Palác Koruna

Dům U Spinků, předchůdce Paláce Koruna (před 1910)

Dnešní palác Koruna stojí na místě, kde na konci 19. století stával dům U Spinků. V jeho kavárně Café Wien se v šedesátých letech 19. století scházívali čeští vlastenci, mezi nimi František Palacký, František Ladislav Rieger či František August Brauner.

Dům U Spinků byl zbourán v roce 1912 a na jeho místě byl postaven (stavební povolení vydal Magistrát hlavního města Prahy ke dni 24. dubna 1912) a otevřen dne 7. března 1914 (povolen k užívání) palác ve slohu pozdní secese. Šlo o jeden z prvních domů s železobetonovou konstrukcí, vznikl jako obestavba Haasova domu koberců (čp. 847). Budovu vybudovala na své náklady První česká všeobecná akciová společnost pro pojišťování na život, jež se později přejmenovala na "Koruna".

V letech 1991–1996 bylo přízemí a podzemí budovy adaptováno pro obchodní účely (několikapodlažní prodejna Bontonland). Původně zde bylo podzemní kino a plovárna.

Do roku 2010 budovu vlastnila státní společnost Technoexport, kterou v roce 2009 zprivatizovala společnost Chemoprojekt, a.s. podnikatele Tomáše Plachého.[1] V roce 2010 se budova odštěpila do samostatné společnosti Koruna Palace Assets a.s., kterou vlastnila společnost Chemoprojekt. V roce 2014 se jedniným akcionářem společnosti stala Safichem Group AG podnikatele Tomáše Plachého.[2]

Palác projektovali architekti Antonín Pfeifer a Matěj Blecha. Základem stavby je železobetonová skeletová konstrukce, zasahující dvě patra pod zemí a čtyři patra nad zemí. Budova má lomenou průchozí pasáž s dvoranou a také má výraznou nárožní věž s korunou podpíranou atlanty, dvorana má kupoli s vitrážemi.

V budově sídlí 108 právnických osob a je zde 46 provozoven.[3]

Zaniklý Automat Koruna

Automat Koruna, 1932

V roce 1887 si německý inženýr Max Sielaff nechal v Berlíně patentovat „Selbstthätiger Verkaufsapparat” (samoobslužný prodejní automat). V roce 1896 představila společnost „Deutsche Automaten Gesellschaft” společně s majitelem továrny na čokoládu Ludwigem Stollwerckem a vynálezci Maxem Sielaffem a Theodorem Bergmannem na Berlínské živnostenské výstavě (Berliner Gewerbeausstellung) automatickou restauraci (Automatrestaurant). Hned nato byly v Berlíně (1896) a dalších velkých německých městech otevřeny první secesní a Art deco automatické restaurace, které nesly názvy «Residenz-Automat», «Imperial-Automat» nebo «Palast-Automat», které po vhození mincí nabízely tekutiny, párky, polévky, obložené chlebíčky a zákusky. V roce 1898 se jich nacházelo na území Německa již 50 a postupně se rozšiřovaly po celé Evropě a zámoří.[4] V roce 1925 otevřeli první «Colosseum-Automat» ve Vídni.[5]

V roce 1931 byl otevřen první «Koruna-Automat» v pražském paláci Koruna. V meziválečném Československu si tak mohli občané také po vhození mince natočit z mosazného kohoutku limonádu a z automatického okénka ochutnat obložený chlebíček,[6] oblíbené byly také vepřenky nebo jahodový koktejl.[7] Část automatu před rokem 1978 ustoupila vstupům metra, definitivně byl uzavřen v roce 1992.[8]

• 
  Stavba paláce Koruna, Praha, zima 1911/1912
• 
  Palác koruna z Václavského náměstí
• 
  Pasáž paláce Koruna
• 
  Vrchol paláce s „korunou“
• 
  Vrchol paláce