Bohuslav Svoboda

V roce 1998 neúspěšně kandidoval do Senátu na Liberecku jako nestraník za Čtyřkoalici (senátní obvod č. 34). V prvním kole získal 13,46 % a skončil tak na 4. místě.[3]

V roce 2010 Svoboda kandidoval jako lídr ODS a kandidát na primátora v komunálních volbách v Praze. Ty byly poznamenány manipulativním rozdělením města na sedm volebních obvodů, které bylo schváleno na poslední chvíli v červenci 2010 (volby byly naplánovány na říjen stejného roku). Tuto úpravu, která snížila šanci malých stran na zisk mandátu, schválila ODS, která v té době měla v zastupitelstvu nadpoloviční většinu. Ostatní strany včetně ČSSD toto odsoudily,[4][5] správní i ústavní soud však nakonec právo samosprávy rozdělit město na obvody posvětily.[6]

ODS v té době řešila pošramocenou pověst z období vlády primátora Pavla Béma. Svou situaci vyřešila nasazením nestraníků na lídrovská místa v některých volebních obvodech (bývalý hokejový brankář Petr Bříza, zpěvák Jan Kalousek a Svoboda).[7][8] V srpnu tohoto roku začal být Svoboda zmiňován v médiích jako možný kandidát na primátora, strana jej však takto představila pouhý měsíc před termínem voleb (říjen 2010).

Po volbách prohlásil Tomáš Hrdlička, který je vnímán jako zákulisní hráč pražské ODS, že Svobodu do strany přivedl on.[9][10] Také Svoboda se v listopadu 2010 v rozhovoru pro Hospodářské noviny vyjádřil k Hrdličkovi takto: Je to člen regionální rady, kde často vystupuje, je vzdělaný v oboru politologie a má talent. Jeho návrh ohledně toho, jak postupovat dál, byl v mnoha případech ten jediný správný, který na radě zazněl. Dále prohlásil, že: Na mne žádný tlak nikdy nevyvíjel a vnímám ho jako člověka, který má respekt, a jeho názory beru za názory významné. Pokud jsou veřejně prezentovány na regionální radě, tak jsou v pořádku.[11]

Hrdlička v říjnu 2011 navrhoval Svobodu, aby kandidoval za ODS na funkci prezidenta.[12]

Demonstrace během ustavujícího zastupitelstva 30. listopadu 2010 proti vytvoření koalice ODS a ČSSD

Primátor Svoboda a prezident Klaus při výročí 17. listopadu, 2011

V září 2010 vstoupil do sdružení ODS na Praze 2.[13] Ve volbách do Zastupitelstva hlavního města Prahy v říjnu 2010 jej Občanská demokratická strana prezentovala jako svého lídra a kandidáta na primátora.[14] 30. listopadu 2010 byl zastupitelstvem hl. m. Prahy zvolen primátorem v rámci pravolevé koalice ODS a ČSSD a stal se nástupcem Pavla Béma v této funkci. Reakce veřejnosti jak na zvolení Svobody primátorem, tak na koalici ODS-ČSSD byly nepříznivé. Proti Svobodově velké koalici se před magistrátem i v zasedací síni zastupitelstva opakovaně konaly demonstrace.[15] V dubnu 2011 se Svoboda stal nejhůře hodnoceným hejtmanem v ČR.[16] Pozici si však postupně zlepšoval a v květnu 2013 byl dokonce nejlépe hodnoceným krajským představitelem.[17]

21. listopadu 2011 byla ze strany ODS vypovězena koalice ODS–ČSSD na pražském magistrátu. Tuto výpověď inicioval předseda pražské ODS Boris Šťastný. Bohuslav Svoboda se vyslovil, že výpověď koaliční smlouvy mohla vést k jeho pádu jako primátora kvůli jeho nesouhlasu s několikamiliardovým pražským tendrem na svoz odpadu.[18] Tři dny po vypovězení smlouvy byla Svobodou, osmi jeho věrnými ze zástupců ODS v pražském zastupitelstvu (včetně obou dosavadních náměstků Ivana Kabického a Josefa Noska a obou dosavadních radních z ODS Aleksandry Udženiji a Radka Lohynského) a zástupci TOP 09 podepsána nová koaliční dohoda, která byla Šťastnému a deseti jeho „přívržencům“ (mezi nimi i bývalí náměstci a radní z ODS z bývalého vedení radnice za primátora Pavla Béma) předložena jako hotová věc.^[zdroj?!] I jimi byla nakonec podepsána. Ještě ve stejný den byli odvoláni členové rady hl. m. Prahy z řad ČSSD a za ně dosazeni noví z řad TOP 09.[19] Nová dohoda tak začala platit skoro o měsíc dřív než se původně předpokládalo, že k nějaké dojde.

