Lan-čou
Lan-čou (čínsky: 兰州; pinyin: Lánzhōu) je městská prefektura a hlavní město provincie Kan-su Čínské lidové republiky.
Lan-čou 兰州市 | |
---|---|
Lan-čou | |
Poloha | |
Souřadnice | 36°3′ s. š., 103°47′ v. d. |
Nadmořská výška | 1572 m n. m. |
Stát | Čína |
provincie | Kan-su |
Lan-čou | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 13 100 km² |
Počet obyvatel | 1 420 000 (2005[1]) |
Hustota zalidnění | 252,7 obyv./km² |
Etnické složení | Chanové, Chuejové, Tibeťané, Paoanové |
Správa | |
Starosta | Čang Ťin-liang |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | 931 |
PSČ | 730000 |
Označení vozidel | 甘A |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poloha a přírodní podmínky
Lan-čou leží v centrální části Číny podél horního toku Žluté řeky, což způsobilo jeho protáhlý tvar. Město je obklopené vysokými horami – Čchi-lien-šan, pokrytými lesy. Lan-čou má strategicky velmi významnou polohu na začátku tzv. Kansuského koridoru, pásu měst a oáz mezi centrální Čínou a střední Asií, kudy vedla Hedvábná stezka.
Městský strom je jerlín japonský a městská květina je růže svraskalá.
Doprava
Hlavním letiště pro Lan-čou je mezinárodní letiště Lan-čou Čung-čchuan. Od září 2015 je napojeno na železniční síť nově postavenou vysokorychlostní tratí Lan-čou – Čung-čchuan. Ze stanice Čung-čchuan letiště trvá cesta na Lančouské západní nádraží zhruba čtyřicet minut.
Historie
Na území dnešního města od starověku existovalo obchodní středisko. V r. 81 př. n. l., pod názvem „Zlaté město“, se Lan-čou stalo sídlem okresu (sien; 縣), a později dokonce komandérie (ťün; 郡). V roce 763 byla oblast dobyta Tibeťany, zpět pod správu čínské dynastie Tchang se dostala v r. 843. Později se město dostalo do rukou Tangutské říše, v Číně známé jako Západní Sia. Lan-čou bylo dobyto zpět Sungy r. 1041. Dále se město ocitlo pod nadvládou Džürčenů z dynastie Ťin (1127) a Mongolů (1235). Když se r. 1663 od provincie Šen-si odtrhla provincie Kan-su (název „Kan-su“ se ale začal používat až roku 1666), stalo se Lan-čou jejím hlavním městem. Za povstání kansuských muslimů v letech 1864 – 1875 bylo Lan-čou těžce poškozeno.
Ve 20. a 30. letech 20. století bylo město střediskem sovětského vlivu v severozápadní Číně. V roce 1935 bylo Lan-čou propojeno silnicí se Si-anem a během čínsko-japonské války zde končila 3200 km dlouhá čínsko-sovětská silnice, sloužící pro přepravu sovětského materiálu do oblasti v okolí Si-anu. Za čínsko-japonské války bylo město samotné těžce bombardováno japonským letectvem. Po roce 1949 však Lan-čou zaznamenalo bouřlivý rozvoj, území vlastního města se zvětšilo z 16 km² v r. 1953 až na dnešních více než 2000 km².
Zajímavosti
V roce 2005 byl z provincie Kan-su popsán nový rod ornitopodního dinosaura, který byl na počest tohoto města pojmenován Lanzhousaurus („Ještěr z Lan-čou“).[2]
Partnerská města
- Akita, Japonsko
- Albuquerque, USA
- Ašchabad, Turkmenistán
- Chorley, Spojené království
- Nuakšott, Mauritánie
- Penza, Rusko
- Young Shire, Austrálie
Odkazy
Reference
- Údaje o Lan-čou dle serveru Celýsvět.cz
- You, H.-L.; et al. (2005). Lanzhousaurus magnidens from the Lower Cretaceous of Gansu province, China: The largest-toothed herbivorous dinosaur in the world. JVP, 26(3). Abstracts, pp. 142
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lan-čou na Wikimedia Commons
- Galerie Lan-čou na Wikimedia Commons
- O Lan-čou v reportáži Čínského rozhlasu pro zahraničí