Volby do zastupitelstev obcí v Česku

Aktivní volební právo je stejně jako u jiných typů voleb v Česku podmíněno zletilostí a svéprávností a doplněno o podmínku trvalého pobytu v obci. Se vstupem České republiky do Evropské unie mohou být voleni i občané členských států EU a od roku 2018 mohou v komunálních volbách občané členských zemí EU s přechodným bydlištěm v České republice také volit.[1]

Voleb se mohou zúčastnit registrované politické strany a jejich koalice. Popřípadě i nezávislí kandidáti a jejich sdružení, v těchto případech musejí subjekty doložit petici s daným počtem podpisů obyvatelů obce, který přesně stanovuje zákon č. 491/2001 Sb., na rozdíl od politických stran a hnutí se ale nemusejí registrovat na ministerstvu vnitra.[2]

Volební den, stejně jako u jiných druhů voleb, vyhlašuje prezident republiky, a to nejméně 90 dní před jejich konáním. Starosta obce má před volbami (nejméně deset dní před jejich konáním) možnost (nikoliv povinnost) vyhradit plochu pro vylepení volebních plakátů. Tři dny před začátkem voleb je zakázáno zveřejňování předvolebních průzkumů a v den voleb je zakázána volební agitace uvnitř a v bezprostřední blízkosti volebních místností.

Počet volených zastupitelů je závislý na počtu obyvatel obce nebo městské části či městského obvodu:[3]

• do 500 obyvatel – 5 až 15 členů,
• 501 až 3 000 obyvatel – 7 až 15 členů,
• 3 001 až 10 000 obyvatel – 11 až 25 členů,
• 10 001 až 50 000 obyvatel – 15 až 35 členů,
• 50 001 až 150 000 obyvateli – 25 až 45 členů,
• nad 150 000 obyvatel – 35 až 55 členů,
• Praha – 55 až 70 členů.

Velikost zastupitelstva je podstatná především z toho důvodu, že vytváří nerovné podmínky pro zisk jednoho mandátu. Zatímco v malých obcích může v krajním případě vycházet i pouze jeden obyvatel na jeden mandát, v Praze připadá na jedno křeslo v zastupitelstvu 17 800 až 22 500 občanů.

Volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce. Jsou-li pro volby do zastupitelstva obce vytvořeny volební obvody, může volební strana na kandidátní listině pro každý volební obvod uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik členů tohoto zastupitelstva má být v tomto volebním obvodu voleno. V obcích, kde se má volit 7 a méně členů zastupitelstva obce, volební strana může na kandidátní listině uvést nejvýše tolik kandidátů, kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva obce zvýšený o jednu třetinu a zaokrouhlený na celé číslo dolů, tj. kde se volí 5 členů zastupitelstva, může každá strana uvést až 6 kandidátů, kde se volí 6 členů, může uvést až 8 kandidátů, kde se volí 7 členů, může uvést až 9 kandidátů a kde se volí 8 členů, může uvést pouze 8 kandidátů.

Současná právní úprava voleb je z roku 2001, kdy podle novely volebního zákona došlo k zavedení uzavírací klauzule ve výši 5 % a došlo ke změně volební formule z metody Sainte-Laguë na upravenou D'Hondtovu metodu. Volební systém je ovšem stále poměrný, ačkoliv se na první pohled tváří většinově. V každé obci dostává volič jediný volební lístek. Každý volič má tolik hlasů, kolik je členů zastupitelstva. Na rozdíl např. od parlamentních voleb nelze volit na takzvaný voličský průkaz, tedy mimo místo svého trvalého pobytu.[3] Vlastní volbu lze pak provést třemi různými způsoby:

Hlasy, které obdrží každá strana jako celek, se sčítají s těmi, které byly dány jednotlivým kandidátům v rámci každé strany. Poté se vyřadí politické strany a uskupení, které mají méně než 5 % podílu přidělených hlasů. Stejná hranice platí i pro koalice. Stranám a uskupením, které nominovaly méně kandidátů, než je počet volených členů zastupitelstva, se uzavírací klauzule úměrně snižuje.[5]

Na základě součtů všech hlasů, ať již volič hlasoval kteroukoliv z nabízených možností, se hlasy přepočtou na mandáty s použitím D'Hondtova dělitele. Tato část systému je tedy stejná jako kterýkoliv jiný poměrný listinný systém používaný ve všech typech českých voleb vyjma senátních a prezidentských.

