Franz von Krauss

Franz von Krauss (14. června 1865 Vídeň – 24. února 1942 Vídeň) byl rakouský architekt.

Franz von Krauss
Narození14. června 1865
Vídeň
Úmrtí24. února 1942 (ve věku 76 let)
Vídeň
Místo pohřbeníGrinzing
Národnostrakouská
PovoláníArchitekt
ChoťMarie von Lehnsheim
DětiHeddy Falk
RodičeFranz von Krauß a Bertha von Krauß
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Životopis

Rodinný život

Franz von Krauss se narodil jako první dítě víděňského právníka, policejního prezidenta a později také zemského prezidenta Bukoviny, Franze svobodého pána von Krauss a Berthy von Krauss (rozené von Thoren)[1]. Oženil se Marií von Lehnsheim (1893), se kterou měl dvě děti Ernsta (*1894) a Hedwigu (*1894). Zemřel ve Vídni a je pochován na hřbitově v Grinzingu[1].

Vzdělání a akademická činnost

V letech 1882-1888 studoval na Vysoké škole technické ve Vídni u Karla Hassenauera a dále v letech 1888-1890 na vídeňské Akademii výtvarných umění v ateliéru Fiedricha von Schmidta[2][3].

Mezi roky 1911 – 1935 působil jako docent a později profesor na Akademii výtvarných umění ve Vídni a v letech 1913 – 1934 rovněž jako profesor na Technické univerzitě ve Vídni[4] (dnes Technická univerzita Vídeň)[5].

Dílo

Po absolutoriu pracoval krátce (1889-90) v ateliéru Hellmer und Fellner (Hermann Helmer, Ferdinand Fellner ml.) a po roce 1894 se zcela osamostatnil[3]. Spolu s Josefem Tölklem (1861-1927) založil architektonický ateliér (Atelier für Architectur Krauss und Tölk)[5].

Jako žák Friedricha von Schmidta vycházel Krauss z pozdního historismu[5],zejména z neobaroka a neoklasicismu (Wichterleho palác v Prostějově)[3], některá díla navrhoval v rané fázi secese a později byl hlavním představitelem vídeňské moderny[4], kde jako jeden z prvních prosazoval anglikanizující inovace v oblasti rodinného bydlení (Weissova Vila v Jeseníku). Jeho stavby tohoto stylu byly oceňovány i ve Velké Británii[6].

Franz von Krauss a Josef Tölk byli velmi úspěšní. Jejich portfolio zahrnovalo obytné domy a vily v Rakousku a rakousko-uherské monarchii, veřejné stavby jako je Františkův most (Franzensbrücke) přes Dunajský kanál a divadla jako jsou Císařské jubilejní městské divadlo (nyní Volksoper Wien; ve spolupráci s architektem Alexandrem Grafem, 1898), vídeňské divadlo Kammerspiele či Měšťanské divadlo (Wiener Bürgertheater; zbořené v roce 1960). Lázeňský dům v Semmeringu (Kurhaus Semmering) byl také navržen těmito dvěma architekty. Ve 20. letech se také podíleli na městské bytové výstavbě ve Vídni a postavili městskou čtvrť Sandleitenhof.

Mezi jeho nejznámější práce na českém území jsou Weissova Vila v Jeseníku, Wichterlova Vila v Prostějově, Richterova Vila v Raspenavě, Vila Dr. Julia Perla v Novém Jičíně či Vila Primavesi v Olomouci.

Účastnil se také řady architektonických soutěží a ne všechny jeho návrhy byly realizovány[6]. Například návrh Velkého divadla v Plzni (1896), kde ateliér získal za svůj návrh uznání[7], Městského divadla v Ostravě (1905; nyní Divadlo Antonína Dvořáka)[8] či Městské divadlo v Ústí nad Labem (nyní Severočeské divadlo opery a baletu)[9].

  • Lázeňský dům v Semmeringu
  • Volksoper ve Vídni
  • Vila Primavesi v Olomouci

Významné stavby

výběr[1]

