Praha-Smíchov severní nástupiště

Praha-Smíchov severní nástupiště je železniční zastávka, která se nachází v prostoru stanice Praha-Smíchov v Praze na adrese Nádražní 3113/3a a je v jízdním řádu pro cestující uváděno jako samostatná zastávka. Po dopravní stránce se jedná o samostatný obvod železniční stanice Praha-Smíchov, který se služebně nazývá Praha-Smíchov společné nádraží.

Praha-Smíchov severní nástupiště
Staniční budova s Radlickou lávkou
StátČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Smíchov)
Souřadnice50°3′42″ s. š., 14°24′25,5″ v. d.
Praha-Smíchov severní nástupiště
Praha-Smíchov severní nástupiště, Praha
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice581173
Tratě122, 171, 173
Nadmořská výška200 m n. m.
V provozu od1872
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické zabezpečovací zařízení
Dopravních kolejí5
Prodej jízdenek
Návazná doprava
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Do budoucna se počítá se zrušením této zastávky.

Historie

Motorový vůz 810 na „Severním Smíchově“
Původní nádražní budova Buštěhradské dráhy

Zatímco hlavní část osobního nádraží Praha-Smíchov se nachází od roku 1862 na bývalé České západní dráze, dnešní trati Praha–Beroun, severní nástupiště se nachází v prostoru tzv. Společného nádraží, které bylo v roce 1872 vybudováno společností České západní dráhy jako hlavní pražské nákladové nádraží a do nějž byla roku 1872 zaústěna odbočka Buštěhradské dráhy z Hostivice a roku 1873 Pražsko-duchcovská dráha od Slaného. Roku 1872 byla rovněž obě smíchovská nádraží napojena Pražskou spojovací dráhou přes Vltavu na dnešní hlavní nádraží.

Nádraží Buštěhradské dráhy v Praze na Smíchově bylo od nepaměti zastíněno slávou necelých 50 metrů vzdáleného nádraží České západní dráhy. Buštěhradská dráha měla zpočátku plány na stavbu nádraží, které by svými rozměry předčilo stávající budovu České západní dráhy ale i mnohá jiná pražská nádraží. Důvodem k výstavbě obrovského nádraží nebylo však jen soupeření s Českou západní dráhou ale i plán traťového provozu, ve kterém bylo počítáno s úsekem HostivicePraha-Smíchov jako tratí hlavní a úsekem HostivicePraha-Bubny jako tratí vedlejší. Tato koncepce se však neosvědčila a i v současné době je stav přesně opačný.

V roce 1870 byly zhotoveny plány na výstavbu nové nádražní budovy, která měla vyrůst v blízkosti dnešní Nádražní ulice. „Mělo se jednat o dvě symetrické jednopatrové stavby, mezi nimiž měly být položeny čtyři dopravní koleje zastřešeny železnou konstrukcí.“[1] Komplex budov měl mimo jiné obsahovat restaurace a čekárny I. až IV. třídy, poštu, prodejnu tabáku, policejní služebnu a samostatnou čekárnu pro dámy. Kvůli plánované stavbě byla dokonce přeložena část Radlické silnice, avšak k realizaci stavby nikdy nedošlo. Jako „dočasná“ náhrada za tuto budovu byla roku 1872 vystavěna v severozápadní části areálu nová jednopatrová nádražní budova, která v dnešní době slouží jako kancelářské prostory Správě železniční dopravní cesty. Nádražní budova byla rozdělena na čekárny I. až IV. třídy, restauraci a místnost k odbavování zavazadel. Oproti původním velkolepým plánům mělo nádraží pouze jednu kolej společnou pro příjezdy a odjezdy, naproti tomu však nákladní část zahrnovala téměř deset kolejí dnešního nákladového nádraží Praha-Smíchov a již zrušeného odstavného nádraží Praha-Na Knížecí.

