Tunelování

Poprvé byl tento termín použit pravděpodobně v Česku v první polovině 90. let 20. století, ovšem rozšířil se i mimo české prostředí[1] a ve světě se pak používal např. během Asijské finanční krize. Jev zvaný tunelování se na počátku 90. let překládal do angličtiny jako Asset stripping („vzdalování aktiv“). Tento jev existoval na západě již dříve, v České republice ovšem dosáhl v průběhu 90. let značných rozměrů vinou nedostatečně rozvinutého a ustáleného právního prostředí.^[zdroj?] Brněnský hantec ovšem měl již dříve podobný termín „tunel“ případně „křivé tunel“ a spojení „udělat tunel“, „vařit na někoho křivé tunel“. Vyjadřuje jakoukoliv formu podvodu či podrazu, nejen finanční.[2]

Následují příklady podniků, v nichž se předpokládaly tunelovací praktiky:

• Harvardské fondy[3]
• CS Fondy[4]
• TREND - všeobecný investiční fond[5]
• Komerční banka[6]
• Investiční a poštovní banka[7]
• Union banka[8]

Výstižným příkladem tunelování podvodného vyvedení finančních prostředků z C.S. Fondů. Tyto fondy v roce 1997 koupila od původních vlastníků ruská společnost Kos-Mos, která obratem vyměnila vedení společnosti C.S. Fond a.s. a změnila podpisové vzory k účtům fondů. Záhy byly za částku ve výši zhruba 1,23 mld. Kč, téměř veškerou hotovost fondů, nakoupeny akcie společnosti Drůbež Příšovice, a.s., o zhruba desetinové hodnotě.