  • 1897 Obytný dům, Sechskrügelgasse 12, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1897-1899 Bürgerspitalfondshaus, přestavba Hotelu Meissl & Schaden, Neuer Markt 2 / Kärntnerstrasse 16, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1898 Císařské jubilejní městské divadlo (Volksoper; společně s A. Grafem)
  • 1899 Obytný dům, Weikersdorf / Baden u Vídně (společně s J. Tölkem)
  • 1900 Nájemní dům, Salzgries 25, Vídeň (nerealizováno)
  • 1901-1902 Obytný a obchodní dům „Zum Bogner“, Bognergasse 3 / Naglergasse 4, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1901-1903 Vila Weiss, Jeseník (společně s J. Tölkem)
  • 1902 Vila Wichterle, Prostějov (společně s J. Tölkem)
  • 1902 Vila Richter, Raspenava (společně s J. Tölkem)
  • 1905-1906 Obytný dům „Wiener Bürger-Hof“, Vordere Zollamtsstrasse 15 / Landstrasser Hauptstrasse 1 / Sparefrohgasse, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1906 Vila J. Hemsley Johnson, Sterzing (společně s J. Tölkem)
  • 1906-1907 Vila Dr. Julia Perla, Slovanská 1092/9, Nový Jičín (společně s J. Tölkem)
  • 1907 Obytný dům, Theresianumgasse 5, Vídeň (společně s J.Tölkem)
  • 1906-1907 Vila Primavesi, Olomouc (společně s J. Tölkem)
  • 1908-1909 „Moritz-Retzer-Hof“, Mariahilfer Strasse 38-40, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1910 Obytný dům Pospischil, Margaretengürtel, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1910-1911 Obytný dům, Alser Strasse 25, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1911, Dürwaringbrücke, Bastiengasse, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1911, Nervové sanatorium Rosenhügel, Vídeň
  • 1912-1913 Obytný dům „Gallia“, Wohllebengasse 4, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1914 Nervové sanatorium Maria-Theresien-Schlössel, Vídeň
  • 1921 Hrobka rodiny Hücklů, městský hřbitov, Nový Jičín (společně s J. Tölkem)
  • 1923 Vila Czeike, Nový Jičín
  • 1924-1925 WHA der Gemeinde Wien „Sigmund-Freud-Hof“, Vídeň 9, Gussenbauergasse 5-7/ Tepserngasse 2, Vídeň (společně s J. Tölkem)
  • 1924-1928 WHA der Gemeinde Wien „Sandleiten“, část 5 mezi ulicemi Rosenackergasse a Steinmüllergasse, Vídeň (společně s Siegfried Theiss & Hans Jaksch a J. Tölkem)

Odkazy

Literatura
  • KRAUSS Franz von [online]. Příprava vydání Patrik Líbal, Jiří Žid. arch pavouk [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.
  • Josef Tölk [online]. Muzeum Novojičínska [cit. 2017-09-09]. (Galerie osobností). Dostupné online.
  • HOLÁSEK, Břetislav; FIFKOVÁ, Renáta. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. 414 s. ISBN 978-80-85037-77-7. Kapitola Franz von Krauss, s. 254.
  • DVOŘÁKOVÁ, Eva; POLÁCH, Radek; ZEZULČÍK, Jaroslav. Architekti a stavitelé města Nového Jičína. Nový Jičín: Muzeum Novojičínska, 2016. ISBN 978-80-87359-19-8.
  • ZATLOUKAL, Pavel. Vila Primavesi v Olomouci. Olomouc: Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody severomoravského kraje v Ostravě, 1990. 80 s. ISBN 80-85034-03-4. S. 11.
  • Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Svazek 4. Wien: [s.n.], 1968. Dostupné online. Kapitola Krauß, Franz Frh. von (1865-1942), Architekt, s. 226. (německy)
  • ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století : Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. 519 s.

Související články

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Franz von Krauß (Architekt) na německé Wikipedii.

  1. Franz von Krauss [online]. Muzeum novojičínska [cit. 2017-09-09]. (Galerie osobností). Dostupné online.
  2. Franz Krauß [online]. Wien Geschichte Wiki [cit. 2017-09-09]. Dostupné online. (německy)
  3. HOLÁSEK, Břetislav; FIFKOVÁ, Renáta. Osobnosti Olomouckého kraje. 1. vyd. Olomouc: Vlastivědné muzeum v Olomouci, 2016. 414 s. ISBN 978-80-85037-77-7. Kapitola Franz von Krauss, s. 254.
  4. ZATLOUKAL, Pavel. Vila Primavesi v Olomouci. Olomouc: Krajský ústav státní památkové péče a ochrany přírody severomoravského kraje v Ostravě, 1990. 80 s. ISBN 80-85034-03-4. S. 11.
  5. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Svazek 4. Wien: [s.n.], 1968. Dostupné online. Kapitola Krauß, Franz Frh. von (1865-1942), Architekt, s. 226. (německy)
  6. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století : Architektura let 1750 – 1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002. S. 519.
  7. Městské divadlo Josefa Kajetána Tyla [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.
  8. Divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.
  9. Severočeské divadlo opery a baletu v Ústí nad Labem [online]. [cit. 2017-09-09]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.