Děkov

Obec Děkov (něm. Dekau) se nachází v okrese Rakovník, kraj Středočeský, dvanáct kilometrů jihovýchodně od Podbořan a čtrnáct kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije zde 221[1] obyvatel.

Děkov
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ020C 565181
Pověřená obecJesenice (okres Rakovník)
Obec s rozšířenou působnostíRakovník
Okres (LAU 1)Rakovník (CZ020C)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°10′17″ s. š., 13°33′16″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel221 (2022)[1]
Rozloha9,05 km²
Nadmořská výška372 m n. m.
PSČ270 04 až 270 41
Počet domů101 (2021)[2]
Počet částí obce3
Počet k. ú.2
Počet ZSJ3
Kontakt
Adresa obecního úřaduDěkov 91
270 04 Hořesedly
[email protected]
StarostaMiloš Trávníček.
Oficiální web: www.obec-dekov.cz
Děkov
Další údaje
Kód obce565181
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o vsi Děkov pochází z roku 1325, kdy rakovnický měšťan Racek z Děkova a jeho syn prodali každý po polovině vladyckého statku v Děkově, jeden Burghartovi z Blšan, druhý Přechovi z Kolešovic (Raczko de Dyekowa et filius dederunt id, quod habent in Dyekowie).[3]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Cheb, politický okres Žatec, soudní okres Jesenice[4]
  • 1855 země česká, kraj Žatec, soudní okres Jesenice
  • 1868 země česká, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice
  • 1939 Sudetenland, vládní obvod Karlovy Vary, politický okres Podbořany, soudní okres Jesenice[5]
  • 1945 země česká, správní okres Podbořany, soudní okres Jesenice[6]
  • 1949 Karlovarský kraj, okres Podbořany[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník

Rok 1932

V obci Děkov (něm. Dekau, přísl. Nová Ves, 509 obyvatel, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[8] elektrárenské družstvo (Elektrizitätsgenossenschaft für den Ort Neudorf, Elektrizitätsgenossenschft für die Ortschaft Dekau), obchod s lahvovým pivem, 2 řezníci, 3 hostince, 3 obchody se smíšeným zbožím, 9 rolníků, malíř, 2 obchody s ovocem a zeleninou, sedlář, 2 kováři, 2 krejčí, 2 obuvníci, Spar- und Darlehenskassenverein für Dekau mit Neudorf, kolář.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 384 obyvatel (z toho 174 mužů), z nichž bylo 33 Čechoslováků, 349 Němců a dva cizinci. Až na osmnáct evangelíků a čtyři židy se hlásili k římskokatolické církvi.[9] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 400 obyvatel: 58 Čechoslováků, 338 Němců a čtyři cizince. Náboženská struktura byla pestřejší. Kromě římskokatolické většiny zde žilo jedenáct evangelíků, devět členů církve československé, pět židů a jeden příslušník nezjišťovaných církví.[10]

Pamětihodnosti

Části obce

Obec Děkov se skládá ze tří částí na dvou katastrálních územích:

  • Děkov (i název k. ú.)
  • Nová Ves (leží v k. ú. Děkov)
  • Vlkov (k. ú. Vlkov u Rakovníka)

Doprava

Autobusová zastávka

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2,5 km probíhá silnice I/6 Praha – Karlovy Vary.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejbližší železniční zastávkou jsou Hořesedly ve vzdálenosti 7 km ležící na trati 126 Rakovník–Louny–Most.

Veřejná doprava 2021

  • Autobusová doprava – V obci měla zastávky autobusová linka 560 Rakovník–Kolešov - Kryry, Strojetice, křižovatka (směr z Rakovníka v pracovních dnech 5 spojů, 1 spoj v neděli; směr do Rakovníka v pracovních dnech 4 spoje, o víkendu 1 spoj) (dopravce: Transdev Střední Čechy, s. r. o.)

Významní rodáci

  • Rainer Kreissl, německý sběratel umění původem z Čech, daroval své sbírky Česku

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Svazek I. Praha: Nakladatelství ČSAV, 1954. S. 455–456.
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Abecední seznam "sudetoněmeckých" obcí a částí obcí
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  8. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 193. (česky a německy)
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 244.
  10. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 262.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.