Secesní architektura

Secesní architektura je architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii. Secese zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravil půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost). Od roku 1914 secesní architektura přestala vznikat a někteří architekti, např. v dekoraci střídmý Adolf Loos, přešli k moderní architektuře.

Secesní vstup do stanice metra Abbesses v Paříži

Cílem bylo vytvořit nový styl, který působil organicky a byl oproštěný od doby převládajícího historismu. V urbanismu přinesla secese podněty k zahradním městům. Těžiště architektury bylo ve výstavbě vil a kulturních budov.

Vedoucími centry byly: Skotsko, Belgie, Francie (Paříž a Nancy), Německo (Mnichov a Darmstadt), Rakousko (Vídeň), Itálie, Španělsko, New York, Rusko, Polsko, Nizozemsko, Skandinávie a Česko.

Prvky secese

Schodiště v hotelu Tassel v Bruselu je charakteristické pro secesi svými zvlněnými křivkami, dekorativností a rostlinnými ornamenty
  • křivka, linie
  • rostlinný ornament
  • dekorativnost
  • prostornost a zdánlivá beztížnost
  • průhlednost
  • výrazný skelet

Často staviteli secesních staveb nebyli architekti, ale původně malíři. Přesto se mnoho secesních staveb vyznačuje zcela novým pojetím zpracování prostoru. Stavitelé odmítali historické prvky a řídili se jedině zákony konstrukce s plným uplatněním nových technických stavebních prostředků jako železa, oceli, betonu a skla.

Významní představitelé

Související informace naleznete také v článku Seznam českých secesních architektů.

Významné stavby (řazeno chronologicky)

Charles Rennie Mackintosh: Hill House Helensburg, 1901. Přísné uspořádání je charakteristické pro Glasgowskou školu.
  • 1893 Victor Horta: Brusel, dům ing. Tassela v Rue de Turin. Nejranější doklad secesní budovy. Dosti nenápadná fasáda dává jen málo tušit rozmařilé bohatství materiálu a výzdoby uvnitř. Převzal dynamické linie hnutí modern style. Hru linií a květinových ornamentů přenesl i na nosnou stavební konstrukci. Kámen nahradil železem.Hotel Solvay (1894), Maison du peuple (1897–1899)
  • 1893 Paul Hankar: Brusel, Maison Hankar. Hankarův dům (dokončený ve stejném roce jako hortův Hôtel Tassel) je jednou z prvních staveb ve stylu belgické secese.
  • 1895 Henry van de Velde: Brusel, dům Bloemenwerf v Uccle. Umělcův dům. tzv. dynamická secese. Rohy a hrany přecházejí ve zvlněné linie.
  • 1896 August Endell: Mnichov, průčelí fotoateliéru Elvira
  • 1897–1898 Joseph Maria Olbrich: Vídeň, pavilon Secese
  • Charles Rennie Mackintosh: Glasgow, Glasgow School of Art (Umělecká vysoká škola). Spojuje pevné stavební prvky s asymetrickým půdorysem a nárysem.
  • 1889 Henry van de Velde: Berlín, Kadeřnictví Haby. Vyvolal hodně protestů, protože elektrické vedení bylo vidět a bylo dekorativním prvkem.
  • 1899–1904 Hector Guimard: Paříž, vchody do metra. Z litiny zformované do tvarů rostlin. Organický jazyk maskuje účel.
  • 1899 Louis Sullivan: Chicago, obchodní dům C. P. Scott
  • 1901 Charles Rennie Mackintosh: Helensburg, Hill House. Obložení bíle natřeným dřevem v interiéru je typický znak Mackintonoshova díla.

Významné secesní stavby v Česku

Vila Primavesi v Olomouci – mozaika nad schodištěm
Odbavovací hala Fantovy budovy na hlavním nádraží v Praze postavená v roce 1909
Hospůdka na Schůdkách v Kroměříži – ukázka belgické secese, 1905

Literatura

  • Jak je poznáme? Umění secese (z německého originálu Wie erkenne ich? Die Kunst des Jugendstil), 2005, Knižní klub ISBN 978-80-242-1773-4

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.