Horní Moštěnice

Horní Moštěnice (německy Ober Moschtienitz) je obec ležící v okrese Přerov. Nachází se cca 3,5 km jižně od Přerova u hlavní silnice spojující Přerov s Hulínem a u trati Přerov–Břeclav (součást II. železničního koridoru). Obcí protéká řeka Moštěnka. Žije zde přibližně 1 700[1] obyvatel.

Horní Moštěnice
Kostel Nanebevzetí Panny Marie
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0714 513491
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPřerov
Okres (LAU 1)Přerov (CZ0714)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°24′44″ s. š., 17°27′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 674 (2022)[1]
Rozloha9,82 km²
Katastrální územíHorní Moštěnice
Nadmořská výška216 m n. m.
PSČ751 17
Počet domů581 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduDr. A. Stojana 120/41
751 17 Horní Moštěnice
[email protected]
StarostaIng. Vladimír Martínek
Oficiální web: www.hornimostenice.cz
Horní Moštěnice
Další údaje
Kód obce513491
Kód části obce43575
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název vesnice se odvozuje od moštění – otepí proutí, kterých se používalo k vyztužení jinak bahnitého brodu. Horní pak souvisí s tím, že staré jádro vesnice vzniklo na západním a jihozápadním svahu Švédských šancí, tedy nahoře na kopci. Jméno je v jednotném čísle (1. p. Horní Moštěnice, 2. p. Horní Moštěnice), občas se objevující skloňování typu 1. p. Horní Moštěnice, 2. p. Horních Moštěnic je tedy nesprávné.

Historie

První zmínky o obci pochází z roku 1141.

Za třicetileté války, v létě 1643, se v Moštěnici utábořila švédská armáda generála Torstenssona, která odtud kontrolovala a plenila velkou část Moravy i přilehlé rakouské kraje. Při odchodu v září 1643 Švédové vesnici zcela vypálili a pobořili místní tvrz. Do dnešních dnů se dochovaly zbytky polního opevnění, které Švédové zbudovali na obranu svého ležení na návrších nad vesnicí, tzv.: Švédské šance.[3][4]

V roce 1819 obyvatelé vesnice participovali na neslavně proslulé bitvě čtyř králů. V noci z 18. na 19. června 1945 bylo na území obce československými vojáky povražděno 265 karpatských Němců a Maďařů, z toho 120 žen a 74 dětí (viz Masakr na Švédských šancích).

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel vesnice od konce 18. století:[5]

Rok 1791 1834 1850 1890 1900 1910 1921 1930 1940 1945 1950 1960 1980 2006 2014 2018
Počet obyvatel 928 1044 1035 1366 1497 1573 1713 1642 2111 2035 1860 1861 1588 1588 1657 1668

Vybavenost obce

Počet obydlených domů činí 560.[zdroj?] Funguje zde mateřská škola, základní škola (1. až 9. ročník), zdravotní středisko, kino, knihovna a kulturní dům. Mezi významné podniky patří Hanácká kyselka, a. s. a místní zemědělské družstvo.

Doprava

Obec je díky své poloze dobře spojena s Přerovem i ostatním světem autobusem i vlakem. Na území obce končí dočasně dálnice D1, která se zde napojuje na silnici I/55 v úseku Přerov – Hulín. Centem obce prochází stará silnice I/55J. Silnice III. třídy na území obce jsou:

  • III/0555 Horní Moštěnice – Přerov
  • III/0558 (Nádražní ulice)
  • III/0559 Horní Moštěnice – Beňov

Zajímavosti

V obci se nachází zámeček, v němž aktuálně sídlí obecní úřad. Rozsáhlé a necitlivé přestavby za komunistické éry zničily prakticky vše, co bylo na stavbě cenného, částečně zachováno zůstalo pouze průčelí. K zámečku přiléhá zámecká zahrada, v níž se občas odehrávají kulturní akce. V této zahradě se nachází památný strom – asi 170 let starý jinan dvoulaločný s názvem Moštěnský jinan. Další pamětihodnosti ve vesnici jsou farní kostel Nanebevzetí Panny Marie a socha sv. Jana Nepomuckého nacházející se u hlavní silnice na břehu řeky Moštěnky. Kousek na východ od vesnice byly nalezeny trosky staré středověké tvrze. V katastru obce se vyskytují tři minerální prameny, jeden z nich je stáčen jako Hanácká kyselka.

Samospráva obce od roku 2012 pravidelně 5. července vyvěšuje zlato-červenou moravskou vlajku.[6]

Galerie


Rodáci

V Horní Moštěnici se narodil poslanec Moravského zemského sněmu, později i poslanec Říšské rady a první český starosta Kroměříže Vojtěch Kulp.

Dalším rodákem byl slavista, baltista a jazykovědec (srovnávací lingvistika slovanských jazyků) Antonín Matzenauer.

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Nákres švédského tábora u Přerova v srpnu roku 1643 [online]. Třicetiletá válka, 2014 [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  4. Švédské šance [online]. Hrady.cz [cit. 2021-03-21]. Dostupné online.
  5. Špalková (2006). Str. 194 - 195.
  6. https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=1166358136715164&id=224337820660

Literatura

  • ŠPALKOVÁ, Marie: Horní Moštěnice – kapitoly z dějin obce. Horní Moštěnice 2006. ISBN 80-86247-03-1

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.