Žít Brno

Web byl spuštěn 1. srpna 2011 a následně vyšla tisková zpráva oznamující, že se jedná o oficiální stránky městské identity. Protože zpráva působila dojmem, že ji vydal tiskový mluvčí magistrátu, přejala ji i některá média, dřív než se situace vyjasnila.[pozn. 1] Mezitím město bez širší diskuse změnilo jednu z hodnot sloganu „Bezpečnost“ na „Blízkost“. V reakci na to vyšel na zitbrno.cz článek o záměru přejmenovat město na Krno, neboť se hodnota „Blízkost“ mění na městu údajně dosud chybějící „Koncepce“.[10] Krno se stalo zejména mezi mladými lidmi známým pojmem a oblíbeným předmětem recesistických výstřelků.[pozn. 2] Skupina tvůrců webu si zaregistrovala i doménu Krno.cz.[4]

Po tříměsíčním provozu měl web Zitbrno.cz měsíční návštěvnost přes 50 000 návštěvníků.[4] Ačkoli používá nevážnou satirickou formu, předkládá a kritizuje seriózní témata z politického života města. Týdeník Respekt citoval jednoho z tvůrců: „V Brně vládne velká koalice a neexistuje opozice. My se jako jedni z mnoha snažíme mluvit za občanskou společnost.“[4]

Ohlášení úmyslu vstoupit do politiky při happeningu na nádvoří nové radnice 11. února 2014

Jako podpůrný komunikační prostředek iniciativy vznikla i stejnojmenná stránka na sociální síti Facebook. Dne 8. února 2014 však byla z popudu Jakuba Geislera, vedoucího marketingového a ekonomického oddělení brněnského magistrátu, zablokována. Standardně uvedeným důvodem bylo „porušování práv v podobě práv autorských a známkových“. Do té doby měla stránka zhruba 17 000 fanoušků.[12] Aktivisté vyjádřili domněnku, že jde o odvetný tah radnice za díl pořadu Troublemaker na Streamu, který informoval o webových stránkách sloužících k veřejnému připomínkování nového územního plánu. Vůči stránkám měl magistrát výhrady.[13][14] Mluvčí magistrátu druhého dne potvrdila, že magistrát skutečně požádal Facebook o zrušení stránky z důvodu „porušování práv města Brna k ochranné známce a vydávání se za oficiální účty města Brna“.[15]

Autoři iniciativy poté založili novou facebookovou stránku Žít Brno RIP,[16] která během dvou dnů získala dvanáct tisíc fanoušků[15] a o několik dní později překonala počtem fanoušků původní stránku.

Ve volbách do zastupitelstev obcí konaných v říjnu 2014 sestavilo hnutí kandidátku „Žít Brno s podporou Pirátů“ pro volby do zastupitelstva města Brna a kandidátku „Žít Brno“ pro volby do zastupitelstva městské části Brno-střed.

V souladu s výsledkem voleb do městského zastupitelstva připadlo hnutí za třetí nejlepší volební zisk 11,89 % hlasů celkem 7 z 55 mandátů; ve volbách do zastupitelstva městské části Brno-střed obsadilo hnutí první místo a se ziskem 17,52 % hlasů získalo nárok na 9 z 45 mandátů.[22][23][24] Kandidátce hnutí do městského zastupitelstva udělili občané celkové množství 700 919 platných hlasů, což znamená podporu minimálně 12 744 voličů;[23] v době konání voleb přitom měla stránka Žít Brno na Facebooku přes 24 tisíc fanoušků. Michal Kašpárek popsal volební úspěch, obzvláště v kontextu nízkorozpočtové kampaně jako výsledek mimořádného souběhu řady pochybení či nedostatků ze strany dosavadní radnice a shromáždění talentovaných členů či podporovatelů hnutí.[18]