Poté přichází na řadu preferenční hlasy. Celkový počet hlasů odevzdaných pro každou volební stranu se vydělí počtem kandidátů této volební strany. Má-li některý z kandidátů nejméně o 10 % více hlasů, než je takto stanovený průměr, postupuje v kandidátní listině na první místo. Pořadí těchto postoupených kandidátů se uspořádá podle jejich získaného počtu hlasů.

Nakonec se rozdělí mandáty, které každá strana získala. Z prvních míst kandidátní listiny, kde se nachází i ti, kteří se na první místo dostali díky svým preferenčním hlasům, se vybere tolik kandidátů, kolik strana získala mandátů.

• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1994
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 1998
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2002
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2006
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2010
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2014
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2018
• Volby do zastupitelstev obcí v Česku 2022

Komunální volební systém je nejsložitější volební mechanismus používaný v Česku.[5] Jeho problém je ovšem zejména v tom, že samotné pochopení způsobů volby voliči nestačí k tomu, aby si uvědomil, jak budou jeho hlasy zpracovány. Volič zdánlivě vybírá jednotlivé osobnosti bez ohledu na stranickou příslušnost, nicméně jedná se spíše o hlasy pro danou stranu a hlasy pro jednotlivé kandidáty se tak dají přirovnat k preferenčnímu hlasování. Je-li označeno více kandidátů, než kolik je míst v zastupitelstvu, je hlasování tohoto voliče neplatné.[6]

Když si volič přeje, aby určité volební straně pomohl k zisku mandátu, musí se smířit s pořadím členů na její kandidátce. Zvolením celé strany jí totiž předá všechny své hlasy. Pokud však chce podpořit pouze určitého kandidáta, jeho výběrem dané straně předává pouze jediný hlas a výběrem dalších kandidátů z jiných stran této původní straně ztěžuje zisk mandátů. Může se tak stát, že strana, za kterou vybraný kandidát kandiduje, nezíská žádný mandát, přestože kandidát získal velký počet jednotlivých hlasů, nebo v rámci této strany může být podobných kandidátů více, ale kvůli nízkému počtu mandátů se do zastupitelstva dostanou pouze někteří. Jejich strana pak má v zastupitelstvu málo členů a tedy i malou vyjednávací schopnost.

Aby se některý z kandidátů posunul na první místo listiny, musí získat alespoň o deset procent procent více hlasů, než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta v rámci jeho strany. Aby tedy preferovaný kandidát získal mandát, musí být výrazně lepší, a to v porovnání se všemi ostatními kandidujícími. To je problém především ve větších městech, kdy je na možnost posunout se na první místo kandidátky nutné získat velmi vysoký počet hlasů. Navíc jeden či více takto preferovaných kandidátů nemusí vůbec získat mandát, pokud jejich strana získala mandátů málo nebo žádný.[5]

Den po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí začíná běžet desetidenní lhůta, ve které je možné podat stížnost na průběh voleb ke krajskému soudu. Nejpozději do 15 dnů po uplynutí této lhůty musí dosavadní starosta svolat ustavující schůzi zastupitelstva. Oznámení o datu konání zastupitelstva musí být vyvěšeno nejméně 7 dní předem, v praxi se tak ustavující zastupitelstvo bude konat nejdříve 18. a nejpozději 25. den po volbách.[14] Na tomto prvním zastupitelstvu pak proběhne volba rady obce (má-li ji obec) a starosty.