Vysočany

Podle archeologických nálezů bylo údolí Rokytky osídleno již v pozdní době kamenné. Ve Vysočanech byly nalezeny nástroje a hroby kultury šňůrové keramiky, v ulici Na Krocínce hroby kultury zvoncovitých pohárů. Objeveny byly též pozůstatky keltského osídlení.[6]

Pohled na Vysočany v roce 1845 ze železniční trati Olomouc–Praha.

Podle záznamu z roku 1115 kníže Vladislav I. daroval vinice na svazích severně od Vysočan kladrubskému klášteru. První písemná zmínka o Vysočanech samotných ale pochází pravděpodobně až z roku 1239, kdy je měl král Václav I. darovat opět zmíněnému klášteru spolu se 128 dalšími vesnicemi.[6][7][8] V roce 1325 jeden ze dvorů koupil Zdeněk, osobní lékař krále Jana Lucemburského,[9] později v něm byla založena tvrz.[6] V době husitských válek ves obsadili Pražané.[9]

Od druhé poloviny 15. století část místních pozemků patřila církvi, mj. zaniklému karlínskému špitálu u sv. Pavla, pražským dominikánům od sv. Jiljí, klášteru na Karlově nebo kostelu sv. Apolináře.[6][9][10] V 17. století vlastnil ve Vysočanech statek se sedmi dvory David Jindřich z Černína. V roce 1634 mu byl zabaven a odevzdán Maxmiliánu J. Trauttmansdorffovi. Berní rula z roku 1654 zde uvádí 5 dvorů, 2 chalupy a 2 selské grunty. Ve druhé polovině 17. století velkou část pozemků získalo Nové Město Pražské.[9] Na počátku 19. století se ve Vysočanech udávají dvory Čvančarka, Hytlovka, Krocínka, Flajšnerka a Jetelka.[9]

Vysočanská radnice (dnes Úřad městské části Praha 9) postavená v roce 1911.

Během 19. století zde došlo k rozvoji průmyslu, který podpořilo i zprovoznění Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy a její železniční stanice. Už v roce 1835 zde vzniknul cukrovar vlastněný rodinou Freyových.[8] Počátkem 80. let 19. století začal podnikat místní pivovar (v 90. letech 20. stol. přestavěn na penzion). V roce 1896 ve Vysočanech Emil Kolben založil továrnu Kolben a spol., která se později stala jednou z částí ČKD, ve stejném roce Bedřich Frey mladší založil Vysočanskou mlékárnu. O dva roky později nechal František Křižík do Vysočan prodloužit tramvajovou trať z Libně.[8]

V roce 1854 byla ve Vysočanech zřízena triviální škola, jejímž prvním učitelem se stal Jan Pravoslav Přibík.[10] V pozdější nové budově školy z let 1888–1890 dnes sídlí anglické gymnázium. Od konce 19. století ve Vysočanech působily různé obrozenecké spolky, např. Lubor nebo Vousáč.[11][12]

Pozůstatky bývalých výrobních hal ČKD.

Bývalá budova Odkolkových pekáren, postavená v roce 1912.

Jedna z nejstarších budov ve Vysočanech, č. p. 25, část bývalé tvrze.

V roce 1902 byly Vysočany dekretem Františka Josefa I. povýšeny na město s právem užívat městský znak.[2] V roce 1911 byla postavena budova vysočanské radnice.[13] V roce 1922 se Vysočany staly součástí tzv. Velké Prahy, v roce 1923 se staly správním centrem nového obvodu Praha IX, do nějž patřily ještě Prosek a Hloubětín. Vysočany tehdy čítaly 295 domů o 8 554 obyvatelích.[8] Vymezení obvodu Praha 9 zůstalo v zásadě shodné i při správních reformách v letech 1949 a 1960, podobné vymezení a sídlo ve Vysočanech má od roku 1990 dnešní městská část Praha 9.

