Jablunkova - Cheb st. hranice.

2002

Byly zpracovány územně technické studie Českých drah, Divize dopravní cesty k optimalizaci traťového úseku Praha Smíchov - Plzeň zahrnující objekty Tunel Homolka o délce 2 400 metrů, tunelu Chlum o délce 1 300 metrů, zastávku Plzeň - Újezd,[p. 2] podchod k ulici Ke svatému Jiří[p. 2] a podchod v Moravské ulici.[p. 2]

2003

V období leden až říjen 2003 byla zpracována přípravná dokumentace pro územní řízení. Tehdejší záměr předpokládal následující termíny:

• 30. 4. 2004 – vydání územního rozhodnutí a schválení přípravné dokumentace
• 31. 3. 2005 – ukončení výběrového řízení
• 31. 10. 2005 – dokončení zpracování projektu
• 1. 3. 2006 – zahájení stavby
• 30. 11. 2009 – ukončení stavby

2004

V období od března do července 2004 byla provedena aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitního koridoru. V období říjen 2004 až duben 2005 bylo zpracováno posouzení dopadu na životní prostředí.

2005

V dubnu 2005 vydalo Ministerstvo životního prostředí pro úsek Ejpovice-Plzeň zahrnující stavbu tunelů stanovisko k posouzení vlivu provedení záměru na životní prostředí.

2006

V květnu 2006 bylo pro vydáno územní rozhodnutí a dále provedena druhá aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitního koridoru. Od března 2006 do října 2007 byla společností SUDOP Praha a.s. a Metroprojekt Praha a.s. zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení.

2008

V srpnu 2008 došlo ke změně územního rozhodnutí, v návaznosti na to byl v období říjen až listopad 2008 zpracován dodatek přípravné dokumentace a byla dopracována druhá aktualizace Studie proveditelnosti 3. tranzitního koridoru. Současně s tím byl roku 2008 zahájen výkup potřebných pozemků.

2009

V období březen až září 2009 byl zpracován dodatek projektu stavby a v období listopad 2009 až srpen 2010 studie proveditelnosti pro trať Praha Smíchov - Plzeň.

2010

Pro část stavby modernizace trati Rokycany - Plzeň bylo vydáno stavební povolení. Tato povolení však nezahrnovalo úsek zahrnující stavbu tunelů. Následně však byly všechny přípravné práce zastaveny. Podmínkou pro pokračování bylo nalezení úspor ve výši cca 10 %.[9]

2011

V březnu 2011 došlo k úpravě požárně bezpečnostního řešení tunelů.

2012

V únoru 2012 bylo dokončeno zpracování zadávací dokumentace na zhotovitele stavby tři části; úsek Ejpovice - Plzeň Doubravka a dne 14. 2. 2012 zveřejněno výběrové řízení na zhotovitele stavby.[p. 3] V září 2012 bylo pro tento úsek vydáno stavební povolení, které však nabylo právní moci až v květnu 2013. Dne 10. 7. 2012 se uskutečnilo otevření obálek a 21. září 2012 proběhlo hodnocení nabídek. V říjnu 2012 byly třemi uchazeči podány námitky proti rozhodnutí o výběru a v listopadu 2012 bylo výběrové řízení dvěma uchazeči napadeno u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.[p. 4]

2013

V dubnu 2013 vydal Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozhodnutí, kterým návrh navrhovatelů zamítl. Následně byl proti tomuto rozhodnutí podán rozklad, který Úřad pro ochranu hospodářské soutěže dne 12. 7. 2013 rovněž zamítl.[10] 17. 7. 2013 byla podepsána smlouva o dílo se zhotovitelem, kterým se stalo sdružení firem sdružení Metrostav a.s. a Subterra a.s.[11] Dne 9. 8. 2013 proběhlo předání staveniště a 30. 9. 2013 byla výstavba zahájena skrývkou ornice v místě hloubeného úseku tunelu na východní straně vrchu Homolka u Kyšic.[12] 15. 11. 2013 proběhlo slavnostní zahájení stavby před průmyslovým parkem Ejpovice.

