Realisté

„Realisté“ se říkalo před více než 110 lety vzniklému politickému uskupení pozdějšího prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, České straně pokrokové.[14][15] Podle Petra Robejška to byl „první Realista“.[16]

Dne 24. listopadu 2016 zakladatelé podali žádost o registraci strany.[17] Ministerstvo vnitra potvrdilo registraci 15. prosince téhož roku,[1] ovšem pod názvem Strana regionů, jak bylo uvedeno v žádosti. Zakladatelé totiž chtěli udržet v tajnosti marketingový název Realisté, a proto požádali o registraci pod názvem Strana regionů a současně s tím žádali i o přejmenování na Realisty. To však ministerstvo nepřijalo, 8. prosince tak obdrželo upřesněnou žádost, v níž figuroval už jen název Strana regionů.[18] Na základě další žádosti získala strana od Ministerstva vnitra dne 21. prosince 2016 svůj název Realisté.[1]

Zakladatelé zamýšleli od ledna 2017 přijímat členy, v únoru či březnu zvolit předsedu a od jara představit program.[17][2]

Realisté kladou důraz na národní zájmy, rodinu a bezpečnost.[14] Národní princip, ochrana a obrana zájmů ČR by měly být nadřazeny mezinárodním smlouvám. ČR by měla jasně odmítnout ilegální migraci a občané by měli mít ústavně zakotvené právo vlastnit zbraň. Největší hrozba podle nich dnes nepřichází z Ruska, ale z Blízkého východu. Strana dále prosazuje patnáctiprocentní rovnou daň, nepřijetí eura, povinný tříměsíční vojenský výcvik pro muže, zvýšení platů učitelům a zaměstnancům ve zdravotnictví, odpustit platbu důchodového pojištění pracujícím seniorům a snížit důchodové pojištění pro pracující rodiny s dětmi.[24]

Realisté jsou komentátory charakterizováni jako konzervativně pravicová strana, která se rozhodla využít reakce politických elit na aktuální dění.[14] Radovan Bartošek z Deníku Referendum a Jaroslav Bican stranu charakterizovali jako pravicově populistickou.[25][26] Petr Robejšek deklaroval volební potenciál Realistů ve výši 20 %, zatímco řada analytiků oslovených médii odhadovala nižší výsledek.[20][27][21][22] Realisté se dle jejich vyjádření ucházeli o hlasy nevyhraněných voličů, které mediální experti definovali například jako bývalé voliče v rozmezí od stran nacionalistického rázu až po etablované strany, zahrnující konzervativní euroskeptickou ODS, širokopásmové hnutí hnutí ANO či TOP 09.[20][27][22]

Petr Robejšek uváděl svou pozici jako mentora a zakladatele, na předsedu strany však kandidovat podle vlastních vyjádření pravděpodobně nehodlá. Spolu s Petrem Robejškem stranu spoluzakládali profesor Jihočeské univerzity a bývalý ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení Vilém Kahoun, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký, ekonom a investor Pavel Kohout, agrární analytik Petr Havel, podnikatel a Antonín Fryč, advokát a proděkan pro legislativu na Hornicko-geologické fakultě Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Alexander Király, ředitelka pobytového sociálního zařízení pro seniory Domov u Biřičky Daniela Lusková či podnikatel a investor v oblasti ICT Milan Sameš.[12][28]

Pavel Kohout se v pořadu Českého rozhlasu Interview Plus označil za pouhého ekonomického poradce, který se podílel na části programových bodů týkající se ekonomiky a daní, bez úmyslu kandidovat na jakékoli funkce.[27][17] Magazín Euro již v červenci 2015 uváděl, že účast v Institutu 2080 spojuje osobnosti, jež spějí k vytvoření jádra budoucí politické strany. Jmenoval tehdy Pavla Kohouta, Magdalenu Souček, Petra Šmídu, Petra Robejška, Václava Cílka, Danu Bérovou a Petra Koláře.[10] Analytička Marie Bastlová podle Českého rozhlasu soudí, že mohou nové neznámé osobnosti, kterými se chce strana profilovat, snížit šanci na úspěch v blížících se volbách, za známější označila vedle Robejška jen Pavla Kohouta a Petra Havla.[27]

V květnu 2017 strana i bez voleb získala svého prvního parlamentního zástupce, když k ní přešel poslanec Martin Lank, zvolený v roce 2013 za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury a po rozpadu tohoto uskupení působící v řadách Úsvitu – Národní koalice.[4] V srpnu se ke straně připojila další poslankyně zvolená za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Jana Hnyková[5] a také politolog a komentátor Alexander Tomský.[29][30]

Podle některých médií by měla strana fungovat s podporou Marka Dospivy, spolumajitele investiční skupiny Penta.[31][32] Marek Dospiva v minulosti finančně podpořil také vznik politického think-tanku Institutu 2080, jehož správní radu Robejšek těsně před založením strany opustil.[2] Server Echo24 zprvu uvedl, že by stranu měla podporovat přímo Penta, která vlastní mimo jiné vydavatelství Vltava Labe Media.[12] Ta to ale ústy svého mluvčího odmítla,[31] podporu Penty popřel i Robejšek.[2] V lednu 2017 média informovala o tom, že kromě Dospivy straně sponzorsky přispěl také majitel stavební firmy WAREX Antonín Fryč a „vlivný reprezentant zbrojařské lobby“ Jiří Hynek.[33]

Koncem roku 2016 si strana založila ze zákona povinný transparentní účet a záhy, po vánočních svátcích, na něj obdržela třímilionovou částku od Marka Dospivy.[33][34] Po deseti dnech, v lednu následujícího roku, byly tyto peníze, spolu s dalšími 200 tisíci korun, převedeny na běžný účet strany, který na rozdíl od transparentního účtu není pod veřejnou kontrolou. Mluvčí strany Jana Malíková uvedla, že bylo postupováno v souladu se zákonem, takový přesun peněz však kritizoval projekt Rekonstrukce státu jako netransparentní.[33][35] Na konci roku 2019 shledal Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí pochybení v tom, že Marek Dospiva byl ručitelem za úvěr ve výši 19 200 000 Kč, přičemž po volebním neúspěchu byla pohledávka postoupena právě Marku Dospivovi, který se tak fakticky stal poskytovatelem úvěru.[36]

Realisty podpořil též třinecký miliardář Martin Burda. Ten zaslal, jménem své společnosti Léčebné lázně Jáchymov, na účet strany ne méně než 2,7 milionu korun.[32]

Dne 16. července 2019 dal Sbor zakladatelů strany hlasovat o zániku strany. Strana informovala, že Sbor zakladatelů dal souhlas s dobrovolným rozpuštěním a bylo zahájeno týdenní hlasování všech členů o definitivním ukončení činnosti. Za důvod byly označeny špatné volební výsledky, odchody politiků k jiným stranám a pasivita krajských organizací.[37][38][39] Dne 22. července 2019 svůj zánik potvrdili.[40]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Realisté na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky strany
• Realisté na Facebooku