V první polovině 20. století ve Vysočanech vznikla řada průmyslových podniků, např. velkosklad spotřebního družstva Včela, mlýny a pekárny společnosti Odkolek, továrny ČKD, areál Praga[14], letecké továrny Avia a Aero[15] a výrobna laků TEBAS.[8] V roce 1934 byla uvedena do provozu městská spalovna odpadu (zbourána 2003). Na konci druhé světové války, 25. března 1945, byly Vysočany značně poničeny spojeneckým náletem na Prahu, který zasáhl část továren i původní jádro včetně přestavby historické tvrze a vyžádal si čtyři stovky obětí.[6][16] Průmyslová tradice Vysočan nicméně pokračovala i po válce, kdy zde vznikla továrna Elektročas (Pragotron)[8] a sběrný dvůr Pražských služeb. V rámci administrativní reformy byla v roce 1946 k Vysočanům připojena oblast Předního Hloubětína.[17]

Čtvrť Nová Harfa.

V 60. letech došlo k výstavbě víceproudé silnice spojující Hrdlořezy, Vysočany a Prosek (dnešní Freyova ulice), včetně tzv. Vysočanské estakády, zahnutého mostu překonávajícího prudký svah právě mezi Vysočany a Prosekem. V severní části katastru byl v 70. letech vybudován areál garáží Klíčov a v roce 1978 se do Vysočan přesunula osobní část nádraží Praha-Libeň. Během 80. let byly Vysočany částečně asanovány a nahrazeny novou výstavbou. Vznikla zde i budova Hospodářské komory ČR, ředitelství pražského dopravního podniku a sídlo společnosti Sazka. V roce 1998 byla do Vysočan prodloužena trasa metra B se stanicemi Vysočanská a Kolbenova.

V 90. letech 20. století došlo k výraznému útlumu průmyslové výroby. Část bývalých výrobních závodů v současnosti (2019) chátrá, v jedné z budov Pragy působí umělecký prostor Pragovka, některé továrny čekají na demolici s budoucím záměrem bytové výstavby. Počátkem nového tisíciletí byl vybudován bytový soubor Nová Harfa a nákupní centrum Fénix. V roce 2010 byla na místě zrušené železniční vlečky ČKD otevřena cyklostezka Rokytka. Poblíž cyklostezky, v sousedství mostu přes Ocelářskou ulici, byl mezi lety 2011 až 2013 postaven mrakodrap Eliška, pátá nejvyšší stavba v Praze. K dalším nově vznikajícím obytným souborům patří AFI City, čtvrť Emila Kolbena nebo rezidence nad Rokytkou.

Vinice Máchalka, pohled směrem k Vysočanům.

V katastrálním území Vysočan se nacházejí tři mateřské školky zřízené MČ Praha 9 (MŠ Dětský úsměv v ulici U Nové školy, MŠ U Vysočanského pivovaru, MŠ Pod Krocínkou)[20] a několik školek soukromých.

První základní škola byla ve Vysočanech založena v roce 1854 v domě č. p. 60 (dnešní Sokolovská ulice, dům zbořen v 90. letech 20. století), odkud se pro nedostatečnou kapacitu v roce 1890 přestěhovala do nové budovy, v níž dnes sídlí soukromé anglické gymnázium. V meziválečném období vznikly dvě funkcionalistické školy ve Špitálské ulici. Ve starší budově dívčí školy (1927–1929) dnes sídlí gymnázium Špitálská, v novější budově chlapecké školy (1936–1937) stejnojmenná základní škola.[21] V Nových Vysočanech je dále provozována soukromá základní škola Métis.[22]

Ke středním školám ve Vysočanech patří také soukromé gymnázium Jaroslava Seiferta v Nových Vysočanech, Střední odborná škola uměleckořemeslná, Centrum odborné přípravy technickohospodářské a odborná učiliště služeb, elektrotechniky a energetiky.[23]

Poliklinika ve Vysočanech

V Sokolovské ulici se nachází poliklinika, původně obvodní ústav národního zdraví. Dále ve čtvrti funguje několik samostatných lékařských ordinací.

