Tunely v Česku

Jarovský tunel zevnitř

Správa železnic spravuje 163 železničních tunelů. Z toho bylo 103 tunelů postaveno v 19. století. Nejstaršími železničními tunely v Česku byly Tatenický (zrušen 2004), Třebovický (zrušen 2005) a Choceňský tunel (zrušen 1949), zprovozněné roku 1845 na trati z Olomouce do Prahy. Mezi nejsmělejší záměry do budoucna patří téměř 20kilometrový tunel z Prahy do Berouna.

Česko se neřadí mezi země s dlouhými tunely. Je to dáno charakterem české krajiny a také jinými nároky na prostorové vedení tratí v době, kdy byla většina tunelů na území dnešní ČR budována. Tunelů, které svou délkou přesahují 1000 m, bylo v Česku k prosinci 2018 devět. Nejdelší, Ejpovický tunel se dvěma jednokolejnými tubusy a měřící 4150 m, byl postaven na tranzitním koridoru nedaleko Plzně a k jeho uvedení do provozu došlo v listopadu a prosinci 2018. Druhý nejdelší, Březenský, byl postaven nedaleko Chomutova na přeložce železniční tratě vyvolané postupem těžby hnědého uhlí. Tento 1758 m dlouhý jednokolejný tunel byl zprovozněn v roce 2007. Třetím nejdelším je Špičácký tunel na trati Plzeň - Železná Ruda, jehož délka činí 1747 m. Tento tunel je stavebně dvoukolejný, ale provozovaný pouze s jednou kolejí. Zprovozněn byl v roce 1876. Následuje je dvojice tunelů Nového spojení v Praze – Vítkovský jižní tunel a Vítkovský severní. Další tři tunely s délkou nad jeden kilometr tvoří komplex postupně stavěných Vinohradských tunelů v Praze. Osmým je Krasíkovský tunel na trati Česká Třebová – Přerov, zprovozněný v roce 2004 v rámci staveb Třetího železničního koridoru. Devátý a poslední tunel delší než jeden kilometr je Zahradnický tunel, zprovozněný v roce 2012 v rámci modernizace Čtvrtého železničního koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Celková délka železničních tunelů je asi 49 km.

Jižní portál Strahovského tunelu

Největší silniční tunelovou stavbou v Česku je tunelový komplex Blanka v Praze, který měří 5502 m a který sestává ze tří navzájem navazujících tunelů, Bubenečského (s délkou 3091 m nejdelší v Česku), Brusnického a Dejvického. Nejdelším samostatným tunelem je tunel Panenská (2168 m) na dálnici D8. Většina silničních tunelů v Česku se nachází buď na dálnicích, nebo na kapacitních městských víceproudových komunikacích v Praze a v Brně. Několik se jich vyskytuje na silnicích I. třídy, na komunikacích nižších tříd jsou tunely zcela ojedinělé. Nejstarším silničním tunelem je Vyšehradský tunel v Praze z roku 1904.

České dálnice překonávají také ekodukty

Pěší tunely nejsou příliš časté.

• Žižkovský tunel pro pěší se nachází v Praze pod Vítkovem a spojuje čtvrtě Žižkov a Karlín.
• Vítkovem prochází taky Starý Vítkovský železniční tunel na dnes již zrušené větvi turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, který byl upraven pro pěší a cyklistickou dopravu
• Tunel pod Prašným mostem v Praze
• Skalní tunel pro pěší na Riegrově stezce mezi Železným Brodem a Semily. Měří 12 m a byl vyražen v roce 1909.
• Dva skalní tunely na stezce u Vltavy (NS Svatojánské proudy) ze Štěchovic do Třebenic
• Skalní tunel na turistické stezce Tábor – Příběnice
• Skalní tunel na stezce u Nové Vsi

Pražské metro je, ostatně tak jako převážná většina všech tratí metra na celém světě, také vedeno v tunelech. Nejdelší souvislý tunelový úsek se nachází na lince B mezi stanicemi Rajská zahrada a Hůrka, měří asi 18 km.

V Brně je připravována stavba tramvajového tunelu na nové trati Osová – Nemocnice Bohunice.

V 51km tunelu je veden vodovodní přivaděč Švihov–Jesenice.[1]

Známým pražským tunelem je Rudolfova štola, která slouží coby přivaděč vody do pražské Stromovky.

V Praze se nachází mnoho dalších tunelů a štol především v pražském kanalizačním systému. Povahu specializovaných tunelů a štol má i rozsáhlý pražský kolektorový systém, menší kolektorový systém je i v Brně.

Různé typu tunelů a štol se také nacházejí v bývalých dolech a lomech, někdy se jedná o celé podzemní komplexy, které za druhé světové války sloužily jako letecký kryt pro nacistickou zbrojní výrobu (např. Podzemní továrna Richard v Litoměřicích i jinde)