Lubenský tunel

Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský).

Výstavba Lubenského tunelu byla zadána stavební firmě Ing. Bedřich Hlava z Prahy a jeho stavba byla zahájena v roce 1938 a dokončena v roce 1942. Od roku 1944 tunel sloužil jako součást podzemní výrobní továrny Diana. Nesl označení B a byla v něm vyráběna křídla letadel Bf 109. Po válce byl tunel vyklizen a zprovozněn.[2][3][4]

Oblast se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravská vrchovina s celkem Křižanovská vrchovina, podcelkem Bítešská vrchovina, okrskem Deblínská vrchovina s nejvyšším bodem vrchem Pasník (543 m n. m.). Z geologického hlediska je tvořena především metamorfity.[5][6] Tunely Lubenský a Níhovský jsou proraženy masívem, který leží na pravé straně údolí potoka Halda.

Dvojkolejný tunel byl postaven v pravém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi stanicí Říkonín a zastávkou Níhov. Tunel byl proražen v masívu (kóta 492 m n. m.), který je tvořený biotitickými pararulami.[5][7][8] Tunel měl rubovou izolaci z asfaltových desek.

V dubnu 1944 byla vybetonována podlaha pro potřebu výroby.

Tunel leží v nadmořské výšce 425 m a je dlouhý 212,85 m.