Moravská Nová Ves

Moravská Nová Ves (do roku 1911 Nová Ves, německy Mährisch Neudorf) je městys v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji, 11 km severovýchodně od Břeclavi. Žije zde přibližně 2 600[1] obyvatel.

Moravská Nová Ves
Kavárna a socha TGM na hlavní křižovatce
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0644 584665
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBřeclav
Okres (LAU 1)Břeclav (CZ0644)
Kraj (NUTS 3)Jihomoravský (CZ064)
Historická zeměMorava + Slovensko
Zeměpisné souřadnice48°48′11″ s. š., 17°0′49″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 564 (2022)[1]
Rozloha23,41 km²
Katastrální územíMoravská Nová Ves
Nadmořská výška190 m n. m.
PSČ691 55
Počet domů988 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa úřadu městysenám. Republiky 107
691 55 Moravská Nová Ves
[email protected]
StarostaMgr. Bc. Marek Košut
Oficiální web: www.mnves.cz
Moravská Nová Ves
Další údaje
Kód obce584665
Kód části obce98795
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Vesnice byla založena pod jménem Waltersdorf ("Waltrova ves"). V době předhusitské několikrát zpustla a byla opět obnovena, při poslední obnově dostala jméno Nová ves (poprvé doloženo 1384), v německých textech Neudorf. V roce 1915 byl dán přívlastek Moravská (Mährisch) na rozlišení od blízké Charvátské Nové vsi a Ostrožské Nové vsi. Alois Vojtěch Šembera v roce 1881 vytvořil pro Moravskou Novou ves nové jméno Metudov podle toho, že její zakladatel, velehradský klášter, byl předpokládaným sídlem (arci)biskupa Metoděje.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1265. Byla v majetku cisterciáckého velehradského kláštera. Roku 1317 ji cisterciáci prodali za 50 hřiven Otovi de Parcz. Ve 2. polovině 16. století zde bylo rozšířeno novokřtěnectví. V roce 1807 se obec stala městysem.[4]

V červenci 1997 došlo k úpravě státní hranice se Slovenskem, 12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5]

Dne 24. června 2021 se obcí prohnalo tornádo s extrémní bouří, jež poškodilo stovky domů v obci,[6] z nich přes dvě desítky jich bylo určeno k demolici.[7] Zničena byla též střecha a část věže kostela sv. Jakuba Staršího.

Pamětihodnosti

  • Kostel sv. Jakuba Staršího byl postaven v roce 1773 na místě staršího gotického kostela stejného zasvěcení, který byl zbořen o tři roky dříve. Stavbu z větší části hradil majitel břeclavského panství Josef Václav z Lichtenštejna. Hlavní oltář Jakuba staršího pochází z roku 1780. Roku 1785 byly pořízeny dva boční oltáře – Neposkvrněného početí Panny Marie s postranními sochami sv. Rozálie a sv. Barbory a oltář sv. Josefa se sochami sv. Vendelína a sv. Izidora jako patrony zemědělců. Křtitelnice je se sousoším křtu Páně a sv. Jana Křtitele, na kazatelně je zase vyobrazeno Desatero s andělem, který troubí k Poslednímu soudu. Kostel vysvětil brněnský biskup Vincenc Josef ze Schrattenbachu 2. května 1807. V roce 1894 byla pořízena křížová cesta.[8] Kostel v roce 2021 výrazně poničilo tornádo.
  • Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1740[9]
  • Sousoší svaté Anny

Galerie

Následky tornáda

V roce 2021 postihla městys přírodní katastrofa, když se jeho částí prohnalo tornádo.

2011
2021 po tornádu
Pekařství
2011
2021 po tornádu

Osobnosti

  • Antonín Salajka (1901–1975), katolický kněz a teolog, slavista, vysokoškolský pedagog

Turistické zajímavosti

  • Dvě uličky s vinnými sklepy: Výmol a Zátiší
  • Městysem procházejí cyklostezky Vinař
    • Vinařská stezka Podluží[10]
    • Moravská vinná[11]
    • Neoveská vinná[11]

Římský lev

V roce 1889 našel místní rolník Pavel Filipovič při zakládání vinohradu na nejvyšším místě obce kamennou sochu lva. Nacházela se asi 70 cm pod povrchem a byla starořímského původu. Vznikla nejpozději ve 3. století z bílého vápence. Je dlouhá 112 cm, vysoká 64 cm a široká 35 cm. Pololežící lev svírá v přední tlapě kořist. 70 let byla socha umístěna na dvoře rodinné usedlosti. V červnu 1955 byla zapůjčena k výzkumu na Slovanské hradiště Mikulčice.[12]

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 684, 685.
  4. Novoveští slaví dvě stě let městysu. Břeclavský deník.cz [online]. 2007-04-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Hrozivá apokalypsa. Jižní Moravu zasáhlo zřejmě tornádo, zničilo obec Hrušky. iDNES.cz [online]. 2021-06-24 [cit. 2021-06-24]. Dostupné online. (česky)
  7. ONLINE: K demolici je na jižní Moravě po bouřkách a tornádu určeno 150 domů. Číslo nemusí být konečné. iROZHLAS [online]. [cit. 2021-06-30]. Dostupné online. (česky)
  8. Farnost v Moravské Nové Vsi [online]. Městys Moravská Nová Ves [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
  9. ŠUPÁLEK, Michal. Barokní socha svatého je jako nová. Břeclavský deník.cz [online]. 2010-12-17 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
  10. Vinařská stezka Podluží. www.stezky.cz [online]. [cit. 2019-06-12]. Dostupné online.
  11. http://reklama-grafik.cz/useruploads/files/brozura_moravska.pdf%5B%5D
  12. SOLAŘÍKOVÁ, Ivana. Nález ztraceného lva. Socha dokazuje, že víno na Moravu přinesli Římané. iDNES.cz [online]. 2016-12-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

Literatura

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.