Lídr kandidátky Matěj Hollan v povolebních rozhovorech odmítl možnost koalice s dosavadním primátorem Romanem Onderkou (ČSSD) a s komunisty. Naopak deklaroval možnou spolupráci s hnutím ANO, Stranou zelených, KDU-ČSL a TOP 09.[25][26] Výsledná brněnská koalice byla ve složení ANO, Žít Brno s podporou Pirátů, KDU-ČSL a Strana zelených. Matěj Hollan se stal náměstkem pro kulturu a Jiří Ulip (Piráti) se stal radním pro otevřenost a transparentnost.[27][28]

Hnutí na svém sjezdu 26. června 2016 potvrdilo v předsednické funkci Barboru Antonovou i Matěje Hollana jako místopředsedu, přičemž nově zvolilo druhým místopředsedou starostu městské části Brno-střed Martina Landu. Ke dni sjezdu evidovalo celkem 21 členů.[29]

Do podzimních krajských voleb 2016 se hnutí spojilo s TOP 09, lídrem společné kandidátky byl starosta Židlochovic Jan Vitula z TOP 09, Žít Brno obsadilo nejvýše třetí místo na kandidátce, a to místostarostou Sokola Brno I. Michalem Doleželem.[29][30]

Žít Brno oznámilo svoji kandidaturu dne 14. června 2018, přičemž stěžejními tématy se staly sociální a kulturní politika.[31] V září 2018 vyhlásilo výzvu k sestavení kandidátky, která bude mít podle hnutí reálnou šanci vyhrát volby do Evropského parlamentu, ale nejmenovalo žádný subjekt ani jméno.[32] V den výročí Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa vyzvala předsedkyně Žít Brno Barbora Antonová k opuštění tzv.Visegrádské čtyřky.[33] Lídryní hnutí pro komunální volby na podzim 2018 se stala Barbora Antonová.[34] Dle Antonové chtělo jít Žít Brno do voleb opět s Piráty, tentokrát na kandidátce Pirátů, kteří mezitím zaznamenali celostátní úspěch při volbách do sněmovny. V primárkách Pirátů ale z hnutí Žít Brno uspěl jen Martin Freund, takže Žít Brno sestavilo svoji kandidátku.[35] Ve volbách do zastupitelstva města Brna hnutí neuspělo, když získalo jen 4,09 % hlasů, což nestačilo k zisku mandátů.[36] V zastupitelstvu městské části Brno-střed získalo hnutí 9,16 % hlasů a pět mandátů oproti původním devíti.[37] Mandát na kandidátce Žít Brno získali Gabriel Kurtis, Petr Kalousek, Radim Horák, Martin Reiner a Jitka Hrabovská.[38]

Po komunálních volbách v roce 2018 se činnost hnutí zmenšila, přičemž doteď (24.1.2022) je na oficiální stránce hnutí program pro komunální volby 2018.[39] Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 nedošlo k vytvoření jednotné kandidátky proti premiéru Andreji Babišovi, jak hnutí v září 2018 vyzývalo[40][41]. V listopadu 2019 člen Žít Brno Martin Freund (spolu se Stranou zelených, Hnutím Idealisté a dalšími aktivisty) oznámil vytvoření spolku Otevřené Brno, které do roka nepředstavilo tzv. plán B, jak avizovalo.[42] V krajských volbách v roce 2020 hnutí podpořilo Spolu pro Moravu (TOP 09, Strana Zelených, Hnutí Idealisté, Moravské zemské hnutí a Liberálně-ekologická strana) a v Senátních volbách v obvodě 60 Brno-město (spolu se Zdeňkem Papouškem, Eliškou Wagnerovou nebo Jiřím Kadeřávkem) Annu Šabatovou.[43]

• MACKOVÁ, Alena. Nová média a občanská společnost – případová studie protestní skupiny Žít Brno. Brno, 2013 [cit. 2013-05-04]. diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce PhDr. Michal Vašečka, Ph.D.. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Žít Brno na Wikimedia Commons
• Žít Brno – recesistické stránky občanské iniciativy
• CHCU Žít Brno – volební web politického hnutí
• City Identity aneb vytváření značky pro Brno – na oficiálních stránkách města Brna (archiv)