Níhovský tunel

Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský).

Výstavba Níhovského tunelu byla zadána stavební firmě Ing. Bedřich Hlava z Prahy a jeho stavba byla zahájena v roce 1938 a dokončena v roce 1942. Od roku 1944 tunel sloužil jako součást podzemní výrobní továrny Diana. Nesl označení C a byly v něm vyráběny plechové dílce a části draků letadel Bf 109. Po válce byl tunel vyklizen a zprovozněn.[2][3][4][5]

Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina a okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.[6][7] Tunel Lubenský a Níhovský jsou proraženy masívem, který leží na pravé straně údolí potoka Halda.

Dvojkolejný tunel byl postaven na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Řikonín a zastávkou Níhov. Tunel byl proražen v masívu (kóta 492 m n. m.), který je tvořený biotitickými pararulami. Při ražbě ve středním úseku byla v délce asi 60 m zastižena rozrušená a lasovitá rula, která způsobila zával klenby v délce asi 20 m, a to i přes to, že v pasech č. 11, 12, a 13 byly vyzděny opěry.[6][8][9] Tunel měl rubovou izolaci z asfaltových desek. V dubnu 1944 byla vybetonována podlaha pro potřebu výroby.

Tunel leží v nadmořské výšce 440 m a je dlouhý 513,05 m.