Železniční trať Přerov–Břeclav
Železniční trať Přerov–Břeclav (v jízdním řádu pro cestující označená číslem 330) je dvoukolejná elektrizovaná celostátní trať, součást 2. koridoru. Trať vede z Přerova do Břeclavi přes Hulín, Otrokovice, Staré Město u Uherského Hradiště, Moravský Písek, Rohatec a Hodonín. Provoz na trati byl zahájen v roce 1841. Trať byla elektrizována v letech 1981–1985. Na trati jsou provozovány trakční soustavy 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC, které se stýkají v Nedakonicích.
Přerov–Břeclav | |
---|---|
nádraží Hulín | |
Stát | Česko |
Číslo | 330 |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Technické informace | |
Délka | 100,3 km |
Rozchod koleje | 1435 mm (normální) |
Traťová třída | D4 |
Napájecí soustava | 3 kV DC + 25 kV, 50 Hz AC |
Maximální sklon | 4 ‰ |
Počet kolejí | 2 |
Maximální rychlost | 160 km/h |
Externí odkazy | |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Průběh trati | |
Legenda | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Do roku 2022 by měl být úsek Nedakonice–Říkovice přestavěn na střídavou trakční soustavu 25kV, 50Hz. Styk trakčních soustav se tedy posune do Říkovic.[2]
Řízení provozu
Strana provozu
Trať byla – jako součástí páteřní tratě Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) – postupně v letech 1858 až 1873 zdvoukolejněna. Podobně jako na ostatních rakouských tratích zde byl původně zaveden pravostranný provoz, ale k 16. dubnu 1872 byl i na této trati, podobně jako na ostatních dvoukolejných tratích KFNB, zaveden levostranný provoz. Pro české území neobvyklý levostranný provoz byl na trati Přerov–Břeclav (a dále do Bohumína) zachován až do 8. 12. 2012.[3]
Od 9. 12. 2012 se provoz změnil po 140 letech opět na pravostranný.[4]
Zabezpečovací zařízení
V rámci modernizace trati Přerov–Břeclav, která probíhala v letech 1997 až 2002,[5] byla ve stanicích instalována elektronická stavědla (ESA 11 a ESA 22), jako traťové zabezpečovací zařízení je použit elektronický soustředěný obousměrný automatický blok ABE-1. Díky obousměrnému automatickému bloku lze operativně vést vlaky jak ve správném směru (tj. vpravo ve směru jízdy), tak proti správnému směru (tj. vlevo ve směru jízdy vlaku). Samotný provoz na trati již není řízen výpravčími z jednotlivých stanic, ale dálkově z centrálního dispečerského pracoviště v Přerově řídicím dispečerem I (pro úsek Přerov – Staré Město u Uherského Hradiště) a řídicím dispečerem II (pro úsek Nedakonice–Břeclav).[6]
Stanice a zastávky
- zastávka Horní Moštěnice
- Říkovice
- Břest
- Hulín
- Záhlinice
- Tlumačov
- Napajedla
- Spytihněv
- Huštěnovice
- Kostelany nad Moravou
- Nedakonice
- Moravský Písek zastávka
- Moravský Písek
- Bzenec přívoz
- Rohatec
- Rohatec zastávka
- Hodonín
- Lužice
- Moravská Nová Ves
- Hrušky zastávka
Reference
- KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 46.
- Přechod na střídavou soustavu začíná. Cena v prvním tendru vzrostla o více než půl miliardy. zdopravy.cz [online]. 2019-08-22 [cit. 2019-09-04]. Dostupné online. ISSN 2570-7868.
- KOTRMAN, Jiří. 160 let Severní dráhy císaře Ferdinanda. Ostrava: České dráhy, 2001. Kapitola Železnice mezi Břeclaví a Přerovem, s. 21.
- SŮRA, Jan. Vlaky z Břeclavi do Bohumína čeká změna. Po 140 letech pojedou vpravo [online]. iDnes.cz, 2012-06-27 [cit. 2012-07-06]. Dostupné online.
- BONEV, Jan. Břeclav st.hr. - Břeclav - Přerov. k-report.net [online]. [cit. 2010-12-15]. Dostupné online.
- Zabezpečovací a sdělovací technika pro železniční koridory ČR. Silnice Železnice [online]. 2009-09-11 [cit. 2010-12-15]. Dostupné online. ISSN 1803-8441.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu železniční trať Přerov–Břeclav na Wikimedia Commons
- Trať 330 na ZelPage.cz
- Historie železničních tratí