Jámy

Podle nejstaršího urbáře žďárského panství měly Jámy v roce 1407 31 gruntů. Srovnáním s ostatními prameny, lze počet obyvatel odhadnout na 217. Na rozdíl od Žďáru, kde převažují jména německá, jde převážně o jména česká. V Jámách byl poddanský mlýn a dva řemeslníci – kovář a švec, oba zároveň obhospodařovali menší usedlost.

V době husitských válek byl žďárský klášter zničen, pravděpodobně roku 1422, a Jámy přešly do rukou pánů z Velkého Meziříčí. To však pouze do roku 1436 kdy zemský komoří Jošt Hecht z Rosic pohnal Václava a Jiříka z Kravař že neprávem drží vesnice Žďárského kláštera, které byly vráceny žďárskému panství. V druhé polovině 15. století je v Jamách uváděn vrchnostenský dvůr.

Svobodný dvoulánový dvůr v Jamách je uveden pouze v urbáři z roku 1483, ve starších uváděn není a o jeho starších osudech prameny mlčí. Pravděpodobně šlo o majetek po prvním lokátorovi, zakladateli vesnice. Dosud není znám erb tohoto rodu, byla však u něho Kateřina z Jam (de Yam), později z Otradic manželka Jana Bidla z Olomučan.

Do roku 1850 náležely Jámy ke žďárskému, původně klášternímu panství, pak k soudnímu okresu Město Žďár a politickému okresu Nové Město na Moravě, od roku 1949 ke správnímu okresu Žďár nad Sázavou. V letech 1980–1992 vykonával správu obce Městský národní výbor, případně Městský úřad ve Žďáru nad Sázavou a v Jamách byl pouze občanský výbor, neboť byly součástí Žďáru nad Sázavou, od roku 1992 jsou Jámy opět samostatnou obcí.[4]

Fara čp. 71 je památkově chráněná budova, její stavba je kladena do poloviny 17. století, podle dostupných pramenů byla však postavena a těsně před rokem 1792 spolu s novostavbou kostela s nímž sousedí.

Boží muka jsou evidovanou památkou z počátku 18. století. Jsou umístěna u polní cesty směrem od Hájku k lesu Šeredná. V roce 1962 je nechal farář Josef Hladký rozebrat s úmyslem postavit je u hřbitova. K tomu však nedošlo a památka byla v roce 1984 znovupostavena na původní místo. Boží muka tvoří čtyřhranný asi 2 m vysoký sloup završený kaplicí. Na její zadní straně je letopočet 1831, vpředu a po bocích stopy po vsazených kovových deskách, nahoře železný dvouramenný kříž.

• 
  Boží muka
• 
  Boží muka – detail
• 
  Boží muka – letopočet

První zprávy o kostele zasvěceném sv. Martinu jsou známé z roku 1672. Založila jej klášterní vrchnost. Jedná se o jednolodní stavbu 30 m dlouho, 10 m širokou a 17 m vysokou. Nad vchodem do kostela je přistavěna 22 m vysoká věž.V kněžišti je jeden oltář nad nímž je umístěn obraz patrona sv. Martina.

• 
  Kostel sv.Martina

• Lípa na Kříbu – Prastará památná lípa, evidovaná od roku 1995 jako památný strom, vévodí kopci Kříb.
• V zahradě rychty čp. 13 stál mohutný 180 let starý jilm. Obvod jeho kmene ve výši 1 m byl přes 3,5 m. V roce 1984 byl napaden houbovitou chorobou a musel být skácen.
• Na rozcestí silnic Jámy – Hodíškov – Hlinné stával mohutný 800 let starý buk, kterého vyvrátila vichřice v roce 1948.
• Ze starých lip u kostela, zasazených zde asi již v 17. století, zůstaly tři, další byly se souhlasem MNV skáceny v roce 1947.
• Jedna stará lípa je také před čp. 6.

• 
  památná lípa na Kříbu
• 
  památná lípa na Kříbu

• 
  pomník obětem první světové války
• 
  pomník obětem první světové války