Praha-Vysočany (nádraží)

Trať z Neratovic do Prahy, vedoucí k dnešnímu hlavnímu nádraží vítkovskou tratí, byla uvedena do provozu roku 1872 jako součást Turnovsko-kralupsko-pražské dráhy.

Historické česko-německé nápisy na svém původním místě ve východní hale staré budovy

V roce 1873 byl zahájen provoz na trati Hradec Králové – Nymburk – Praha, součásti Rakouské severozápadní dráhy, která z vysočanského nádraží pokračovala přes Karlín na pozdější nádraží Praha-Těšnov. V úseku Praha-Vysočany – Praha-Těšnov byla 1. července 1972 ukončena osobní přeprava a roku 1984 na ní byl zastaven i nákladní provoz. Vítkovská trať byla zrušena v roce 2008 kvůli zahájení provozu na Novém spojení, dnes je na jejím tělese z velké části cyklostezka.

Dříve samostatné město Vysočany bylo k Praze připojeno v roce 1922, ale nádraží bylo na současný název Praha-Vysočany přejmenováno až roku 1941. Na území Vysočan se ovšem nachází i osobní část nádraží Praha-Libeň.

V letech 2003–2021[3] byl ve stanici nainstalován informační systém HIS-VOICE vyvíjený společností mikroVOX, který cestujícím poskytuje informace o vlacích, a to hlášením staničního rozhlasu a vypisováním informací na informační tabule.[4] V rámci rekonstrukce došlo v březnu 2021 k jeho nahrazení informačním systémem INISS s hlasem Danuše Hostinské-Klichové.

V dubnu 2021 přestavba stanice pokročila do další fáze, kdy došlo k demolici původní nádražní budovy, staré téměř 150 let, jelikož se s ní vzhledem k jejímu zanedbanému stavu a pozici mezi kolejemi v novém návrhu stanice nepočítalo.[5]

V letech 2020–2024 probíhá celková modernizace trati v úseku Praha-Vysočany – Mstětice. Nádraží ve Vysočanech projde celkovou změnou vzhledu, budou zde nově zřízena dvě ostrovní a jedno vnější nástupiště. Příchod a odchod na ně budou zajišťovat dva zcela nové podchody, z nichž jeden bude bezbariérový.[6] Od dubna 2021 je vysočanské nádraží dočasně bez staniční budovy. Nové odbavovací prostory pro cestující, jako náhrada za budovu mezi kolejemi, budou vybudovány v místě původního vstupu do podchodu z Podnádražní ulice.[7]

Na nádraží se od roku 1873 setkávají dvě železniční tratě:

• turnovská – jednokolejná neelektrifikovaná trať vedoucí z pražského hlavního nádraží přes Neratovice, Všetaty, Mladou Boleslav do Turnova
• nymburská – dvoukolejná elektrifikovaná trať Praha Masarykovo nádraží – Lysá nad Labem – Nymburk – Poděbrady – Kolín, která původně vedla na dnes již neexistující nádraží Praha-Těšnov

Stará nádražní budova byla umístěná ostrovně, mezi kolejišti obou tratí. Jednalo se o jediný takový případ v celé Praze.[8] Budova byla přístupná pouze podchodem, z něhož část mezi budoucím 2. a 3. nástupištěm zůstane zachována.[9] Dlažba v této (severní) části je označována za nejstarší dochovanou dlažbu na území vnější Prahy. Objekt tvořily dvě samostatné haly, které nebyly nijak spojeny, a přechod mezi nimi byl možný pouze podchodem nebo po nástupišti. V západní, odjezdové hale se nacházela osobní pokladna pro prodej jízdenek, tabule s aktuálními odjezdy vlaků a lavičky pro cestující. Ve východní, příjezdové hale se nacházely jízdní řády a historické česko-německé orientační cedule. Dne 10. dubna 2021 byla budova uzavřena[10][11] a v průběhu dubna srovnána se zemí.[5]

• 
  Pohled na nádraží před rekonstrukcí ve směru od Vysočan
• 
  Původní staniční budova a kolejiště turnovské tratě z Vysočanské ulice
• 
  Původní vstup do podchodu ze směru od Vysočan, na jehož místě vznikne nová odbavovací hala
• 
  Starý podchod pod nádražím a kolejištěm, dříve spojující ulice U Vinných sklepů a Podnádražní
• 
  Staveniště na místě zbořené staniční budovy (červen 2021)
• 
  Stavba nové haly na počátku srpna 2021