Hořovice (nádraží)

Hořovice je železniční stanice v severní části města Hořovice v okrese Beroun ve Středočeském kraji oddělené od centra srázem k Červenému potoku. Leží na trati 170. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC).

Hořovice
Nádraží v Hořovicích
StátČesko Česko
KrajStředočeský
MěstoHořovice
Souřadnice49°50′35,99″ s. š., 13°53′56,98″ v. d.
Hořovice (nádraží)
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice731349
Trať170
Nadmořská výška360 m n. m.
V provozu od14. července 1862
Zabezpečovací zařízeníel. stavědlo ESA 33 (DOZ z CDP Praha)
Dopravních kolejí4
Nástupišť (hran)2 (3)
Prodej jízdenek
Návazná dopravaStanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu architekta Ignáce Řechky. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy.

Po zestátnění BWB v roce 1894[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrický provoz zde byl zahájen 5. června 1987.

Popis

Stanicí prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nachází se zde jedno kryté vyvýšené ostrovní nástupiště s podchodem, elektronickým informačním systémem a výtahy pro bezbariérový přístup, a jedno nástupiště hranové. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, je zde instalováno elektronické stavědlo ESA 33, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. Na rok 2019 byla ohlášena oprava staniční budovy.

Z nádraží je z plzeňského zhlaví vyvedena vlečka stáčející se do průmyslových objektů ve městě.

Reference

  1. SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138. (Čeština)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.