Huštěnovice

První písemná zmínka o obci s názvem Wesconewiz pochází z roku 1220, kdy olomoucký biskup Robert přiznal Velehradskému klášteru desátek z huštěnovických vinic. Původně ves stávala o něco východněji než dnes, v trati Huštěnůvky blíže řece Moravě. Nová osada s podlouhlou návsí byla založena na sušším místě v letech 1261–1320.

• Kostel svaté Anny z let 1873–1877. Neogotická stavba s věží vysokou 39,82 m. Kostel byl postaven jako náhrada za kapli sv. Anny z roku 1828. Před kaplí zde stávala zvonice, postavená v 80. letech 18. století. Věřící chodili na bohoslužby do Kostela svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti. V roce 1872 si místní obyvatelé zvolili kostelní výbor na postavení nového kostela. Základní kámen byl položen 26. července 1873 a přesně za tři roky byl 26. července 1877 kostel vysvěcen. Stavbu provedl stavitel Josef Schaniak z Uherského Hradiště. V roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
• Socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1908
• Pomník padlým v první světové válce z roku 1923 od akademického sochaře Julia Pelikána na místním hřbitově
• Šest křížů v různých částech obce z let 1874, 1878, 1907, 1915, 1946[3] a jeden neurčeného stáří[4]
• Pamětní deska legionáře Antonína Smětáka z roku 1935 na jeho rodném domě č. 64
• Muzeum s expozicí lidového bydlení v Huštěnovicích na počátku 20. století.[5] Muzeum bylo otevřeno v roce 2011.[6]
• Přírodní památka Huštěnovická ramena

• 
  Socha Jana Nepomuckého na návsi
• 
  Základní a mateřská škola Huštěnovice, budova z roku 1888
• 
  Nádraží, zastávka osobních vlaků na trati Přerov-Břeclav
• 
  Expozice obecního muzea
• 
  Hody v Huštěnovicích

Huštěnovice leží na železniční trati č. 330 z Břeclavi do Přerova a silnici I/55. Katastrem vede Baťův kanál a podél něj cyklostezka.[7] Od železniční stanice vede zeleně značená turistická trasa do Chřibů. Na východ od centra obce vede k přírodnímu parku Huštěnovická ramena naučná stezka Fífart.

• Hynek Býček (1898–1992), žokej[8]
• Metoděj Habáň (1899–1984), kněz, dominikán, filozof
• Fanna Hasmandová (1888–1930), spisovatelka
• Marie Vojtěcha Hasmandová (1914–1988), řeholnice, generální představená Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského v letech 1970–1988[9]
• Jiří Kaňovský (* 1949), akademický sochař
• Josef Kieryk (1927–1987), žokej
• Rudolf Králíček (1862–1946), generál, rodák z Huštěnovic
• Jan Maňásek (1898–1943), lékař, účastník Druhého odboje
• Antonín Sládek (1942–2009), akademický malíř[10]
• Antonín Směták (1890–1918), nadporučík ruských legií[11]