Javoriv
Javoriv (ukrajinsky Яворів, rusky Яворов – Javorov, polsky Jaworów) je město ve Lvovské oblasti na Ukrajině. Leží u řeky Šklo (přítok Sanu), přibližně 20 kilometrů od polských hranic a 45 kilometrů na západ od Lvova, správního střediska celé oblasti.
| Javoriv Яворів | |
|---|---|
 Radnice | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°56′40″ s. š., 23°23′22″ v. d. |
| Nadmořská výška | 229 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Lvovská |
  Javoriv | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 23,35 km² |
| Počet obyvatel | 13 115 (2019) |
| Správa | |
| Starosta | Ihor Hrabowski |
| Adresa obecního úřadu | вул. Львівська 15 81000 м. Яворів |
| Telefonní předvolba | 3259 |
| PSČ | 81000 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny
První písemná zmínka je z roku 1436, tehdy zde byl vybudován hrad. V roce 1569 se stalJavoriv městem podle magdeburského práva krále Jana Zikmunda Zápolského. Hrad byl rezidencí polského krále Jana III., který zde působil mimo jiné i v úřadu starosty, a v roce 1683 na hradě přijal blahopřání k vítězství nad Turky u Vídně od papeže Inocence XI.
V roce 1619 zde bylo vytištěno drama Jakuba Gawatha Tragédie neboli Obraz smrti Jana Křtitele, Božího posla.
Do roku 1772 byl Javoriv významným obchodním a řemeslnickým centrem na trase Lvov-Jaroslav. Během dělení Polska se stal okresním městem rakouské provincie Halič/Galicie. V roce 1914 mělo město 10 500 obyvatel (včetně 1 500 Poláků, 2 700 Židů, Češi tvořili poměrně velkou komunitu. Roku 1908 bylo založeno gymnázium.
V období Západoukrajinské lidové republiky vypukly bratrovražedné boje mezi Ukrajinci a Poláky.[1] 4. června 1922 byla poblíž kasáren Státní policie odpálena bomba. V prosinci roku 1939 byla pod Javorivem svedena bitva s nacisty. Roku 1941 nacisté zbořili synagogu, zlikvidovali židovskou obec a její obyvatele poslali do koncentračních táborů.
Současnost
Vojenskou základnu ve městě zasáhl v noci z 12. na 13. března 2022 raketový útok ruské armády. Podle gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého při něm přišlo o život nejméně 35 lidí a 134 lidí bylo zraněno.[2]
Památky
- Radnice v jádru renesanční stavba s renesanční věží
- Pravoslavný kostel Narození Bohorodičky na předměstí, dřevěná stavba, založena roku 1670
- Pravoslavný kostel sv. Jiří, založen roku 1588, přestavěn v 19. století
- Římskokatolický kostel sv. Petra a Pavla, zrušen r. 1945, obnoven roku 2007
- Národní dům
- Etnografické muzeum Javorovščina, založené roku 1931
Rodáci
- David Altschuler (1687 – 1769), pražský rabín
- Osyp Stepanovyč Makovej (1867–1925), ukrajinský spisovatel
- Władysław Langner (1896–1972), polský generál
- Ferdinand Paar, starosta, zvolen roku 1898[3]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jaworiw na německé Wikipedii. (také z polské)
- Florentyna Rzemieniuk, Unici Polscy 1596-1949, Siedlce 1998, s. 198
- Aktuálně.cz/rubrika Válka na Ukrajině, zpravodajství z 13.3.2022
- Krakovský deník Nowa Reforma č. 277, 1898 online
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Javoriv na Wikimedia Commons