Současnost

V současnosti nevyužívaná nádražní budova severního nástupiště

Zastávka disponuje pouze dvěma nástupišti se dvěma nástupními hranami a stavědlem používaným jako výpravní budova naproti původnímu objektu Buštěhradské dráhy. Zchátralá nádražní budova, vedle budovy původní také neslouží cestujícím a je v současné době neobsazená, neslouží tudíž k prodeji jízdenek, které jsou prodávány přímo ve vlaku. V roce 2010 byla uvedena do provozu nová zastávka Praha-Smíchov Na Knížecí, na severním zhlaví bývalého nákladového nádraží v blízkosti zastávek tramvaje a stanice metra B Anděl, vestibul na Knížecí. Jelikož koleje na tuto zastávku vedou nalevo od jmenovaného stavědla, tak vlaky jedoucí na novou zastávku na severním nástupišti nezastavují. Zastavují zde pouze vlaky jedoucí z Prahy hlavního nádraží. Význam zastávky Praha-Smíchov severní nástupiště je tak, i přes renesanci železniční dopravy na trati 122, malý.

Od r. 2010 byla zavedena taktová doprava linky Eska S65 v pracovních dnech v úseku Praha-Smíchov Na Knížecí – (mimo P.-Smíchov sev. n.) – Praha-Zličín (Řepy) – Hostivice. O víkendu jsou provozovány vlaky Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-ZličínHostivice, přičemž dva páry zajíždějí až do stanice Rudná u Prahy, posíleny vlaky Praha-ZličínHostivice. Celoročně o víkendu provozuje společnost KŽC Doprava linku Pražského motoráčku vedenou historickým motorovým vozem M262.0 v úseku Praha hlavní nádraží – Praha-Smíchov severní nástupiště – Praha-Zličín.

V prosinci 2015 tudy byl zaveden jeden spěšný vlak linky S49 z Prahy-Vršovic do Středokluk na objednávku[zdroj?] firmy Amazon.

K 11. 12. 2016 byla stanice Praha-Smíchov Na Knížecí zrušena. Všechny vlaky linky S65 jsou tedy opět výchozí ze stanice Praha hlavní nádraží a zastavují opět ve stanici Praha-Smíchov severní nástupiště. Vlaky jsou vedené motorovými vozy 810.

Zastavují zde v hodinovém až dvouhodinovém taktu.

V rámci připravované revitalizace celé lokality dojde ke zrušení této zastávky. Prostor této zastávky má být využit částečně k výstavbě autobusového nádraží, částečně ke zřízení parkoviště P+R a částečně k výstavbě bytových domů v rámci připravovaného projektu Sekyra Group.[2]

Přístup

K severnímu nástupišti nevede přístup přes hlavní nádražní budovu. Po mnoho let vedla oficiální přístupová cesta jen dlážděnou cestou z Nádražní ulice z prostoru mezi viadukty mezi tramvajovými zastávkami Na Knížecí a Plzeňka. Využívána byla rovněž pěšina po přechodech přes kolejiště k poslednímu nástupišti běžného osobního nádraží. Od roku 2007 k nástupišti vede schodiště z Radlické lávky.

V kultuře

Zastávka dala svůj název pražské country-folkové hudební skupině Severní nástupiště.[3]

Odkazy

Reference

  1. Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.
  2. Praha vypíše zakázku na projekt na autobusový terminál na Smíchově. iDNES.cz [online]. 2019-06-17 [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
  3. severní nástupiště. severninastupiste.tumblr.com [online]. [cit. 2021-08-15]. Dostupné online.

Literatura

  • Musil, Stanislav. Vůně pražských nádraží. Editor: Matěj Barták. Praha: Plot, 2005.
  • Polák, Milan. Praha a železnice: nádraží, nádražíčka a zastávky. Editor: Dagmar Broncová. Praha: Milpo Media, 2005.
  • OUTRATA, Jan Jakub; DRAGOUN, Zvonimír. PRAŽSKÝ SEMMERING, K dějinám pražské železniční sítě. Staletá Praha. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2015, roč. XXXI, čís. 2, s. 123–142. Dostupné online [PDF, cit. 2020-01-10]. ISSN 0231-6056.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.