U stanice metra Vysočanská se nachází nákupní centrum Fénix se 70 obchody, supermarketem Billa a pobočkou České pošty, v blízké Sokolovské ulici sídlí Úřad městské části Praha 9 a pobočka Úřadu práce. Další obchody se koncentrují v lokalitě Harfa. V jihovýchodní části katastru se pravidelně pořádají bleší trhy U Elektry, největší v České republice.[24] Nedaleko stanice metra Kolbenova stojí prodejna nábytku Moebelix.

Jednotka řady 471 na libeňském nádraží

Vysočany jsou obsluhovány tramvajemi a autobusy Pražské integrované dopravy, nacházejí se zde rovněž stanice metra Vysočanská a Kolbenova na lince B pražského metra.

Ze železniční stanice Praha-Vysočany jezdí příměstské vlaky linek S do Lysé nad Labem, Milovic, Kolína, Nymburka, Mělníka nebo Mladé Boleslavi, v opačném směru do centra Prahy a do Strančic. Ve stanici zastavují také rychlíky linky R21 do Turnova a Tanvaldu. Stanici Praha-Libeň obsluhují příměstské i dálkové vlaky ve směru Kolín a městská linka S49 spojující Vysočany s Hostivaří, Holešovicemi a Roztokami u Prahy. V průmyslové východní oblasti katastru se dříve nacházelo nákladové předávací nádraží Praha-východ, v souvislosti s útlumem průmyslové činnosti však došlo ke zrušení nádraží i přilehlých vleček. Tělesa nákladních tratí dnes využívá cyklostezka Rokytka.

Ve vnitrobloku za Kolbenovou ulicí se nachází Svatyně Krista Krále, v zahrádkářské kolonii Na Balkáně poté Kostel svatého Vojtěcha, zřízený v bývalé tělocvičně katolického tělovýchovného spolku Orel.

Pomník Emila Kolbena na náměstí OSN

Ve Zbuzkově ulici sídlí pobočka Městské knihovny v Praze. Městská část Praha 9 pořádá koncerty v obřadní síni radnice[25] a provozuje galerii. V Čerpadlové ulici poblíž nádraží Libeň působí umělecké studio PRÁM.[26] Nejbližším divadlem je GONG v sousední Libni.

Umělecká díla ve veřejném prostoru zahrnují sochu Průmysl sochaře Vincence Nováka (1938), umístěnou před vysočanskou nemocnicí[27] a skleněný pomník Emila Kolbena a dalších obětí nacistické okupace na náměstí OSN. Na tomto náměstí byla v roce 1973 odhalena také kontroverzní socha milicionáře (náměstí se dříve jmenovalo Lidových milicí), jež však byla po sametové revoluci odstraněna.[28]

Na území vysočanského katastru se nachází několik sportovišť. Vedle vysočanské polikliniky sídlí fotbalový klub TJ Praga Praha, v Novoškolské ulici je sportovní areál patřící místní jednotě České obce sokolské. Další sokolská jednota funguje v Nových Vysočanech na Spojovací ulici. V nejjižnější části katastru se nachází areál TJ Spoje Praha vybavený víceúčelovou halou. Na pravém břehu Rokytky je v oblasti Předního Hloubětína hřiště Rugby Clubu Praha.[29] V okolí Rokytky se dále nacházejí dvě venkovní posilovny a lanové centrum.

Kopie křížku a zvoničky umístěné v parku na náměstí Organizace spojených národů.

• POCHE, Emanuel; JANÁČEK, Josef. Prahou krok za krokem. Příprava vydání Eduard Šimek. 1.. vyd. Praha: ORBIS, 1948. (Pragensie).
• PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M–Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5
• BEČKOVÁ, Kateřina. Zmizelá Praha; Továrny a tovární haly; 1. díl; Vysočany, Libeň, Karlín. 1. vyd. Praha: Paseka, 2011. 180 s. ISBN 978-80-7432-122-1. S. 27–83. (čeština)
• KURANDA, Miroslav. 100 let Vysočan. 1. vyd. Praha: Městská část Praha 9, 2002. 188 s. ISBN 80-238-9265-7. (čeština)

• Seznam kulturních památek ve Vysočanech
• Seznam uměleckých realizací z let 1948–1989 ve Vysočanech

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Vysočany na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Vysočany v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa Vysočany na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Městská část Praha 9