Železniční trať Břeclav–Kúty

Železniční trať Břeclav–Kúty (v českém jízdním řádu pro cestující část tratě 252, v rámci dálkové dopravy část tratě 002, ve slovenském jízdním řádu pro cestující část tratě 110) je dvoukolejná mezinárodní elektrizovaná celostátní trať, součást prvního tranzitního koridoru. Trať, zprovozněná v roce 1900, spojuje přes hraniční řeku Moravu Česko a Slovensko, respektive Břeclav a Kúty. Po trati jsou v současnosti vedeny dálkové železniční linky Ex3 a Ex4. Úsek z Břeclavi do Lanžhota je v rámci železničních linek Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje obsluhován linkou S53.

Břeclav–Kúty
StátČesko Česko a Slovensko Slovensko
Číslo252 SŽ, 110 ŽSR
Provozovatel dráhySpráva železnic/ŽSR
Technické informace
Délka18 km
Rozchod koleje1435 mm (normální)
Traťová třídaD3
Napájecí soustava25 kV, 50 Hz
Počet kolejí2
Maximální rychlost160 km/h
Externí odkazy
multimediální obsah na Commons
Průběh trati
Legenda
trať do Brna
trať do Přerova
Břeclav přednádraží
původní zaústění trati Břeclav–Kúty
0,000 Břeclav
Dyje
trať do Hrušovan nad Jevišovkou
trať do Vídně
Dyje
původní trať Břeclav–Kúty
bývalá hranice Říše/Protektorát
7,806 Lanžhot
Kyjovka
dálnice D2
11,475
74,386
Morava – státní hranice CZ/SK
71,711 Brodské
trať do Sudoměřic nad Moravou
67,463 Kúty
trať do Trnavy
trať do Bratislavy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Trať je vybavena zabezpečovacím systémem ETCS.[1]

Historie

Trať byla uvedena do provozu v roce 1900 jako místní dráha. Na moravské straně ji vystavěla a provozovala Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB), jež byla v roce 1906 zestátněna. V Břeclavi byla tato trať napojena na severním zhlaví stanice. Na hraničním mostě přes řeku Moravu na ni navazovala trať Uherských státních drah z Trnavy zprovozněná ve stejném roce.

Po vzniku Československa se trať stala součástí hlavní spojnice mezi Prahou a Bratislavou, přičemž nemohla uspokojit nároky na ni kladené. Trať byla zdvojkolejněna a v roce 1929 bylo přeloženo její zaústění do Břeclavi ze severního na jižní zhlaví tak, aby bylo možné jezdit mezi Brnem a Bratislavou bez úvrati (v opuštěném úseku vede polní cesta). Tehdy byla také vystavěna dnešní budova stanice Lanžhot. Elektrický provoz ve střídavé soustavě byl zahájen v roce 1967. V letech 2005–2007 byla trať rekonstruována jako součást prvního tranzitního koridoru, přitom byl také zvýšen hraniční most s ohledem na uvažované splavnění Moravy.

Stanice a zastávky

Jihomoravský kraj

Slovensko

Reference

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.