Podleské vojvodství

Podleské vojvodství je vyšší územně samosprávný celek Polska, je jedním z 16 vojvodství.

Podleské vojvodství
Województwo podlaskie

znak

vlajka
Geografie
Hlavní městoBiałystok
StatusVojvodství
Souřadnice53°16′2″ s. š., 22°55′55″ v. d.
Rozloha20 187,02 km²
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel1 187 587 (2016)
Hustota zalidnění58,8 obyv./km²
Správa regionu
Nadřazený celekPolsko
Podřízené celkyOkresy
 • Městské okresy: 3
 • Zemské okresy: 14
Gminy
 • Městské gminy: 13
 • Městsko-venkov. gminy: 27
 • Venkovské gminy:78
Vznik1999
VojvodaBohdan Józef Paszkowski
MaršálekArtur Kosicki
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2PL-20
NUTSPL84
Označení vozidelB
Oficiální webwww.umwp-podlasie.pl
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozkládá na severovýchodě Polska a sousedí s Lublinským, Mazovským a Varmijsko-mazurským vojvodstvím. Na východní straně pak sousedí s Běloruskem (Brestská a Hrodenská oblast) a na severovýchodě s Litvou (Alytuský a Marijampolský kraj) a v jednom bodě (trojmezí) s Ruskou federací (Kaliningradská oblast).

Do Podleského vojvodství spadá mj. část historického regionu na východě Polska s názvem Podlesí (polsky Podlasie, Podlasko, Podlasze).

Ochrana přírody

Ve vojvodství jsou 4 národní parky, včetně slavného Bělověžského, a také včetně Biebrzańskiego Parku Narodowego, který je největší v Polsku:

  1. Bělověžský národní park (Białowieski Park Narodowy)
  2. Biebrzanský národní park (Biebrzański Park Narodowy)
  3. Narwiaňský národní park (Narwiański Park Narodowy)
  4. Wigierský národní park (Wigierski Park Narodowy)

Krajinné parky (Parki Krajobrazowe):

  1. Suwalski Park Krajobrazowy
  2. Park Krajobrazowy Puszczy Knyszyńskiej
  3. Łomżyński Park Krajobrazowy Doliny Narwi

Dále je zde 87 maloplošných přírodních rezervací (rezerwat przyrody).

Významná města

(v závorce počet obyvatel)

Okresy

zemské okresy

městské okresy

Odkazy

Literatura
  • JABŁONOWSKI, Aleksander. Podlasie (województwo): opisane przez Aleksandra Jabłonowskiego. Warszawa: skład główny u Gebethnera i Wolffa, 1910. [8], 259, XLVI s. Edice Polska XVI wieku pod względem geograficzno-statystycznym, t. 6, cz. 3; Źródła Dziejowe (Warszawa), t. 17,3

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.