Gijón

Gijón 1634

Nejstarší nálezy dokládající přítomnost lidí v oblasti města jsou z doby 5000 let před Kr. Nejstarší známky osídlení jsou ze 6. až 5. století před Kr. a pocházejí ze severozápadní hranice města (Campa Torres). Původními obyvateli byli Asturové, lidé hispánsko-keltského původu (část obyvatel byli pravděpodobně nositelé halštatské kultury a na sever dnešního Španělska přišli z oblasti Bavorska a Čech).[2] S příchodem Římanů byli romanizováni. V 7. století po Kr. byla oblast pravděpodobně obsazena Vizigóty. V roce 713 území ovládli Arabové, ale již v roce 718 byli Arabové poraženi v bitvě u Covadongy. Pelagius, který velel křesťanským vojskům, se stal zakladatelem Asturského království. Do konce 13. století jsou v historických pramenech o Gijónu jen nepatrné zmínky. Ve 14. století skončil souboj mezi Alfonzem E. Kastilským a Jindřichem III. Kastilským vypálením a zničením města. V průběhu 15. a 16. století bylo město obnoveno, byl vystavěn nový přístav, který přinesl zisky z rybolovu a obchodu. V 17. a 18. století zažil Gijón velký rozvoj; město se rozšířilo (z původního místa osídlení na poloostrově Cimadevilla). Hlavní příčinou byl námořní obchod s novými koloniemi v Americe. V průběhu 19. století byla do Gijónu zavedena železnice a město se postupně stávalo průmyslovým centrem; významný byl obchod s uhlím. Během španělské občanské války bylo město bombardováno a výrazně poškozeno. Po válce se město stalo centrem hutnictví a výroby lodí. S hospodářskou krizí v těchto oblastech na konci 20. století se Gijón zaměřil více na rozvoj turismu a vzdělání; v Gijónu byl postaven mj. kampus Oviedské univerzity.

Eduardo Chillida: Elogio del Horizonte, beton, 1989

katedrála San Lorenzo, Centro

Nejstarší historická část města se nachází na výběžku pevniny do oceánu (Punta Peňa del Cuervo). Spodní část výběžku zaujímá rybářská čtvrť Cimadevilla, horní část tvoří pahorek sv. Kateřiny. Na pahorku se nachází jeden ze symbolů Gijónu, socha Elogio del Horizonte („Chvála horizontu“) světově významného španělského umělce Eduarda Chillidy. Čtvrť Cimadeville tvoří ve větší míře zástavba z druhé pol. 20. století, protože za španělské občanské války byla čtvrť výrazně poškozena. V místech propojení poloostrova s pevninou na náměstí Plaza Mayor je radnice postavená roku 1861. Západně se nachází starý přístav (Puerto Deportivo). Zde na náměstí Plaza Marqués stojí palác Revillagigedo z 18. století v neobarokním a neorenesančním stylu. Sídlí zde galerie umění 20. století a konají se tu koncerty a jiné kulturní akce. Vedle paláce stojí kostel S. Juan Bautista z roku 1702.[3] Za palácem se nachází Torre del Reloj, moderní věž vystavěná na troskách původní historické věže ze 16. století. V interiérech je instalována výstava věnovaná historii města.[4]

Hlavní městské a obchodní centrum Gijónu tvoří čtvrti Centro a El Arena. Ve střední části čtvrti Centro stojí gijónská katedrála San Lorenzo. Jednou z dominant čtvrti i celého města je Avenida Rufo Garcia Rendueles, hlavní třída s nábřežní promenádou a především pláží San Lorenzo. Jednou z hlavních nákupních zón v Gijónu, s obchody, kavárnami a restauracemi, je oblast okolo náměstí Plaza del Carmen, zejména ulice Calle Corrida. Z památek v této části města jsou nejvýznamnější městské divadlo Teatro Jovellanos z roku 1899 a budova muzea Museo Jovellanos, palácová stavba z konce 15. století, upravovaná a přestavovaná v 16. století a v roce 1758 – z té doby je dnešní podoba.

Na severozápadě města se nachází přístav El Musel, jeden z největších přístavů v severním Španělsku i v Evropě. Významnou institucí sídlící v Gijónu je univerzitní komplex Universidad Laboral de Gijón. Zahrnuje největší budovu ve Španělsku (270 000 m²); byl vybudován v letech 1946–1956.

Vedle zmíněné pláže Playa de San Lorenzo jsou v západní části města ještě nově zrekonstruované a upravené městské pláže Playa de Poniente a Playa del Arbeyal.

Gijón se skládá z šesti obvodů (distritos) a 45 čtvrtí (barrios):

• Centro – Centro, Cimadevilla a Laviada
• Este – La Arena, El Bibio, Las Mestas, Viesques, El Coto a Ceares
• Llano – El Llano
• Sur – Pumarín, Montevil, Contrueces, Polígono de Pumarín, Perchera-La Braña, Nuevo Gijón, Santa Bárbara a Roces
• Oeste – La Calzada, Jove, Tremañes, Natahoyo, Moreda a Veriña
• Rural – Baldornón, Bernueces, Cabueñes, Caldones, Cenero, Deva, Fano, Fresno, Granda, Huerces, La Pedrera, Lavandera, Leorio, Poago, Porceyo, Ruedes, San Andrés de los Tacones, Santurio, Serín, Somió a Vega

• Sporting de Gijón – fotbalový klub

• Albuquerque, Nové Mexiko, Spojené státy americké
• Havana, Kuba
• Niort, Francie (1982)

• Novorossijsk, Rusko (1986)
• Puerto Vallarta, Mexiko
• Smara, Stát Palestina

Slavní rodáci:

• Miguel Angulo, fotbalista
• Luis Enrique Martínez García, fotbalista
• Gaspar Melchor de Jovellanos, spisovatel a politik
• José Luis Rubiera, cyklista
• Santiago Carrillo Solares, politik
• Paco Ignacio Taibo II, spisovatel