Moravský Písek (nádraží)
Moravský Písek je železniční stanice ve stejnojmenné obci, část kolejiště leží na katastru Bzence. Nachází se v okrese Hodonín nedaleko řeky Moravy. Leží na elektrizované trati Přerov – Břeclav (25 kV, 50 Hz AC) a neelektrizované jednokolejné trati Bzenec – Moravský Písek. Dále se v obci nachází železniční zastávka Moravský Písek zastávka (trať Přerov – Břeclav).
Moravský Písek | |
---|---|
Železniční stanice Moravský Písek | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský |
Obec | Moravský Písek |
Souřadnice | 48°58′37,81″ s. š., 17°18′52,95″ v. d. |
Moravský Písek (nádraží) | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 351254[1] |
Tratě | 330, 342 |
Nadmořská výška | 180 m n. m. |
V provozu od | 1. května 1841 |
Zabezpečovací zařízení | ESA 11 (DOZ z CDP Přerov)[1] |
Dopravních kolejí | 5[1] |
Nástupišť (hran) | 3 (4)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Stanice Písek-Bzenec vznikla v místě mezi Moravským Pískem a Bzencem při budování Severní dráhy císaře Ferdinanda (KFNB) z Vídně do Krakova a slezské uhelné pánve v roce 1841: 27. března byla vykonána první zkušební jízda vlaku o jednom osobním a dvou nákladních vagonech tažených lokomotivou New York. Samotnou stavbu trati prováděla firma bratří Kleinů. Trať plánovali její inženýři Carl von Ghega a Alois Negrelli tak, aby vedla mimo hustší zástavbu, především kvůli bezpečnosti a možnému vzniku požáru při nehodě či jisker od lokomotivy, také proto nádraží vzniklo mimo tehdejší aglomeraci obcí. Úsek Břeclav - Staré Město byl pak oficiálně dán do provozu 1. května téhož roku, slavnostního otevření se zúčastnil též moravskoslezský zemský gubernátor hrabě Alois Ugerte. V září 1841 začaly vlaky pravidelně jezdit ve směru na Přerov. Od 1. listopadu 1863 začíná ve stanici fungovat dvoukolejný provoz vlaků.
20. dubna 1884 byla otevřena železnice z Moravského Písku do Kyjova, budovaná a provozovaná firmou Oskar baron Lazarini z Grazu, původně jako koncová stanice podle typizovaného stavebního vzoru. 1. června 1887 na ni navázala společnost Českomoravská transverzální dráha (BMTB) svou trať v úseku z Brna. BMTB usilovala o dostavbu traťového koridoru propojujícího již existující železnice v ose od západních Čech po Trenčianskou Teplou. 1. června 1887 pak Rakouská společnost státní dráhy pokračovala v této snaze a prodloužila dráhu z Moravského Písku dále do Kunovic, celý projekt byl završen 28. října 1888 prodloužením tzv. Vlárské dráhy směrem na Slovensko. Název nádraží se změnil pravděpodobně s otevřením dráhy do Kyjova v roce 1884, na které vznikla samostatná stanice Bzenec, na Moravský Písek.
Po zestátnění všech soukromých společností v Rakousku-Uhersku roce 1908 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 správu přebraly Československé státní dráhy.
29. března 1985 byl ve stanici zahájen pravidelný provoz lokomotiv elektrické trakce.
Modernizace
Stanicí prochází Druhý železniční koridor, leží na trase 6. Panevropského železničního koridoru. Proběhla rekonstrukce stanice a úpravy parametrů nádraží na koridorovou stanici: vznikla jedno zastřešené ostrovní nástupiště s podchodem. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, je zde v provozu staniční zabezpečovací zařízení ESA 11, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.[1]
Reference
- Plánek stanice Hustopeče u Brna. Portál Provozování dráhy. SŽDC, prosinec 2012.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Moravský Písek na Wikimedia Commons
- Detailní historie stanice
- Historie a popis břeclavsko-přerovské dráhy
- Profil stanice na stránkách Českých drah