2014 Probíhaly přípravné práce a především záchranný archeologický výzkum. Od ledna do září 2014 proběhlo výběrové řízení na technický dozor investora a od května 2014 do března 2015 výběrové řízení na geotechnologický monitoring.

2015

• 23. 1. 2015 byl pokřtěn razicí štít a 31. 1. 2015 byla zahájena ražba jižního tubusu tunelu.
• 30. 3. bylo vyraženo 150 metrů. Hornina byla odvážena do lomu u Kyšic.[13]
• 12. 5. byl osazen dvoustý prstenec, vyraženo tedy bylo přes 400 metrů.
• 15. 6. byl vyražen první kilometr tubusu.
• 27. 9. byl vyraženo přibližně 2 100 metrů tunelu.
• V říjnu 2015 byl proveden odstřel skály před západním portálem tunelů.
• 6. 12. 2015 byl instalován provizorní silniční most v ulici Hlavní, která spojuje městskou části Plzně Újezd a Bukovec. Most chránil tuto dopravní komunikaci, po které byla mimo jiné vedena i městská autobusová doprava, v době, kdy byla v této geologicky komplikované oblasti prováděna ražba tunelů.

2016

• 12. 1. 2016 bylo vyraženo 3 000 metrů jižního tubusu.
• 30. 5. 2016 bylo vyraženo 4 000 metrů jižního tubusu a byla připravena prorážka.
• 7. 6. 2016 byla provedena prorážka jižního tubusu na západním portálu tunelu.[14]
• 15. 12. bylo vyraženo 1 008 metrů severního tubusu.[15]

2017

• 16. 1. 2017 bylo vyraženo 1 500 metrů severního tubusu.[16]
• V dubnu 2017 začaly práce na bezpečnostních propojkách mezi tubusy.
• 2. 5. 2017 bylo vyraženo téměř 3 000 metrů severního tubusu.[17]
• 26. 9. byla provedena tzv. malá prorážka.[18]
• 7. 10. byl proražen severní tubus tunelu.[19]

2018

• V lednu 2018 proběhlo postupné rozebrání a likvidace razícího štítu.[20]
• V létě 2018 probíhaly přípravné práce pro uvedení do provozu, zejména pokládka kolejí, na stavbě se pracovalo denně včetně nočních směn[21]
• Dokončování kolejí v jižním tubusu.[22]
• Dne 15. 11. byl do zkušebního provozu uveden jižní tubus, tunelem začaly jezdit nákladní vlaky.[23]
• Dne 16. 11. projel jižním tubusem první vlak s cestujícími a tunel byl slavnostně otevřen, začaly jím projíždět i pravidelné vlaky ve směru z Plzně, v protisměru měly začít jezdit od 17. 11.[24]
• Dne 7. 12. 2018 byl otevřen i severní tubus tunelu.[25]

Oba tubusy byly raženy pomocí razicího štítu TBM S 799, který byl dne 23. 1. 2015 pojmenován Viktorie.[26] Vyroben byl firmou Herrenknecht a stavbařům předán 25. 6. 2014 v německém Schwanau. Celková délka stroje činila 110 metrů, hmotnost 1 800 t, ražený průměr činil 9,89 metru, výkon motoru 3 600 kW, maximální kroutící moment 27 658 kNm a počet otáček 0 až 4,5 za minutu.

• výstavba
• 
  Východní portál tunelu Ejpovice, v době výstavby
• 
  Segmenty ostění před východním portálem tunelu
• 
  Areál stavby před východním portálem tunelu Ejpovice
• 
  Panoramatický pohled na areál východního portálu z Homolky
• 
  Výsypka u východního portálu
• 
  Příjezd k východnímu portálu tunelu Ejpovice koridorem budoucí železniční trati
• 
  Segmenty betonového ostění tunelu ve výrobním závodě v Dýšině
• 
  Výstavba přeložky železniční trati, pohled od východního portálu tunelu Ejpovice směrem ke stejnojmenné obci
• 
  Západní portál železničních tunelů Ejpovice
• 
  Detailní pohled na razicí štít po provedení prorážky jižního tubusu na západním portálu tunelu
• 
  Západní portál měsíc před dokončením