Havlíčkobrodský tunel

Výstavba trati byla zahájena v roce 1938 a po přerušení druhou světovou válkou pokračovala v roce 1948. Celá trať byla zprovozněna jako novostavba v roce 1953, kdy nahradila tři místní dráhy z přelomu 19. a 20. století. Na trati se nachází celkem osm tunelů (Obřanský, Cacovický, Husovický, Královopolský, Loučský, Lubenský, Níhovský a Havlíčkobrodský). Na konci druhé světové války byla snaha využít tunel jako součást podzemní rafinérie.[2] Do provozu byl uveden 9. prosince 1953.[3] V roce 2015 trať byla revitalizována.[4]

Tunel se nachází v geomorfologické oblasti Českomoravské vrchoviny, celku Hornosázavské pahorkatiny na rozhraní s:

• podcelkem Havlíčkobrodská pahorkatina s okrskem Chotěbořská pahorkatina a

• podcelkem Jihlavsko-sázavská brázda s okrskem Pohledská pahorkatina.

Z geologického hlediska je oblast tvořena rulami a biotitickými rulami.[5][6]

Dvojkolejný tunel byl postaven v ostrém pravém směrovém oblouku na železniční trati Brno – Havlíčkův Brod mezi zastávkou Pohledští Dvořáci a stanicí Havlíčkův Brod.[7] Stavba tunelu byla zahájena v roce 1941 systémem odstřelu a výrubu s rychlostí postupu čtyři metry za den. Po proražení v červenci roku 1942 byl tunel vyzděn žulovými kvádry.[8]

Tunel leží v nadmořské výšce 425 m a je dlouhý 623 m.