Tisk později napsal, že narychlo ušitá nová koalice mezi ODS a TOP 09 byla iniciována hlavně primátorem Svobodou, který je v pražské ODS protiváhou skupiny kolem šéfa pražské ODS Borise Šťastného spojené s předchozí garniturou primátora Pavla Béma a za níž v pozadí stojí podnikatel a tzv. kmotr Tomáš Hrdlička.[20]

Dne 30. ledna 2012 byl zvolen na sněmu pražské organizace ODS předsedou organizace, když získal 68 z 95 hlasů a porazil tak bývalého radního Jiřího Janečka, jenž obdržel 10 hlasů.[21]

Odvolání ředitele Dopravního podniku hl. m. Prahy a. s. Vladimíra Liche v srpnu 2012, iniciované místopředsedou dozorčí rady Davidem Vodrážkou (ODS) a podpořené většinou představenstva,^[zdroj?!] vysvětloval Lich především jako politický útok na primátora Svobodu^[zdroj?!] a odmítl vlastní pochybení. Média tuto událost vesměs prezentovala jako oslabení Svobodovy politické pozice a politický neúspěch a snažila se odvést pozornost čtenářů od podstaty věci.^[zdroj?!]

23. května 2013 byl v tajném hlasování odvolán z postu primátora a s ním i další dva radní za ODS (Aleksandra Udženija a Josef Nosek). Zbylí dva radní ODS (Ivan Kabický a Radek Lohynský) vzápětí rezignovali na své funkce. Pro odvolání členů ODS z městské rady se v zastupitelstvu spojila TOP 09 s ČSSD a KSČM.^[zdroj?!] Toto spojení následně Bohuslav Svoboda kritizoval a označil své odvolání za předvolební boj TOP 09 a zkoušku spojenectví Topky s ČSSD před parlamentními volbami. Pozastavil se také nad tím, že TOP 09 svým počínáním napomáhá starým kádrům z ČSSD (konkrétně Karlu Březinovi či Petru Hulinskému) k obnovení vlivu na chod pražské radnice.^[zdroj?!] Po hlasování ODS po 22 letech vlády Praze oznámila odchod do opozice. Bohuslava Svobodu v křesle primátora vystřídal jeho dosavadní 1. náměstek z TOP 09 Tomáš Hudeček. Po svém odvolání Bohuslav Svoboda v době povodní kritizoval nové vedení magistrátu za neschopnost a podcenění situace.[22]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013 kandidoval za ODS na druhém místě kandidátky v hlavním městě Praze a byl zvolen poslancem.[23] Získal 14 953 preferenčních hlasů, což byl osmý nejvyšší počet v celé České republice.[24] Na konci listopadu 2013 požádala policie o vydání Bohuslava Svobody k trestnímu stíhání v souvislosti s kauzou Opencard.[25] Na začátku února 2014 jej Sněmovna počtem 101 hlasů ze 175 přítomných poslanců zbavila imunity a vydala jej tak k trestnímu stíhání.[26] V září roku 2016 byl Svoboda podmíněně odsouzen na 2,5 roku, proti rozsudku se odvolal, je tak nepravomocný. Podle soudu byly porušeny předpisy o hospodářské soutěži a také povinnosti při správě cizího majetku spojený s kauzou Opencard.[27] Odvolací soud se ovšem bude moci konat až po skončení poslaneckého mandátu, kterého Svoboda nabyl po volbách v roce 2017. V lednu roku 2018 totiž Poslanecká sněmovna nevydala Svobodu k trestnímu stíhání před odvolacím soudem.[28]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 obhájil svůj poslanecký mandát za ODS v Praze[29], získal 12 360 preferenčních hlasů.[30]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 kandidoval z pozice člena ODS na 6. místě kandidátky koalice SPOLU (tj. ODS, KDU-ČSL a TOP 09) v Praze. Vlivem 29 033 preferenčních hlasů však nakonec skončil na čtvrtém místě a stal se tak poslancem.[31]

V komunálních volbách v roce 2014 vedl kandidátku ODS do Zastupitelstva Hlavního města Prahy a byl tak kandidátem strany na post pražského primátora. Mandát zastupitele hlavního města obhájil, avšak vzhledem k výsledku strany (10,97 % hlasů; 8 mandátů) se primátorem nestal.[32] Zároveň kandidoval i do Zastupitelstva Městské části Praha 2 a uspěl.[33]

Také v komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem kandidátky ODS do Zastupitelstva hlavního města Prahy a tudíž i kandidátem strany na post primátora Prahy.[34] Ve volbách obhájil mandát zastupitele hlavního města Prahy, když obdržel 77 434 preferenčních hlasů.[35] Do Zastupitelstva městské části Praha 2 již nekandidoval.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Bohuslav Svoboda na Wikimedia Commons
• Osoba Bohuslav Svoboda ve Wikicitátech
• Bohuslav Svoboda – oficiální stránky
• Bohuslav Svoboda na stránkách ČLS JEP
• Bohuslav Svoboda na stránkách 3. LF UK v Praze
• Zdroj informací o kauzách Bohuslava Svobody